A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
![]() Erb pánů z Komárova | |
Základní údaje | |
---|---|
Místo narození | Komárov |
Datum úmrtí | 15. března 1534 |
Místo úmrtí | Praha |
Výše trestu | trest smrti |
Příčina smrti | vyhladovění |
Oběť | |
Stát vraždění | ![]() |
Místo vraždy | Pičín, Karlštejn |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kateřina z Komárova, provdaná Bechyňová z Lažan (? Komárov – 15. března 1534 Praha), byla česká šlechtična, která proslula ve své době brutálními vraždami svých poddaných a u které se nabízí srovnání s mnohem známější Alžbětou Báthoryovou.
Život
Kateřina z Komárova pocházela z rodu Pešíků. Její rodiče byli otec Kunata Pešík a Kateřina z Vrby a měli spolu šest dětí. Kunata Pešík nechal přestavět tvrz v Komárově na rytířské sídlo a právě zde se Kateřina narodila. Už od dětství byla panovačná s rozporuplnou osobností. Již ve svých 12 letech měla vlastní služebnou, ale málokterá s ní dobře vycházela. Údajně byla hezká, ale žádný její portrét se nezachoval.[1]
Vypráví se, že při svých vyjížďkách na koni, pozorovala hezkého kováře Kryštofa, s nímž se měla i scházet, což její rodina nesla nelibě, a proto údajně rozkázala, aby se Kryštof oženil s jinou dívkou. Kateřina měla za tuto zradu Kryštofa srazit koněm. Také se vypráví, že měla být při jedné z vyjížděk na koni znásilněna, což ji muselo velice poznamenat.[1]
Rodina se ji snažila výhodně provdat. Jejím manželem se stal Jan Bechyně z Lažan, za nímž se přestěhovala na tvrzi v Pičíně na Příbramsku. Bechyňové z Lažan byli významnějším rodem než komárovští, proto svatba znamenala pro Kateřinu jistý společenský vzestup, zvlášť když byl její manžel roku 1529 jmenován purkrabím na Karlštejně. Manželství údajně nebylo příliš šťastné a nevzešli z něj žádní potomci. Jan Bechyně musel zastávat svůj úřad na Karlštejně, a proto správu panství vedla právě jeho žena. Pro poddané nastaly tvrdé časy, protože Kateřina za jakékoli prohřešky, a to zvláště u děveček, udělovala velmi tvrdé tresty, které někteří trestaní nepřežili. Své poddané nechávala mimo jiné sadistické praktiky, týrat, stahovat z kůže, nutit je, aby se bili navzájem, sypat sůl do otevřených ran.[2] Na Pičíně panovala hrůza z obavy, kdo bude její další obětí. Stejně se chovala, i když pobývala na Karlštejně, kde měla jednu děvečku prohodit záchodem do hradního příkopu.[3] Stejně jako lidi měla trýznit i zvířata.[1]
Jan Bechyně z Lažan už na konci roku 1529, kdy nastoupil jako nový purkrabí, vedl soudní spor s Václavem Hájkem z Libočan, který na Karlštejně působil od roku 1529. Důvod jejich sporu není znám, ale právě na Hájkův popud se před soudem ocitla i Kateřina. Hájkovi se o Kateřině donesly zvěsti o trýznění poddaných na pičínském panství, které se rozhodl využít ve svůj prospěch. Žalobu na Hájka však podala sama Kateřina Bechyňová, která jej obžalovala za potupná a lehká slova a zpochybnila jeho svědky.[4]
Soud
Šetření sporu trvalo od 12. prosince 1531 do 23. ledna 1534, kdy byl vynesen rozsudek. Nejdříve se nejvyšší hejtmani zdráhali ve sporu rozhodnout. I svědci, kteří nechtěli vypovídat proti své vrchnosti, převážně vypovídali ve prospěch Kateřiny. Před tribunálem postupně vypovídalo deset žen a sedm mužů. Dne 5. ledna vypovídaly tři děvečky – Anna, dcera Šimona z Bukové, Marta, dcera Štefanova z Kotenčic, a Markéta, dcera Linhartova z Bukové. Všechny tři se shodly, že Kateřina je dobrá paní a není jí co vytknout. Ovšem Markétin otec Linhart o Kateřině prohlásil: „Toho sem svědom, že dvě děvečky snesli doluov, že zemřely v dole, ale nevím, jakú příčinou, že hodiny nebyla jedna v dole, že zemřela. Mne kázala pak synu bíti, i bil mne. A kdyby mne více bil, snad by mne, starce, také ubil. A pán snad o tom nic neví.“ Předvolán byl i Václav Bechyně z Lažan, bratr Jana Bechyně z Lažan, který sdělil, že o vraždách nic neví. Ještě další svědci vypovídali v Kateřinin prospěch, než před soudem stanul kožešník Prokop Papež. Ten žil mimo pičínské panství, takže se nemusel bát pomsty vrchnosti. Vypověděl, že Kateřina zabila jeho sestru a dceru kováře z Pičína. Konečný zvrat přinesla výpověď Blažka ze Svatého Pole a Manda Vaňkové z Libčic, kteří usvědčili, že Kateřina zabila pannu Hedviku, a že stejně zemřela i „nějaká“ Kačka.[4]
Rozsudek a smrt
„ | V pátek před hromnicemi paní Kateřina Bechyňová odsouzena hrdla, protože několik děveček zabila; potom ji z vězení Mihulky, tak řečeného, umrlou vytáhli. | “ |
— Paměti Mikuláše Dačického z Heslova[5] |
Soudní tribunál vynesl na české poměry neobvyklý rozsudek – paní Kateřina měla být uvězněna a ponechána ve vězení zcela svému osudu, v podstatě by se dalo hovořit o rozsudku smrti hladem. V pátek po sv. Matějovi, 27. února 1534, byla umístěna do Prašné věže (Mihulka) na Hradě v Praze a zde v březnu 1534 zemřela. Údajně ji ve věži našli s okousanými prsty, což značí, že musela před smrtí skutečně trpět. Dva dny po ní překvapivě zemřel její soudce Vojtěch z Pernštejna. To se stalo předmětem spekulací. Prý jej Kateřina „stáhla s sebou“. Kde byla Kateřina pohřbena, není známo.
Pro Jana Bechyně neměl tragický případ zločinů jeho ženy vůbec žádné následky. Znovu se oženil a měl dva syny. Po čase byl jmenován nejvyšším zemským písařem a v tomto úřadě setrval až do roku 1547, kdy zemřel.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c DOBROVOLNÁ, Kateřina. Předchůdkyní Čachtické paní byla Krvavá Kateřina z Komárova . Český rozhlas, 2021-12-4 . Dostupné online.
- ↑ Kateřina z Komárova: Česká „čachtická paní“ brutálně týrala své poddané. Nešetřila ani těhotné ženy . onlymen.cz, 2021-5-10 . Dostupné online.
- ↑ Česká Čachtická paní: Kateřina Bechyňová z Lažan . zena-in.cz . Dostupné online.
- ↑ a b c APFEL, Vilém. Ďábel v brokátu: Bestiální zločiny urozené Kateřiny z Komárova . stoplusjednicka.cz, 2018-9-4 . Dostupné online.
- ↑ DAČICKÝ Z HESLOVA, Mikuláš. Paměti. Praha: Akropolis, 1996. S. 280.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Kateřina z Komárova
- Karlštejnská bestie Kateřina z Komárova byla největší česká sadistická vražedkyně díl z pořadu Tajemství Jaroslava Mareše na strem.cz
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk