A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Kerberos | |
---|---|
Snímek Kerbera zachyceného sondou New Horizons | |
Identifikátory | |
Typ | měsíc |
Označení | (134340) Pluto IV |
Předběžné označení | S/2011 (134340) 1 S/2011 P 1 P4 |
Objeveno | |
Datum | 28. června 2011 |
Objevitel | Showalter, M. R. a kol. |
Elementy dráhy (Ekvinokcium J2000,0) | |
Velká poloosa | 57 783 ± 19 km |
Výstřednost | 0,003 28 ± 0,000 20 |
Perioda (oběžná doba) | 32,167 56 ± 0,000 14 d |
Sklon dráhy | |
- ke slunečnímu rovníku | 0,389° ± 0,037° |
Mateřská planeta | Pluto |
Fyzikální charakteristiky | |
Zdánlivá hvězdná velikost | 26,1 ± 0,3 |
Rovníkový průměr | 13–34 km |
Kerberos je malý měsíc obíhající trpasličí planetu Pluto. Jeho objev byl oznámen 20. července 2011.[1] Je čtvrtým objeveným z dosud (2013) pěti známých měsíců Pluta.
Okolo Pluta a jeho měsíců proletěla v polovině července 2015 sonda New Horizons. Ta pořídila množství vědeckých dat a fotografií, které jsou v současné době stále zpracovávány.
Objev
Kerberos byl objeven pomocí Hubblova vesmírného dalekohledu během pátrání po případných prstencích Pluta. Astronomové se totiž obávali, že pokud Pluto nějaké prstence má, mohly by ohrozit blížící se sondu New Horizons, která k němu dorazila v červenci 2015. Tatáž obava panovala i z případných dalších, zatím neobjevených měsíců, avšak sonda průlet systémem přežila.[2][3]
Poprvé byl Kerberos spatřen na snímcích pořízených 28. června 2011[4] a následně pak 3. a 18. července 2011. Oficiálně byl objev potvrzen a oznámen 20. července 2011.[1][5] Zpětně pak byl měsíc nalezen také na předobjevových snímcích pocházejících již z 15. února 2006 a 25. června 2010.[1] Kerberos je desetkrát méně jasný než měsíc Nix, takže pro jeho zachycení na fotografiích byla nutná 8minutová expozice.[6]
Kerberos je čtvrtým známým Plutovým měsícem po Charonu objeveném již roku 1978 a Nix s Hydrou, jež byly společně objeveny roku 2005. Kromě nich byl roku 2012 objeven ještě pátý satelit, Styx.
Fyzikální vlastnosti
Astronomové odhadují průměr měsíce v závislosti na uvažované odrazivosti jeho povrchu na 13–34 km.[7] To ho činí druhým nejmenším ze známých měsíců Pluta. V době objevu měl měsíc zdánlivou hvězdnou velikost 26,1 ± 0,3.[1]
Vlastnosti oběžné dráhy
Z dosavadních pozorování se zdá, že měsíc obíhá Pluto v ekvatoriální (rovníkové) rovině mezi Nix a Hydrou, a to po kruhové dráze o poloměru 57 783 km ± 19 km.[1][6] Jeden oběh mu trvá asi 32,17 pozemského dne.[1][6]
Původ
Je možné, že Kerberos vznikl podobně jako i ostatní měsíce Pluta[8] z pozůstatků po ničivé kolizi s nějakým jiným tělesem Kuiperova pásu (stejně jako Měsíc měl podle teorie velkého impaktu vzniknout po srážce Země s jiným velkým tělesem).[4]
Jméno
Po objevu měsíc získal nejprve tzv. provizorní označení S/2011 (134340) 1 (někdy uváděné ve formě S/2011 P 1[p 1]), a neformálně byl znám také pod označením P4[p 2].
Při hledání jména pro nový měsíc se Mark Showalter, vedoucí týmu, který těleso objevil, rozhodl zorganizovat veřejnou soutěž. Aby nové jméno bylo konzistentní se jmény ostatních měsíců Pluta, bylo ustanoveno, že musí pocházet z řecké a římské mytologie a vztahovat se k podsvětí.[9] William Shatner, herec, který ztvárnil postavu kapitána Jamese T. Kirka v seriálu Star Trek, v soutěži navrhl jména Vulcan (česky: Vulkán) a Romulus, tj. řeckého boha ohně, který byl současně synovcem Pluta, a zakladatele Říma, přičemž obě tato jména zjevně odkazovala také na fiktivní planety v seriálu Star Trek. Jméno Romulus bylo zamítnuto, protože stejné jméno již nese jeden z měsíců obíhajících planetku (87) Sylvia.[10]
V soutěži nakonec zvítězil návrh jména Vulkán, přičemž na druhém místě skončil Cerberus (latinské jméno vícehlavého psa strážícího vstup do podsvětí) a na třetím Styx (bohyně zosobňující stejnojmennou řeku obtékající říši mrtvých). Vítězné jméno však nakonec Mezinárodní astronomická unie (IAU) neschválila, protože se již vžilo pro hypotetickou planetu obíhající mezi Merkurem a Sluncem. Existence této předpokládané planety sice byla vyvrácena, ovšem stále zůstává v užívání název „vulkanoid“ pro jakoukoliv případnou planetku nalezenou v této oblasti.[9]
Problém byl i se jménem Cerberus, které již nese planetka (1865) Cerberus (objevená roku 1935 českým astronomem Lubošem Kohoutkem[11]), a proto měsíc nakonec dostal řeckou variantu tohoto jména, tj. Kerberos. Spolu s ním pak pátý objevený měsíc Pluta obdržel jméno Styx. Nová jména byla oznámena 2. července 2013.[9]
Odkazy
Poznámky
- ↑ Formát provizorního označení satelitů těles, než dostanou definitivní název. S znamená satelit, 2011 je rok objevu, P znamená Pluto a číslo 1 znamená, že jde o první měsíc daného tělesa objevený v uvedeném roce. Tento typ označení se však oficiálně užívá jen u planet, což Pluto dle IAU není. U satelitů těles evidovaných v Minor Planet Center se místo počátečního písmena mateřského tělesa (zde „P“) používá jeho katalogové číslo (v případě Pluta 134340). Oficiální provizorní označení satelitu tedy je S/2011 (134340) 1.
- ↑ V tomto neoficiálním formátu označení satelitu písmeno P znamená Pluto a číslo 4 znamená, že jde o jeho čtvrtý známý měsíc.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kerberos (moon) na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f SHOWALTER, M. R., Hamilton, D. P. New Satellite of (134340) Pluto: S/2011 (134340) 1 . International Astronomical Union, 2011-07-20 . Dostupné online.
- ↑ WALL, M. New Pluto Moon Foreshadows More Surprises for NASA Probe En Route . TechMediaNetwork, 2011-07-20 . Dostupné online.
- ↑ MCKEE, M. Rings of ice and dust may encircle Pluto . New Scientist, 2006-02-22 . Dostupné online.
- ↑ a b BOYLE, A. Scientists spot Pluto’s fourth moon . msnbc.com, 2011-07-20 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-22.
- ↑ Pluto Has Another Moon, Hubble Photos Reveal. Space.com . 2011-7-20 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-23. (anglicky)
- ↑ a b c LAKDAWALLA, E. A fourth moon for Pluto . The Planetary Society, 2011-07-20 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-01.
- ↑ TICHÝ, Miloš. Nejbohatší planetka . www.Planetky.cz, 2011-07-24 . Dostupné online.
- ↑ STERN, S. A., Weaver, H. A.; Steff, A. J.; Mutchler, M. J.; Merline, W. J.; Buie, M. W.; Young, E. F.; Young, L. A.; Spencer, J. R. A giant impact origin for Pluto’s small moons and satellite multiplicity in the Kuiper belt. Nature. 2006-02-23, s. 946–948. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-19. DOI 10.1038/nature04548. PMID 16495992. Bibcode 2006Natur.439..946S. Archivovaná kopie. ns1.plutoportal.net . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-01-19.
- ↑ a b c Names for New Pluto Moons Accepted by the IAU After Public Vote. News Release iau1303 online. International Astronomical Union, 2013-7-2 cit. 2013-07-02. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KRAMER, Miriam. Let's Name Pluto Moons 'Vulcan' and 'Romulus,' William Shatner Says. Space.com online. 2013-2-14 cit. 2013-07-02. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ RANDA, Miroslav, et al. Planetka Cerberus online. Astronomia, rev. 2013-6-26 cit. 2013-07-04. Dostupné online.
Související článkyeditovat | editovat zdroj
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kerberos na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk