A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Křemenné sklo je velmi čistý SiO2 ve skelném stavu. Jde o sklo vyrobené z čistého křemene (oxid křemičitý SiO2), od nějž odvozuje svůj název. Oproti běžně používanému sklu, jehož základem je také křemen, ale mimo to obsahuje různé další příměsi (nejčastěji sodík a vápník), má křemenné sklo některé odlišné vlastnosti.
Jeho výroba probíhá tavením nejčistšího SiO2 v elektrické peci při teplotě 2000 °C.
Vlastnosti
Křemenné sklo má výrazně vyšší teplotu tání (1610 °C) než skla příměsová. Jeho výroba je tak energeticky náročná a to je také hlavním důvodem, proč se při výrobě skla přidávají ke křemeni různé příměsi, které s ním tvoří eutektické směsi a teplota tání se tak snižuje až na teploty kolem 600 °C. Index lomu křemenného skla je 1,544. Různé příměsi index lomu příměsových skel zpravidla zvyšují a ten se pak pohybuje zpravidla mezi hodnotami 1,5 až 2,0.
Křemenné sklo propouští širší spektrum záření než skla příměsová zejména na ultrafialové straně spektra. U příměsových skel zde oproti tomu končí propustnost kolem vlnové délky 400 nm, takže pro UV záření jsou tato skla díky příměsím nepropustná. V infračervené oblasti spektra má čisté křemenné sklo tak nízký útlum, že jím světlo dokáže procházet na vzdálenosti desítek až stovek kilometrů.
Tyto oblasti vlnových délek se nazývají křemenná okna. Křemenné sklo takových oken má několik, nejvýznamnější jsou mezi vlnovými délkami 650 až 750 nm, 850 až 1000 nm a 1300 až 1500 nm. Také chemická stabilita křemenného skla je výrazně vyšší než je tomu u skel příměsových, která zpravidla obsahují chemicky velmi málo stabilní příměsi (sodík, vápník atd.).
Protože výrobně je křemenné sklo kvůli vysoké energetické náročnosti a problémům s vysokou teplotou tání výrazně dražší než skla příměsová, používá se jen tam, kde se dají využít jeho vlastnosti odlišné od běžnějších skel příměsových.
Vysoká teplota tání se využívá u baněk speciálních halogenových žárovek, které pro udržování vlákna využívají fyzikálně chemický proces založený právě na vysoké provozní teplotě baňky. Dále se spolu s vysokou chemickou odolností této vlastnosti využívá v různých chemických aparaturách, které musí odolávat vysokým teplotám a vlivu agresivních chemikálií, a to jak v laboratorních, tak i výrobních procesech (například při výrobě polovodičových součástek).
Propustnosti UV záření křemenného skla se využívá k výrobě baněk ultrafialových výbojek a zářivek a dalších doplňků UV světelných zdrojů, ale například také pro výrobu skleníkových oken tak, aby rostliny ve sklenících mohly přijímat celé přirozené spektrum slunečního světla.
Malého útlumu v infračervených oblastech spektra se využívá při výrobě optických vláken. Křemen se pro tyto účely velmi pečlivě čistí podobnými procesy, jaké se používají pro čištění polovodičů pro výrobu polovodičových součástek. Protože ovšem ultračistý křemen má nízký index lomu a v jádrech optických vláken je potřeba naopak index lomu vysoký, přidává se obvykle při výrobě optických vláken k ultračistému křemennému sklu ultračisté germaniové sklo GeO2, které index lomu posouvá směrem k vyšším hodnotám.
Vysoká teplota měknutí při zachování průhlednosti. Velmi nízký koeficient roztažnosti. Křemenné sklo je schopno odolávat vysokým teplotním šokům. Vysoká propustnost krátkovlnného záření (zasahuje až do UV oblasti). Vysoká izolační schopnost a nízký ztrátový koeficient. Vysoká chemická odolnost vůči vodě, vodným roztokům a kyselinám.
Využití
Křemenné sklo se využívá v lékařské oblasti a k výrobě žárovek. Dále v laboratořích, optických přístrojích a optických vláknech. Křemenná vlákna, vzhledem ke svým příznivým dielektrickým vlastnostem (malá relativní permitivita a malý ztrátový činitel) jsou používána na kompozitní kryty radarů letadel (radomy). Malý součinitel teplotní roztažnosti způsobuje odolnost křemenného skla proti teplotním rázům. Vedle tkanin a rohoží pro tepelné izolace se křemenná vlákna používají pro desky plošných spojů mobilních telefonů a počítačů (s kyanoesterovými pryskyřicemi). K dispozici jsou také voštiny s křemennými vlákny (“quartz honeycomb”).
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Křemenné sklo na Wikimedia Commons
- https://kremenne-sklo.cz/
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk