A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Kišiněv Chișinău | |
---|---|
Pohled na Kišiněv | |
Poloha | |
Souřadnice | 47°0′50″ s. š., 28°51′ v. d. |
Nadmořská výška | 85 m n. m. |
Stát | Moldavsko |
obec (municipiu) | Kišiněv |
Kišiněv | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 123 km² |
Počet obyvatel | 639 000 (2019)[1] |
Hustota zalidnění | 5 195,1 obyv./km² |
Etnické složení | Moldavané/Rumuni (67,6 + 4,5 %), Rusové (13,9 %), Ukrajinci (8,3 %) (2004)[2] |
Náboženské složení | pravoslavné křesťanství |
Správa | |
Starosta | Dorin Chirtoacă |
Vznik | 1436 |
Oficiální web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kišiněv (rumunsky Chișinău , rusky Кишинёв / Kišiňov) je největší a hlavní město Moldavska. Zároveň je také průmyslovým a obchodním centrem státu. Toto město je považováno za jedno z nejzelenějších v Evropě. Nachází se ve středu země na řece Bîc. Ekonomicky je město zdaleka nejlépe prosperujícím v zemi a jako nejdůležitější město Moldavska nabízí širokou škálu vzdělávacích institucí. Žije zde přibližně 639 tisíc[1] obyvatel.
Etymologie
O původu jména existují dvě hlavní teorie. První z nich říká, že Chișinău pochází ze spojení starorumunského slova chișla (pramen) a nouă (nový), protože město bylo postaveno v okolí pramene. Nyní je tento symbolický pramen u křižovatky ulic Puškinovy a Albișoara.
Naproti tomu podle historika Ștefana Ciobanu má název Chișinău stejný původ jako název města Chișineu-Criș v aradské župě v západním Rumunsku, poblíž hranice s Maďarskem. Jeho jméno je původně maďarské a zní Kisjenő, což je spojením slova kis „malý“ a Jenő, tedy jednoho ze sedmi maďarských kmenů, které přišly koncem 9. století do Panonské pánve a daly názvy několika desítkám osad.
Historie
Dnes již moderní velkoměsto Kišiněv se poprvé připomíná v roce 1436 jako klášterní obec Moldavska, v němž zůstala do roku 1812. Tvořila centrální část Moldavského knížectví až do vpádu osmanských Turků v 16. století. Do počátku 19. století mělo toto sídlo pouhých 7000 obyvatel. V roce 1812 se stal Kišiněv i s Moldavskem částí ruského impéria. V roce 1818 získal městská práva, byla vytyčena jeho urbanistická koncepce a během několika let byly postaveny první monumentální klasicistní stavby: katedrála Narození Páně a vítězný oblouk. Jeho populace byla z velké části židovská. Během 19. století se rozrostla na 92 000, do roku 1900 zde již žilo 125 787 obyvatel. První pogrom proti besarabským Židům vypukl v roce 1903, další organizovalo německé Einsatzkommando v letech 1941-1944, dvě třetiny z nich byly vyvražděny v ghettech a jejich synagogy zbořeny.
Doprava
Ve městě žije okolo 800 tisíc obyvatel, z toho převážnou většinu tvoří Moldavané. V celé aglomeraci žije asi třetina celé moldavské populace. Městská doprava je poměrně dobrá: jezdí zde autobusy, trolejbusy a linková/sběrná taxi, tzv. maršrutky, což je mikrobus formálně pro 10 lidí (reálně se do něj vejde mnohem více). Kišiněvská doprava je poměrně rychlá a levná a řadí se k nejlepším v zemi. Taxi bývají hlavně v centru, kde je soustředěn veškerý ruch z celého města, ovšem pro místní obyvatele je tato služba již dražší. Vnitrostátní i mezinárodní spoje zajišťuje také kišiněvské letiště, které je největší a nejmodernější v Moldavsku.
Centrum a pamětihodnosti
Třída Štěpána Velikého (bulevardul Ștefan Cel Mare și Sfânt), pojmenovaná po moldavském knížeti, dominuje centrální části města a je jedním z nejnavštěvovanějších a nejrušnějších míst ve městě. V centru města se nachází většina veřejných staveb:
- Parlament Moldavské republiky
- prezidentský palác
- sídlo vlády
- státní soud
- Národní knihovna Moldavska
- radnice
- římskokatolická katedrála Prozřetelnosti Boží
- katedrála Narození Páně moldavské pravoslavné církve
- chrám svaté Teodory ze Sihly rumunské pravoslavné církve
- Varhanní sál
- divadlo
- Moldavské historické muzeum
- cirkus, kino, hlavní banky a jiné. Do roku 1960 zde stál evangelický kostel
- mimo centrum: židovský hřbitov a jedna synagoga (v místní části Szklary)
Sport
- FC Zimbru Chișinău - fotbalový klub
- FC Dacia Chișinău - fotbalový klub
Geografie
Kišiněv leží na řece Bîc, přítoku Dněstru. Rozloha města je 123 km2.
Město leží ve střední části Moldavska a je obklopeno poměrně rovinatou krajinou s velmi úrodnou půdou.
Podnebí
Kišiněv má vlhké kontinentální podnebí (Köppenova klasifikace podnebí Dfa), které se vyznačuje teplými léty a chladnými, větrnými zimami. Zimní minimální teploty jsou často nižší než 0 °C, i když zřídkakdy klesají pod -10 °C. V létě je průměrná maximální teplota přibližně 25 °C, avšak v polovině léta v centru města teploty občas dosahují 35 až 40 °C. Přestože průměrné srážky a vlhkost vzduchu v létě jsou poměrně nízké, bouřky se zde vyskytují zřídka, i když bývají silné.
Jarní a podzimní teploty se pohybují mezi 16 a 24 °C a srážky v tomto období bývají nižší než v létě, ale s častějšími, ale mírnějšími obdobími deště.
Kišiněv – podnebí | |||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Období | leden | únor | březen | duben | květen | červen | červenec | srpen | září | říjen | listopad | prosinec | rok |
Nejvyšší teplota | 15,5 | 20,7 | 25,7 | 31,6 | 35,9 | 37,5 | 39,4 | 39,2 | 37,3 | 32,6 | 23,6 | 18,3 | 39,4 |
Průměrné denní maximum | 1,1 | 3,4 | 9,2 | 16,4 | 22,3 | 26,1 | 28,4 | 28,3 | 22,3 | 15,5 | 8,1 | 2,7 | 15,3 |
Průměrná teplota | −1,8 | −0,2 | 4,5 | 11,0 | 16,8 | 20,7 | 22,9 | 22,6 | 17,0 | 10,8 | −4,8 | −0,2 | 10,7 |
Průměrné denní minimum | −4,2 | −3,0 | 0,7 | 6,3 | 11,8 | 15,9 | 17,9 | 17,5 | 12,5 | 7,1 | −2,1 | −2,5 | 6,8 |
Nejnižší teplota | −28,4 | −28,9 | −21,1 | −6,6 | −1,1 | 3,6 | 7,8 | 5,5 | −2,4 | −10,8 | −21,6 | −22,4 | −28,9 |
Průměrné srážky | 35,9 | 31,0 | 35,0 | 39,1 | 53,9 | 64,9 | 67,0 | 49,0 | 47,5 | 47,2 | 43,0 | 40,5 | 554,0 |
Dní se srážkami | 8 | 7 | 11 | 13 | 14 | 14 | 12 | 10 | 10 | 11 | 12 | 10 | 132 |
Dní se sněžením | 13 | 13 | 8 | 1 | 0,03 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0,4 | 5 | 11 | 51 |
Slunečných hodin | 70 | 96 | 155 | 210 | 283 | 301 | 326 | 308 | 220 | 162 | 81 | 65 | 2 277 |
Zdroj: [3][4] |
Slavní rodáci
- Vladimir Mitrofanovič Puriškevič (1870–1920), ruský antisemitský politik
- Alexej Viktorovič Ščusev (1873–1949), sovětský architekt
- Alexandr Borisovič Goldenvejzer (1875–1969), sovětský klavírista a skladatel
- William Friedman (1891–1969), rusko-americký kryptolog
- Lewis Milestone (1895–1970), americký filmový režisér
- Maria Cebotari (1910–1949), rakouská zpěvačka
- Svetlana Toma (* 1947), moldavská herečka
- Avigdor Lieberman (* 1958), izraelský nacionalistický politik
- Viktor Bologan (* 1971), moldavský šachista
- Teťana Hucu (* 1976), ukrajinská gymnastka
- Dorin Chirtoacă (* 1978), moldavský politik
- Almira Scripcenco (* 1979), francouzská šachistka
- Dan Bălan (* 1979), moldavský popový hudebník
- Radu Albot (* 1989), moldavský tenista
Ve městě během svého vyhnanství pobýval ruský básník Alexandr Sergejevič Puškin (1799–1837).
Partnerská města
Odkazy
Reference
- ↑ a b Dostupné online.
- ↑ Biroul Național de Statistică al Republicii Moldova. www.statistica.md . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2005-12-10.
- ↑ Pogoda i klimat . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-12-13. (rusky)
- ↑ www.nodc.noaa.gov . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky)
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kišiněv na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo Kišiněv ve Wikislovníku
- Oficiální stránky
- Staré obrazy Kišiněv
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk