Káně bělochvostá - Zákldné pojmy z elektrotechniky

Káně bělochvostá
Stupeň ohrožení podle IUCN
	; málo dotčený
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Podkmen	obratlovci (Vertebrata);
Třída	ptáci (Aves);
Podtřída	letci (Neognathae);
Řád	dravci (Accipitriformes);
Čeleď	krahujcovití (Accipitridae);
Rod	káně (Buteo);
Binomické jméno
	Buteo rufinus; (Cretzschmar, 1829)
	Rozšíření káně bělochvosté (světle zeleně – hnízdiště, tmavě zeleně – celoroční výskyt, světle modře – migrace, modře – zimoviště) Rozšíření káně bělochvosté (světle zeleně – hnízdiště, tmavě zeleně – celoroční výskyt, světle modře – migrace, modře – zimoviště)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Káně bělochvostá (Buteo rufinus) je středně velký druh dravce z čeledi jestřábovitých.

Popis

Jedná se o největší evropskou káni. Vzhledově je podobná káni lesní, od níž se liší větší velikostí, delšími křídly a nohama. Obvykle má světlou hlavu a hruď, kontrastující s tmavým břichem, velmi světlé (až bělavé) kořeny letek a tmavý, ostře ohraničený zadní okraj křídla. Vyskytuje se v několika barevných formách, které určování dále komplikují. Káně bělochvostá dosahuje délky těla 50–65 cm, s rozpětím 112 až 163 cm. Hmotnost se pohybuje od 0,6 po více než 1,7 kg, samice jsou jako u většiny jiných dravců větší a hmotnější. Samci váží v průměru asi 1,1 kg, samice přibližně 1,3 kg.^[2]^[3]

Výskyt

Hnízdí v jihovýchodní Evropě, Asii a severní Africe; mimo hnízdiště je jen vzácným hostem.^[4] Zaletuje nepravidelně také do České republiky, kde byla od roku 1989 zaznamenána více než 50krát, přičemž četnost pozorování se mírně zvyšuje.^[3]^[5] Nejčastěji bývá zaznamenávána koncem léta.^[3]

Ekologie

Preferuje bezlesou krajinu stepí, okrajů pouští a polopouští. Na Balkáně žije i v zalesněných oblastech. Živí se především drobnými hlodavci a jinými menšími savci (syslové, mladí zajícovci, křečci). Jídelníček si doplňuje plazy, žábami, mladými ptáky, vejci a hmyzem. Požírá i mršiny.^[3]

Hnízdí na zemi, na skalách, hlinitých stěnách, křovinách a na stromech. Snáší 2 až 5 vajec, nejčastěji to jsou 4. Doba inkubace je nejméně 28 dní, následná hnízdní péče o mláďata trvá asi 40 až 42 dní.^[3]

Galerie

Vejce káně bělochvosté (Buteo rufinus cirtensis)

Odkazy

Reference

↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. .
↑ Long-legged Buzzard | European Raptors: Biology and Conservation . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-10-31. (anglicky)
↑ ^a ^b ^c ^d ^e HUDEC, Karel; ŠŤASTNÝ, Karel, a kol. Fauna ČR. Ptáci 2/I. Praha: Academia, 2005. ISBN 80-200-1113-7. S. 152–155.
↑ SVENSSON, Lars, a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Praha: Svojtka&Co, 2004. ISBN 80-7237-658-6.
↑ Pozorování káně bělochvosté v ČR na stránkách FK ČSO

Související články

Seznam ptáků Česka

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu káně bělochvostá na Wikimedia Commons
Galerie káně bělochvostá na Wikimedia Commons
Taxon Buteo rufinus ve Wikidruzích

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Káně_bělochvostá
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

[d933aed5b2d05dbf52777d3bcd57e3e45386e795-1] The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. .

[2] Long-legged Buzzard | European Raptors: Biology and Conservation . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-10-31. (anglicky)

[hudec-3] HUDEC, Karel; ŠŤASTNÝ, Karel, a kol. Fauna ČR. Ptáci 2/I. Praha: Academia, 2005. ISBN 80-200-1113-7. S. 152–155.

[4] SVENSSON, Lars, a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Praha: Svojtka&Co, 2004. ISBN 80-7237-658-6.

[5] Pozorování káně bělochvosté v ČR na stránkách FK ČSO

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

Draví ptáci v Česku

Jestřábovití	včelojed lesní • káně lesní • káně bělochvostá¹ • káně rousná • luněc šedý¹ • luňák hnědý • luňák červený • sup mrchožravý¹ • sup hnědý² • sup bělohlavý¹ • orlosup bradatý¹ • moták pochop • moták pilich • moták lužní • moták stepní¹ • orlík krátkoprstý • jestřáb lesní • krahujec obecný • krahujec krátkoprstý¹ • orel mořský • orel křiklavý • orel volavý • orel stepní¹ • orel jestřábí¹ • orel nejmenší¹ • orel skalní • orel královský

Orlovcovití	orlovec říční

Sokolovití	poštolka obecná • poštolka jižní¹ • poštolka rudonohá • dřemlík tundrový • ostříž lesní • sokol stěhovavý • raroh velký • raroh lovecký¹ • raroh jižní¹

¹ Druh je na českém území velmi vzácný, zalétává sem jen v podobě několika jednotlivců, maximálně malých skupin, v Česku nehnízdí. ² Druh se na českém území v minulosti vzácně vyskytoval, několik let však v Česku nebyla jeho přítomnost zaznamenána.

Káně bělochvostá

Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený^[1]
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Podkmen	obratlovci (Vertebrata)
Třída	ptáci (Aves)
Podtřída	letci (Neognathae)
Řád	dravci (Accipitriformes)
Čeleď	krahujcovití (Accipitridae)
Rod	káně (Buteo)
Binomické jméno
Buteo rufinus (Cretzschmar, 1829)
Rozšíření káně bělochvosté (světle zeleně – hnízdiště, tmavě zeleně – celoroční výskyt, světle modře – migrace, modře – zimoviště) Rozšíření káně bělochvosté (světle zeleně – hnízdiště, tmavě zeleně – celoroční výskyt, světle modře – migrace, modře – zimoviště)
Některá data mohou pocházet z datové položky.