A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Karl von Steininger | |
---|---|
Zemský velitel v Banátu | |
Ve funkci: 1865 – 1866 | |
Předchůdce | Bedřich princ z Lichtenštejna |
Nástupce | Josef von Schmerling |
Generální inspektor c. k. četnictva | |
Ve funkci: 1859 – 1865 | |
Předchůdce | Johann svobodný pán Kempen |
Nástupce | Adolf svobodný pán von Schönberger |
Vojenská služba | |
Služba | ![]() |
Hodnost | polní zbrojmistr (1866), polní podmaršál (1856), generálmajor (1849) |
Narození | 28. prosince 1804 Vídeň |
Úmrtí | 26. ledna 1867 (ve věku 62 let) Vídeň |
Titul | svobodný pán (1859) |
Rodiče | Karl von Steininger (1772–1841) |
Děti | Karl von Steininger (1847–1929) |
Profese | důstojník |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Karl svobodný pán von Steininger (německy Carl Freiherr von Steininger) (28. prosince 1804 Vídeň – 26. ledna 1867 Vídeň) byl rakouský generál. V armádě sloužil od sedmnácti let, postupoval v hodnostech jako důstojník pěchoty a během revoluce 1848–1849 se vyznamenal v Itálii. Poté byl velitelem vyšších vojenských jednotek v Praze a Pešti, uplatnil se také jako diplomat, byl velitelem spolkové pevnosti v Mohuči a v roce 1859 byl povýšen na barona. V letech 1859–1865 byl vrchním velitelem c. k. četnictva a v závěru kariéry zastával post vrchního velitele v Banátu (1865–1866). Ze zdravotních důvodů byl v roce 1866 penzionován v hodnosti polního zbrojmistra a zemřel krátce poté.
Životopis
Pocházel ze staré úřednické rodiny z Mohuče, předkové se od 18. století uplatňovali v císařských vojenských službách. Byl synem generála Karla Steiningera (1772–1841), účastníka napoleonských válek. Do armády vstoupil v roce 1821 jako praporčík k 9. pěšímu pluku, o tři roky později byl přeložen jako poručík k pěšímu pluku č. 17.[1] U dalších jednotek pěchoty postupoval v hodnostech (rytmistr 1831, kapitán 1833, major 1841), od roku 1844 byl jako podplukovník zástupcem velitele 17. hraničářského pluku v Năsăudu (Naszód).[2] V roce 1848 byl povýšen na plukovníka a stal se velitelem 3. hraničářského pluku.[3] Během revolučních let 1848–1849 se zúčastnil bojů v Itálii pod velením knížete Karla Schwarzenberga[4] a vyznamenal se při dobývání San Siro a Sforzesca v Lombardii.
V roce 1849 dosáhl hodnosti generálmajora a po potlačení revoluce byl velitelem brigády postupně u 1. armádního sboru v Praze[5] a 11. armádního sboru v Pešti.[6] V roce 1853 byl přidělen k diplomatické misi generála Gyulaie do Petrohradu. V roce 1856 byl povýšen do hodnosti polního podmaršála a v letech 1856–1857 byl velitelem spolkové pevnosti v Mohuči.[7] V roce 1857 vykonal další diplomatickou cestu do Berlína a po návratu byl šéfem prezidiální kanceláře u vrchního velení armády (1858–1859).[8] V letech 1859–1865 zastával funkci generálního inspektora četnictva[9] a v závěru kariéry byl nakonec zemským velitelem pro oblast Banátu a srbské Vojvodiny se sídlem v Temešváru (1865–1866).[10][11] K datu 12. listopadu 1866 byl penzionován s hodností titulárního polního zbrojmistra.[12][13]
Pokračovatelem rodinné vojenské tradice byl syn Karl von Steininger (1847–1929), který byl rakousko-uherským generálem a uplatnil se jako dlouholetý diplomat v Německu.
Tituly a ocenění
Za zásluhy na bojišti byl oceněn rytířským křížem Leopoldova řádu s válečnou dekorací (1849), dále získal Vojenský záslužný kříž (1850) a později byl vyznamenán komandérským křížem Leopoldova řádu. V roce 1851 byl povýšen do šlechtického stavu s titulem rytíř a v roce 1859 získal stav svobodných pánů. V roce 1859 obdržel titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence[14] a od roku 1860 byl čestným majitelem pěšího pluku č. 68.[15][16] Vzhledem ke svým diplomatickým aktivitám získal také ocenění od zahraničních panovníků, byl nositelem ruského Řádu sv. Stanislava I. třídy, pruského Řádu červené orlice II. třídy, velkokříže hesenského Řádu Filipa Velkomyslného a hesenského Řádu Ludvíkova[17]
Odkazy
Reference
- ↑ Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1825; Vídeň, 1825; s. 170 dostupné online
- ↑ Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums; Vídeň, 1846; s. 271 dostupné online
- ↑ Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1848; Vídeň, 1848; s. 245 dostupné online
- ↑ Přehled velení rakouské armády v Itálii 1848 in: TARABA, Luboš: Italské patálie maršála Radeckého. První válka za osvobození Itálie 1848–1849; Praha, 2019; s. 292 ISBN 978-80-7557-189-2
- ↑ Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1851; Vídeň, 1851; s. 82 dostupné online
- ↑ Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1854; Vídeň, 1854; s. 82 dostupné online
- ↑ Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1857; Vídeň, 1857; s. 75 dostupné online
- ↑ Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1858; Vídeń, 1858; s. 75, 101, 639 dostupné online
- ↑ Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1860–1861; Vídeň, 1860; s. 88 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes 1866; Vídeň, 1866; s. 175, 177 dostupné online
- ↑ Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums für 1866; Vídeň, 1866; s. 80 dostupné online
- ↑ Přehled generálů rakouské a rakousko-uherské armády 1859–1889 na webu austro-hungarian army dostupné online
- ↑ Služební postup Karla von Steiningera in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 178 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes; Vídeň, 1860; s. 105 dostupné online
- ↑ Pěší pluk č. 68 na webu valka.cz dostupné online
- ↑ Přehled majitelů pěšího pluku č. 68 in: Schematismus für das k.u.k. Heer für 1914; Vídeň, 1914; s. 514 dostupné online
- ↑ Přehled řádů a vyznamenání Karla von Steiningera in: Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1861–1862; Vídeň, 1861; s. 89 dostupné online
Externí odkazy
- Karl von Steininger in: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich
- Rodina von Steininger na webu Rakouského státního archivu dostupné online
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk