Kapacitní vazba je v elektrotechnice přenos energie mezi dvěma vodiči, které spolu nejsou fyzicky spojeny.^[1][2][3][4]. Kapacitní vazba může být nežádoucím parazitním jevem (např. v podobě přeslechů mezi kabelovými linkami^[5]) nebo naopak žádoucí (např. pro bezkontaktní měření).^[6]

Kapacitní vazba je frekvenčně závislá a zvětšuje se s rostoucí frekvencí. Protože elektrická kapacita mezi vodiči klesá s jejich vzdáleností, je kapacitní vazba značně závislá na vzdálenosti vodičů.

Nežádoucí kapacitní vazba je (vedle induktivní vazby, galvanické vazby a elektromagnetické vazby) druhem vazby, která je důležitá z hlediska elektromagnetické kompatibility (EMC). Je příčinou nežádoucích přeslechů mezi paralelně vedenými telefonními linkami. V obvodové technice je za určitých podmínek žádoucí kapacitní vazba používána pro propojení dvou obvodů; jako vazební kapacita se používají vhodně zvolené kondenzátory.

Elektromagnetická kompatibilita

V kontextu elektromagnetické kompatibility (EMC) se kapacitní vazba týká různých prostorově sousedících částí elektrického obvodu, které jsou spolu propojeny v důsledku rozptylových kapacit. Pokud mezi dvěma elektrickými obvody existuje rozdíl potenciálů, vzniká mezi nimi elektrické pole E. Pokud se toto elektrické pole mění v čase, může způsobit posuvné proudy, které se projeví jako rušivé napětí superponované na užitečný signál. Efekt pole lze v sítích modelovat pomocí kapacity, jak je zobrazeno vpravo, která funguje jako rozptylová kapacita C_s.

Použití v obvodové technice

Pokud mají dvě části obvodu různé stejnosměrné potenciály není možné je spojit galvanicky. Je-li třeba mezi nimi přenášet signál střídavého napětí (např. audiosignál), lze je propojit kondenzátorem. Má-li kondenzátor dostatečně vysokou kapacitu, je jeho impedance pro přenášené střídavé signály zanedbatelná nebo alespoň poměrně malá; přenos stejnosměrné složky napětí, která je nutná pro nastavení pracovního bodu tranzistoru, je naopak blokován.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kapazitive Kopplung na německé Wikipedii.

Literatura

• Adolf J. Schwab. Elektromagnetische Verträglichkeit. 4. vyd. Berlin/Heidelberg: Springer, 1996. ISBN 3-540-60787-0. S. 23–24. 
• Adolf Schwab, Wolfgang Kürner. Elektromagnetische Verträglichkeit. 6. vyd. Berlin/Heidelberg u. a.: Springer, 2011. ISBN 978-3-642-16609-9. DOI 10.1007/978-3-642-16610-5. S. 123.