A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Klášter voršilek v Brně Klášter františkánek | |
---|---|
![]() Klášter voršilek (františkánek) z Minoritské ulice | |
Lokalita | |
Stát | ![]() |
Kraj | Jihomoravský kraj |
Místo | Brno |
Ulice | Josefská, Orlí |
Souřadnice | 49°11′36,6″ s. š., 16°36′43,56″ v. d. |
Základní informace | |
Řád | Terciářky františkánského řádu, od 1782 Římská unie řádu svaté Voršily |
Zakladatel | Markéta Goldschidtová (komunitní dům); František z Ditrichštejna (klášter před hradbami); Maxmilián z Ditrichštejna (klášter ve městě) |
Založení | 1482 nebo 1484 (komunitní dům); 23. dubna 1617 (klášter před hradbami); po 1650 (klášter ve městě) |
Zrušení | 18. ledna 1782 (klášter františkánek);1950 (klášter voršilek) |
Mateřský klášter | Klášter voršilek (Praha) |
Představená | Markéta Goldschidtová (první představená františkánek); Stanislava Miloučková z Gnadenthalu (první představená voršilek) |
Odkazy | |
Kód památky | 20318/7-59 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Klášter voršilek, původně klášter františkánek, při kostele svatého Josefa se nachází na nároží ulic Josefská a Orlí v městské části Brno-střed. Od roku 1997 slouží komerčním subjektům a vlastní ho brněnské biskupství.
Dějiny kláštera
Od řeholního domu ke klášteru (15. – 17. stol.)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4d/Brno%2C_kl%C3%A1%C5%A1ter_vor%C5%A1ilek_01.jpg/220px-Brno%2C_kl%C3%A1%C5%A1ter_vor%C5%A1ilek_01.jpg)
Klášter původně stál na předměstí za hradbami města, před Židovskou branou. Byl založen jako komunitní dům roku 1482 nebo 1484 z iniciativy Markéty Goldschmidové. vdovy po zlatníku. Vedly jej terciářky františkánského řádu, obecně zvané františkánky. Kardinál František z Ditrichštejna ustanovuje roku 26. dubna 1617 regulérní klášter. Společně s ním byl vystavěn i kostel sv. Josefa, jehož projektantem mohl být architekt Giovanni Maria Filippi.[1]
V centru města (17. – 18. stol.)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6b/Brno%2C_kl%C3%A1%C5%A1ter_vor%C5%A1ilek_04.jpg/220px-Brno%2C_kl%C3%A1%C5%A1ter_vor%C5%A1ilek_04.jpg)
Když konvent i s kostelem během prvního švédského obléhání Brna roku 1643 vyhořel a poté za dva roky během druhého obléhání ze strategických důvodů zbořen, tak se sestry se rozhodly vystavět klášter nový. Tentokrát však ne již vně městských hradeb, ale uprostřed města. Tento klášter s chrámem sv. Josefa byl vybudován za významné finanční podpory knížete Maxmiliána z Ditrichštejna na místě několika zbořených měšťanských domů na styku dnešních ulic Josefská a Orlí. Ditrichštejn si ke stavbě povolal osvědčeného stavitele Pavla Weinbergera, kterého záhy vystřídal další stavitel Jan Křtitel Erna. Ti zde v letech 1651–1653 vybudovali patrovou kvadraturu kolem pravoúhlého rajského dvora. Dlouhé západní křídlo má na nároží do ulice Orlí bývalý hlavní vstup se zdobným portálem s erbem Františka z Ditrichštejna a sousoším svaté Rodiny. Na jihu ke kostelu přiléhá malá hospodářská budova s průjezdem. Severovýchodní stranu při ulici Orlí zaujímá komplex prefektury kolem čtvercového nádvoří, do kterého vede portál s Ditrichštejnským erbem. Roh směrem k Měnínské bráně je osazen drobnou sochou sv. Jana Nepomuckého v nice. Na jihu do zahrady vystupuje křídlo tzv. koníren. V 70. letech 17. století byl konvent a prefektura propojena na severu jednoduchým křídlem. Interiér kvadratury má v ambitu zachovány křížové klenby. Východní křídlo v sobě zaujímá prostor kapitulní síně sklenutý na centrální sloup a rozlehlý, ale dnes přepažený sál refektáře s valenou klenbou. Střechy mají zachovaný původní barokní krov.[1] V bývalé klášterní zahradě se nachází raně barokní kaple Krista na hoře Olivetské z doby kolem roku 1670.[2]
Nový život v novém řádu (18. stol. – současnost)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b2/Brno%2C_kl%C3%A1%C5%A1ter_vor%C5%A1ilek_03.jpg/220px-Brno%2C_kl%C3%A1%C5%A1ter_vor%C5%A1ilek_03.jpg)
Josefínským dekretem z 18. ledna 1782 byl klášter františkánek zrušen, a budovy i s kostelem připadly voršilkám římského řádu. Část konventu františkánek čítající v době zrušení 33 sester tehdy přešla k voršilkám. Ty zde následně založily také dívčí školu, kterou navštěvovaly převážně movitější dívky a šlechtičny.[1] Řád zde působil až do roku 1950, kdy byl klášter během Akce K násilně zrušen. Klášterní knihovna čítající přes 4200 svazků z 16.–20. století přešla do fondů Moravské zemského knihovny.[3] Unikátní soubor posmrtných portrétů abatyší, je uložený dnes v depozitáři pražského mateřského kláštera.[4] Během druhé světové války byl areál poškozen při bombardování města. V roce 1961 se správy kostela ujala nedaleká minoritská fara.[5]
Od 50. let v areálu sídlilo Technické muzeum v Brně, které budovy adaptovalo pro muzejní provoz podle návrhu architekta Lubora Laciny. V západním křídle byl vybudován rozlehlý vestibul se schodištěm, do kterého byl z ulice Josefská proražen nový vstup s dnes nezvěstným reliéfem svaté Rodiny od Sylvy Lacinové. Sál refektáře byl přepažen a jeho klenba opatřena štukovou dekorací s blesky a ozubenými koly. Bývalé cely řeholnic v patře byly vybourány a do nově členěných prostorů se umístily výstavní sály. V jižní části klášterní zahrady byl postaven železobetonový Pavilon páry. V roce 1973 bylo na nádvoří prefektury vytvořeno sgrafito Lidského pokroku podle návrhu výtvarníka Bohumila Krátkého. Muzeum v komplexu sídlilo do konce 90. let, kdy se přesunulo do vlastní budovy v Králově Poli.
Objekt kláštera byl roku 1991 vrácen řádu, který jej poté pronajímal komerčním účelům. Ve stejném roce byla na zeď kláštera v ulici Orlí osazena pamětní deska oběti odpůrce okupace Stanislava Valehracha.[6] Roku 2010 voršilky darovaly kostel za symbolickou cenu řeckokatolické církvi.[7] Klášterní budovy v roce 2019 koupilo Biskupství brněnské, které prostřednictvím společnosti Urbanon plánuje do roku 2027 jeho kompletní revitalizaci a zpřístupnění zahrady.[8]
Reference
- ↑ a b c FOLTÝN, Dušan. Encyklopedie moravských a slezských klášterů. 1. vyd. Praha: Libri, 2005. 878 s. ISBN 80-7277-026-8. Kapitola Zaniklý klášter františkánek s kostelem sv. Josefa; Bývalý konvent františkánek s kostelem sv. Josefa, později konvent voršilek s klášterními školami, s. 182–183; 190–192.
- ↑ HOLUBOVÁ, Martina. Tajuplná kaple v centru Brna se po desetiletích vynořila ze zapomnění. iDNES.cz . 2021-10-04 . Dostupné online.
- ↑ HEILANDOVÁ, Lucie. Knihovna kláštera brněnských voršilek, nový deponát ve fondu Moravské zemské knihovny v Brně . Brno: Moravská zemská knihovna, 2019 . (Bibliotheca Antiqua). S. 110–117. Dostupné online.
- ↑ MACUROVÁ, Zuzana. „Netruchli dcero nad smrtí své matky..." Posmrtné portréty abatyší františkánského kláštera v Brně . Youtube: R'n'B: Renesance & Baroko, 2021. Dostupné online.
- ↑ BÍLEK, Jiří. Brněnské kostely. 4.. vyd. Šlapanice: OLprint Šlapanice, 2000. 167 s. ISBN 978-80-270-6234-8. S. 59–61.
- ↑ pamětní deska: S. Valehrach - Profil objektu. encyklopedie.brna.cz . . Dostupné online.
- ↑ ČERNÝ, Michal. V Brně byl znovu vysvěcen kostel svatého Josefa – patří řeckokatolické církvi / Christnet.eu. www.christnet.eu . . Dostupné online.
- ↑ Klášter. www.vasklaster.cz . . Dostupné online.
Literatura
- FOLTÝN, Dušan. Encyklopedie moravských a slezských klášterů. 1. vyd. Praha: Libri, 2005. 878 s. ISBN 80-7277-026-8. Kapitola Zaniklý klášter františkánek s kostelem sv. Josefa; Bývalý konvent františkánek s kostelem sv. Josefa, později konvent voršilek s klášterními školami, s. 182–183; 190–192.
- BÍLEK, Jiří. Brněnské kostely. 4.. vyd. Šlapanice: OLprint Šlapanice, 2000. 167 s. ISBN 978-80-270-6234-8. S. 59–61.
- HEILANDOVÁ, Lucie. Knihovna kláštera brněnských voršilek, nový deponát ve fondu Moravské zemské knihovny v Brně. In: Bibliotheca Antiqua 2019. Brno: Moravská zemská knihovna v Brně Dostupné online. S. 110–117. Archivováno 5. 10. 2021 na Wayback Machine.
- VÍCHOVÁ, Božena. Brněnské sestry voršilky. In: Forum Brunense. Brno: Muzeum města Brna, 2015. S. 51–56.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu klášter voršilek na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk