Jurij Chěžka
Narození	22. července 1917 Horka
Úmrtí	1944 (ve věku 26–27 let) Kragujevac
Pseudonym	Ludomil Hórčanski
Povolání	básník a spisovatel
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Jurij Chěžka (22. července 1917, Hórki –13./17. října 1944, území bývalé Jugoslávie) je lužickosrbský básník považovaný za zakladatele moderní lužickosrbské poezie. Charakteristické pro něj bylo hledání nových forem a netradičních prostředků, částečně inspirovaných českou poezii. Jeho jméno nese škola ve vsi Chrósćicy.^[1]

Jurij Chěžka se narodil v lužickosrbské vsi Horkách. Jeho otec Mikławš Chěžka pracoval v lomu a matka Hana, rozená Delenkec byla známá lidová vypravěčka (psal o ní Pawol Nedo) a měla na budoucího básníka velký vliv. Na doporučení chrósčického faráře Jakuba Šewčika odešel Chěžka v roce 1929 studovat na osmileté Arcibiskupské gymnázium v Praze. Vyučovacím jazykem zde byla čeština a Chěžka, podobně jako jiní lužickosrbští studenti, udržoval znalosti mateřštiny v obnovené Serbowce na hodinách dr. Miklawše Krječmara. Navštěvoval také přednášky Josefa Páty, když se po maturitě v r. 1937 rozhodl pro studium bohemistiky, germanistiky a sorabistiky. Páta jako první (v máchovském sborníku 1936-37) upozornil na mladého básníka J. Hórčanského (což byl Chěžkův pseudonym) v souvislosti s jeho poémou W nocy napsanou na počest slavného českého romantika. O prázdninách roku 1937, v podkrovní místnůstce hájovny v českých Jabkenicích, napsal 23 básní, které nazval Na puču za druhej domiznu. V té době již byla nacisty zakázána činnost Domowiny a veřejné používání lužické srbštiny. Tato rukopisná sbírka tvoří základ jeho nerozsáhlého literárního díla.

Další Chěžkovy básně a prózy se uchovaly v rukopisném studentském časopisu Gmejnska heja (říjen 1937 - červen 1938), který Chěžka založil a redigoval. Jeho básně znamenaly v porovnání se současnou lužickosrbskou poezií výrazný umělecký posun k moderní poezii. Po obsazení ČSR v roce 1939 byl vyslýchán gestapem a převezen do vězení. Nedlouho po propuštění byl povolán do wehrmachtu a odvelen na frontu ve Francii a poté na Balkáně. Mezi 13. a 17. říjnem 1944 Chěžka zahynul v Srbsku poblíž města Kragujevce (pravděpodobně) při pokusu přeběhnout k partyzánům.^[2]

Dílo

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jurij Chěžka

Reference

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.