A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
prof. PhDr. Josef Kurz, DrSc.[1] | |
---|---|
Josef Kurz | |
Narození | 3. února 1901 Praha Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 6. prosince 1972 (ve věku 71 let) Praha Československo |
Povolání | vysokoškolský učitel, překladatel, jazykovědec, slavista a filolog |
Stát | Česko |
Alma mater | Univerzita Karlova Filozofická fakulta Univerzity Karlovy |
Témata | Lucia Ciobanu |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Josef Kurz (3. února 1901 Praha[2] – 6. prosince 1972 Praha) byl český jazykovědec, slavista, bohemista, bulharista, byzantolog, literární historik, překladatel, publicista, editor staroslověnských památek a vysokoškolský pedagog.
Život
Po maturitě na smíchovském gymnáziu (1919) studoval v letech 1919–1924 na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy[3] obory slovanská filologie, indoevropský srovnávací jazykozpyt a romanistika,[4]byl knihovníkem a vědeckou sílou semináře pro slovanskou filologii UK (1922–1924),[5]v posledním studijním roce (1924) získal doktorát filozofie (disertační práce Několik poznámek k staroslověnskému čtveroevangeliu Zografskému).[4]Po absolutoriu zůstal ve svazku fakulty jako asistent (1925–1926),[5]své odborné vzdělání završil studijními pobyty ve Francii, Jugoslávii a zejména v Polsku, kde byl v letech 1931–1935 lektorem českého jazyka a literatury na Varšavské univerzitě.[6]
V období 1926–1931 a 1935–1945 působil jako středoškolský profesor na pražských gymnáziích (Smíchov a v Křemencově ul.),[5]souběžně pracoval v Kanceláři Slovníku jazyka českého při ČAVU (1935–květen 1945), kde se již od roku 1943 podílel na přípravách velkého Slovníku jazyka staroslověnského.[7]
V červnu 1939 habilitoval na FF UK, byl ustanoven soukromým docentem slovanského jazykozpytu,[5]přednášel však jen do uzavření českých vysokých škol německými okupačními úřady 17. 11. 1939. Řádným profesorem slovanské jazykovědy FF Masarykovy univerzity v Brně byl jmenován k 1. červnu 1945.[7]Od roku 1950 vedl tamní slavistickou katedru (externě ještě dva roky po odchodu z Brna), paralelně vyučoval i na FF UK v Praze, kam byl definitivně převeden k 1. září 1956[7]a působil zde až do svého skonu v roce 1972.
Titulu doktora filologických věd (DrSc.) dosáhl v roce 1964, jako hostující profesor přednášel na univerzitách v Moskvě, Leningradě, Sofii, Záhřebu, Bělehradě, Lipsku, Berlíně, Vídni, Kolíně nad Rýnem, Münsteru a ve Varšavě. Aktivně se zúčastnil pěti mezinárodních slavistických kongresů, konaných v letech 1929–1963 a mnoha odborných zahraničních i domácích konferencí, sympozií, porad a setkání.[8]
Dílo
Vlastní rozsáhlá vědecká a publikační činnost prof. Josefa Kurze byla zaměřena především na paleoslovenistiku, kterou zkoumal v širokých souvislostech všech filologických disciplín, velkou pozornost věnoval cyrilometodějské problematice a byzantsko-slovanským vztahům. K jeho prioritám dále patřily dějiny slovanské filologie, byl autorem a spoluautorem řady učebnic i příruček staroslověnštiny a chrestomatií staroslověnských textů. Patřil k uznávaným bibliografům slavistiky a staroslověnštiny, v rámci svého pedagogického působení vychoval řadu odborníků těchto vědních oborů.[9][10]
Členství ve vědeckých společnostech a institucích
- Hlavní redaktor, koordinátor a organizátor prvních svazků akademického Slovníku jazyka staroslověnského (Lexicon linguae palaeoslovenicae) v letech 1958–1972
- Předseda mezinárodní komise pro slovník církevněslovanského jazyka při Mezinárodním komitétu slavistů
- Předseda Matice české při Národním muzeu v Praze
- Člen Société de linguistique de Paris
- Člen Slovanského ústavu v Praze
- Člen Československé rady badatelské
- Člen Pražského lingvistického kroužku
- Člen Československého komitétu slavistů a předseda jeho komisí církevně slovanské a bibliografické; dále pracoval v komisích pro dějiny slavistiky a transkripční
- Člen Československého komitétu byzantologického
- Podílel se na práci redakcí Příručního slovníku jazyka českého, Časopisu Matice Moravské, akademických časopisů Slavia, Byzantinoslavica a měl významný podíl na obnovení vydavatelské činnosti UK v oboru slavistiky.[11][10]
Ocenění
- Mimořádný člen České akademie věd a umění (od 28. 1. 1948)[5]
- Dopisující člen Královské české společnosti nauk (od 9. 1. 1946)[5]
- Dopisující člen Jihoslovanské akademie věd a umění (od roku 1965)[12]
- Řád Cyrila a Metoděje I. stupně[13]
Výběrová bibliografie
Spisy a učební texty
- Evangeliář Assemanův : Kodex vatikánský 3. slovanský = Evangeliarum Assemani : Codex Vaticanus 3. slavicus glagoliticus (s Josefem Vajsem, 1. díl–1929; 2. díl–1959)
- K Zografskému evangeliu (1933)
- K otázce nominativu zájmena třetí osoby v jazyce staroslověnském (1940)
- Mluvnice jazyka staroslověnského (1945)
- Jazyk staroslověnský (1961, 1964, 1967, 1969)
- Texty ke studiu jazyka staroslověnského (s L. Řeháčkem, 1962, 1964)
- Základy staroslověnské mluvnice (s K. Horálkem a A. Dostálem, 1962)
- Issledovanija po sintaxisu staroslavjanskogo jazyka (1963; rusky)
- Studie ze syntaxe jazyka staroslověnského I.–II. (1964)
- Čítanka staroslověnských textů se slovníčkem (s L. Řeháčkem a R. Večerkou, 1967, 1970, 1977, 1980)
- Wiedergabe von Zeitbezügen in journalistischen Texten (1967; německy)
- Slovanská filologie na Univerzitě Karlově (s F. Vodičkou a Z. Havránkovou, 1968)
- Kapitoly ze syntaxe a morfologie staroslověnského jazyka (1972)
- Učebnice jazyka staroslověnského (1969)
- Kleines Wörterbuch der Stilkunde (se Siegfriedem Krahlem, 1973; německy)
- Stilistik für Journalisten (2010; německy)
Sborníky, bibliografické a jubilejní tisky
- Bibliografski preglad naučnich radova prof. O. Hujera : 1901–1930 g. (1930; srbochorvatsky)
- Josef Vajs : přehled jeho díla k jeho 70. narozeninám (1936)
- Práce prof. Miloše Weingarta z církevní slovanštiny a ze slovanského jazykozpytu (1939)
- Soupis prací Oldřicha Hujera : k jeho šedesátce v listopadu 1940 (1940)
- Slovanské základy naší vzdělanosti. In Slovanství v českém národním životě (1947)
- Pocta Fr. Trávníčkovi a F. Wollmanovi (s A. Grundem a A. Kellnerem, 1948)
- Slovanské studie : Sbírka statí, věnovaných prelátu univ. prof. dr. Josefu Vajsovi k uctění jeho životního díla (s M. Murkem a J. Vašicou, 1948)
- Sborník slavistických prací věnovaných IV. mezinárodnímu slavistickému sjezdu v Moskvě (s K. Horálkem, 1958)
- Bibliografický soupis publikační činnosti doktora filologických věd Karla Horálka, profesora Karlovy university (se Z. Tylem, 1959)
- Věnováno prof. dr. Antonínu Frintovi k jeho pětasedmdesátinám. Slavica Pragensia : 1 (s K. Horálkem a M. Romportlem, 1959)
- Příspěvky k historii a dialektologii českého jazyka / Oldřich Hujer (1961)
- Issledovanija po sintaxisu staroslavjanskogo jazyka : sbornik statej (1963; rusky)
- Symposium o dějinách slavistiky : Štiřín u Benešova 15.–17. 9. 1967 (1970)
Odkazy
Reference
- ↑ Řeháček, Luboš. Bibliografický soupis vědeckých prací prof. PhDr. Josefa Kurze, DrSc. s přehledem jeho činnosti. Praha: Univerzita Karlova, Univ. Karlova, 1968. s. 69.
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele P. Marie Vítězné na Malé Straně v Praze
- ↑ Matriky Univerzity Karlovy, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy – Kurz Josef, 3. 2. 1901, Praha
- ↑ a b ŘEHÁČEK, Luboš. Bibliografický soupis vědeckých prací prof. PhDr. Josefa Kunce, DrSc. s přehledem jeho činnosti, s. 5
- ↑ a b c d e f Členové České akademie věd a umění 1890–1952, s. 178
- ↑ Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P, s. 230
- ↑ a b c Řeháček, s. 6
- ↑ Řeháček, s. 20
- ↑ Řeháček, s. 7
- ↑ a b Kdo je kdo v dějinách české lingvistiky, s. 370
- ↑ Řeháček, s. 18, 20–21
- ↑ Řeháček, s. 21
- ↑ Řád byl prof. Josefu Kurzovi udělen bulharskou vládou v roce 1963 u příležitosti 1100 výročí moravské mise soluňských bratří za zásluhy o studium staroslověnského jazyka, cyrilometodějských otázek a starobulharské kultury, viz Řeháček, s. 21
Literatura
- BARNET, Vladimír a kol. Věnováno profesoru Josefu Kurzovi k jeho sedmdesátinám. Slavica Pragensia : 13. Praha : Universita Karlova, 1971, 266 s.
- ČERNÝ, Jiří; HOLEŠ, Jan. Kdo je kdo v dějinách české lingvistiky. 1. vyd. Praha: Libri, 2008. 739 s. ISBN 978-80-7277-369-5. S. 369–371.
- KUDĚLKA, Milan, a kol. Československá slavistika v letech 1918–1939. 1. vyd. Praha: Academia, 1977. 469 s. S. 139–140.
- KUDĚLKA, Milan; ŠIMEČEK, Zdeněk, a kol. Československé práce o jazyce, dějinách a kultuře slovanských národů od r. 1760 : biograficko-bibliografický slovník. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1972. 560 s. S. 273–275.
- Palaeoslovenica: Památce Josefa Kurze (1901–1972) / uspořádali Emilie Bláhová, Ludmila Uhlířová a Josef Vlášek. Praha : Academia, 1991. 128 s.
- Pražský lingvistický kroužek v dokumentech / Petr Čermák, Claudio Poeta, Jan Čermák. Praha : Academia, 2012. 783 s. ISBN 978-80-200-2097-0. S. 366, 394.
- ŘEHÁČEK, Luboš. Bibliografický soupis vědeckých prací prof. PhDr. Josefa Kunce, DrSc. s přehledem jeho činnosti. Praha : Univerzita Karlova, 1968. 69 s.
- ŠLECHTOVÁ, Alena; LEVORA, Josef. Členové České akademie věd a umění 1890–1952. 2. vyd. Praha: Academia, 2004. 443 s. ISBN 80-200-1066-1. S. 178.
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 230.
- VEČERKA, Radoslav. Vědecké dílo Josefa Kurze. In Studia palaeoslovenica / sborník studií věnovaných k sedmdesátinám univ. profesora Dr. Josefa Kurze / uspořádaly Marta Bauerová a Markéta Štěrbová. Praha : Academia, 1971. 418 s. S. 7–16.
- VEČERKA, Radoslav. Slovník českých jazykovědců v oboru bohemistiky a slavistiky. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2013. 341 s. ISBN 978-80-210-6265-8. S. 157.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Kurz na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Kurz
- Josef Kurz v souborném katalogu Akademie věd ČR
- Josef Kurz na stránkách MU v Brně
- Josef Kurz ve Slovníku osobností jazykovědné bohemistiky Archivováno 15. 9. 2013 na Wayback Machine.
- Radoslav Večerka: Biografickobibliografické medailonky českých lingvistů: bohemistů a slavistů, s. 89–90
- Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Archiválie234 • 1872 • Kurz, Josef *1872 s rodinou, otec Josefa Kurze
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk