A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Ketř Kietrz | |
---|---|
Morový sloup a bývalé náměstí | |
Poloha | |
Souřadnice | 50°4′45″ s. š., 18°0′32″ v. d. |
Stát | Polsko |
Vojvodství | Opolské |
Okres | Hlubčice |
Gmina | Ketř |
Ketř | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 18,74 km² |
Počet obyvatel | 5 951[1] |
Hustota zalidnění | 317,56 obyv./km² |
Etnické složení | Poláci, Slezané, Němci a další |
Náboženské složení | římští katolíci, luteráni, pravoslavní a další |
Správa | |
Starosta | Dorota Przysiężna-Bator |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | +48 77 |
PSČ | 48-130 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ketř[2][3][4] (polsky Kietrz, německy Katscher) je město v jižním Polsku v Opolském vojvodství v okrese Hlubčice, sídlo stejnojmenné gminy. Leží na řece Troji a jejím pravostranném přítoku potoka Morawa v bezprostřední blízkosti státní hranice s Českou republikou – hraničí s obcí Třebom. Z hlediska historického zemského dělení se jedná o jednu z moravských enkláv ve Slezsku, část tzv. Pruské Moravy. Z geomorfologického pohledu se rozkládá v Opavské pahorkatině. V prosinci 2019 zde žilo 5 951 obyvatel.[1]
Dějiny
Území města se nachází v oblasti úrodné Opavské pahorkatiny, na severním vyústění Moravské brány, tedy v oblasti velmi příhodné k osídlení. O tom svědčí množství archeologických nálezů ze všech období pravěku, pohřebišť i sídlišť, jejichž výzkumu se věnovali především archeologové z Jagellonské univerzity v Krakově. Je doloženo paleolitické osídlení z doby před 20 000 lety, i osady prvních zemědělců z mladší doby kamenné. Na katastru obce bylo odkryto rozsáhlé pohřebiště kultury popelnicových polí z pozdní doby bronzové (kolem roku 1000 př. n. l.) a také cca 30 hrobů náležející keltské nekropoli z doby laténské (3. století př. n. l).
První zmínka o Ketři pochází z roku 1266. Německé jméno města Katscher zcela pravděpodobně souvisí se slovanským či českým výrazem „kačer“.[5] Přemysl Otakar II. vyčlenil území, kde byly v té době založeny kromě Ketře osady Kněžpole (Knispel), Kozlůvky (Kösling), Langov (Langenau) a Tlustomosty (Stolzmütz), z nově vzniklého Opavského vévodství a daroval jej olomouckému biskupovi Brunovi ze Schauenburku. Ketřské panství tak nadále zůstalo součástí Moravy a tvořilo pak jednou z moravských enkláv ve Slezsku. Roku 1557 jej získal šlechtický rod Gašinských z Gašina (Gaschinsky von Gaschin) a následně roku 1887 Henckelové z Donnersmarku. Po první slezské válce v roce 1742 připadlo Prusku a od té doby bylo známo jako Pruská Morava. Politicky patřilo hlubčickému okresu, zdejší katolické farnosti však jako tzv. komisariát Ketř spadaly pod olomouckou arcidiecézi až do roku 1972.
V roce 1321 biskup Konrád I. Bavor povýšil Ketř na město. Časem se z něj stalo významné středisko tkalcovství a soukenictví. Již v roce 1539 je zde zmiňováno bratrstvo tkalcovských tovaryšů a v roce 1569 vznikl tkalcovský cech. V 18. století byl Ketř součástí daňové inspekce v Prudníku.[6] V roce 1784 bydlelo v Ketři 46 pláteníků a 3 soukeníci, v roce 1840 se již v 350 dílnách tkal len a bavlna a v 36 dílnách vlna. V roce 1870 zde berlínská společnost Davistan AG vybudovala továrnu na plyš a koberce, kterou roku 1939 získal podnikatel Wilhelm Schaeffler a po druhé světové válce se z ní stala Továrna na výrobu dekoračních tkanin Welur. Ta ve svých nejlepších časech zaměstnávala na dva tisíce lidí a je v širokém povědomí s Ketří nerozlučně spjata. V současnosti podnik již neexistuje a tradici textilní výroby převzala B. K. Fabryka Dywanów.[5] V roce 1896 byla zprovozněna místní dráha Ketř – Velké Petrovice, čímž město získalo železniční spojení i s Ratiboří. Osobní provoz na trati byl trvale zastaven roku 1993.[7]
Válečné a mimoválečné aktivity Rudé armády, která obsadila Ketř 31. března 1945, vedly k naprostému zpustošení města. Celkově bylo zničeno 80 % zástavby[8], přičemž z historického jádra zbyly pouze: farní kostel sv. Tomáše i s farou, hřbitovní kaple sv. Kříže (1784), barokní morový sloup (1730) a socha svatého Floriana (1734) na bývalém náměstí, novorenesanční radnice (1887), hasičská zbrojnice a sedm obytných domů. Po druhé světové válce se Ketř stala součástí socialistického Polska a většina německy mluvícího obyvatelstva byla odsunuta. Nahradili jej polští přesídlenci z východních území postoupených Sovětskému svazu a přistěhovalci z centrálního Polska. Někdejší historické centrum bylo částečně nahrazeno panelovým sídlištěm a částečně ponecháno jako nezastavěná plocha. Počet obyvatel už nikdy nedosáhl předválečné úrovně – v roce 2019 žilo v Ketři necelých 6 tisíc lidí[1] oproti 8 tisícům ve 30. letech[9].
V roce 1961 vznikl Zemědělský kombinát Ketř (Kombinat Rolny Kietrz), do kterého bylo začleněno devět okolních zemědělských družstev. I po ekonomické transformaci zůstal v majetku státu a je tak označován za „poslední polský státní statek“. V roce 2020 podnik obhospodařovával 8,5 tisíc ha půdy v Ketři a dalších obcích podél česko-polské hranice, choval na 9 tisíc kusů dobytka a zaměstnával kolem 300 pracovníků.[10]
V Ketři dospívala na přelomu 70. a 80. let a vychodila zdejší střední školu Olga Tokarczuková, polská spisovatelka a nobelistka za literaturu 2018.
Partnerské obce
- Bílovec (Česko, Moravskoslezský kraj)
- Oldřišov (Česko, Moravskoslezský kraj)
- Sudice (Česko, Moravskoslezský kraj)
- Tysmenycja (Ukrajina, Ivanofrankivská oblast)
Odkazy
Reference
- ↑ a b c Polsko v číslech – oficiální statistiky GUS za prosinec 2019
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 729.
- ↑ Ottův slovník naučný, 14. Kartel-Kraj, s. 191
- ↑ Podrobná mapa Moravy a Slezska, Praha: V. Neubert a synové, 1922
- ↑ a b Kietrz.pl: Dějiny města, 20.5.2020
- ↑ Historia Powiatu Prudnickiego - Starostwo Powiatowe w Prudniku. www.powiatprudnicki.pl . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-11-16.
- ↑ Stanice Kietrz w Celopolské železniční databázi (Ogólnopolska Baza Kolejowa)
- ↑ Heslo Kietrz v polské Všeobecné encyklopedii PWN
- ↑ Německé statistiky obyvatelstva od roku 1900 – okres Hlubčice. treemagic.org . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-07-28.
- ↑ Nowa Trybuna Opolska: Zemědělský kombinát Ketř je bezmála 60 let tradice, 8,5 tisíc ha obhospodařované půdy a 9 tisíc kusů dobytka, 9.7.2020
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ketř na Wikimedia Commons
- Oficiální webové stránky města
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk