A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Josef Florian | |
---|---|
Fotografie z rodinného alba z roku 1930 | |
Narození | 9. února 1873 Stará Říše Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 29. prosince 1941 (ve věku 68 let) nebo 14. ledna 1941 (ve věku 67 let) Stará Říše Protektorát Čechy a Morava |
Místo pohřbení | hřbitov ve Staré Říši hrob Josefa Floriana |
Povolání | literát, vydavatel, překladatel |
Témata | vydávání, překlady z francouzštiny a překlady z angličtiny |
Děti | Metoděj (1904–1987), Eva (1907–1996), Marta (zemřela 1973), Michael (1911–1984), Františka (1917–1995), Jan (1921–2007), Marie (1909-1998) |
Příbuzní | Otto Maria Stritzko (zeť) |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Josef Florian (9. února 1873 Stará Říše[1] – 29. prosince 1941 Stará Říše[2]) byl moravský katolicky orientovaný myslitel, literát, vydavatel filozofické i umělecké literatury a překladatel z francouzštiny a angličtiny.
Život
Josef Florian pocházel z rodiny venkovského tesaře z městečka Stará Říše na Vysočině. Maturitu složil na reálce v nedaleké Telči.[2] Krátce působil na obecní škole v Kostelní Myslové a potom odešel na vysokoškolská studia. Nejprve na techniku a odtud přešel na filozofickou fakultu. Po studiích nastoupil jako středoškolský profesor přírodopisu do Náchoda, kde se seznámil s radikální filosofií francouzského myslitele Léona Bloye. Pod jeho vlivem opustil pedagogickou dráhu a po patnácti letech se vrátil do rodného kraje. Usadil se zpět ve Staré Říši, kde se naplno projevila jeho svéráznost a zarputilost. Oženil se a svých dvanáct dětí neposílal do školy, ale vzdělával je podle svých metod doma sám.
Dílo
Roku 1903 začal Florian ve Staré Říši s hluboce promyšlenou koncepcí vydávat dle svého názoru hodnotné a společensky potřebné knihy.[3] Šlo o díla středověkých i novodobých myslitelů, teologickou, nábožensko-esejistickou, filosofickou i vědeckou literaturu, ale též českou beletrii (K. J. Erben, J. Zeyer, J. Deml, J. Durych, K. Schulz) i beletrii překladovou (G. K. Chesterton, F. Jammes, W. B. Yeats, R. M. Rilke, F. Kafka, G. Trakl, S. Anderson, A. Remizov, V. Rozanov). Sám přeložil více než 60 děl, především z francouzštiny (L. Bloy, J. A. Barbey d’Aurevilly, M. Schwob, Auguste Villiers de l'Isle Adam, A. Maurois, G. Marcel a M. Blondel), a úzce spolupracoval s překladatelem a editorem A. L. Střížem.
Kolem jeho vydavatelství se soustředil okruh předních českých autorů. Jeho vydavatelské dílo dosáhlo úctyhodných rozměrů. Bývá udávano přes čtyři sta titulů,[2] z toho 140 samostatných knih, 131 sborníků a 27 výborů poezie. Mezi ilustrátory jeho knih patřili Josef Váchal, Bohuslav Reynek, Josef Čapek, Florianův syn Michael a mnoho dalších. Florianovy knihy byly zařazeny do edic Studium (1904–1912), Nova et vetera (1912–1921), Kurs (1922–1946), Nejmenší revue (1930), Archy (1926–1948) a zejména Dobré dílo (1912–1948). Poslední edice Dobré dílo tvořila vrchol práce nakladatelství nejen počtem 150 svazků, ale také zaměřením na vrcholná díla české i světové beletrie. Výbor jeho vzpomínek byl vydán posmrtně v tisku Okolo našich (1945).
Díla vycházející v jeho nakladatelství v letech 1912–1925 tiskla moravská tiskárna Kryl & Scotti v Novém Jičíně. Tu v roce 1909 založil Ferdinand Scotti a Karel Kryl, dědeček známého zpěváka a básníka Karla Kryla. Výjimku tvořilo období od podzimu 1915 do jara 1919, kdy tiskárna nefungovala, protože oba tiskaři sloužili v rakouské armádě na frontách první světové války.
Josef Florian zemřel doma po návratu z třebíčské nemocnice, dne 29. prosince 1941.
Potomci
Jeho děti šly většinou v otcových stopách a zájem o umění přešel i na některá z jeho vnoučat. Vynikl grafik Michael, dále řezbář, malíř a restaurátor Jan, také varhaník, tvůrce betlémů a ilustrátor Metoděj, varhanice a malířka Anna[4] nebo malířka Marie[5], která se provdala za malíře Ottu Stritzka. Malířkou se stala i jejich dcera Juliana roz. Stritzková, druhá manželka Ivana Martina Jirouse, jenž skrze ni navázal vztah s Florianovým rodným krajem a nějakou dobu zde žil.
Syn Gabriel (1924–2011) se stal restaurátorem a pozoruhodným amatérským astronomem[6] a podílel se s bratrem Janem na vzpomínkové publikaci Být dlužen na duši (redaktor Aleš Palán).[7]
Z dětí Josefova syna Jana: Miriam Prokopová (roz. Marie Florianová, *1963) je malířka a fotografka[8], Jan Florian (ml.) je sochař, Magdalena Křenková (*1966) je malířka, restaurátorka a básnířka[9], Václav Florian je malíř, Karla Nixová je grafička a fotografka.
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ a b c NIXOVÁ-FLORIANOVÁ, Karla. Josef Florian - vydavatel Dobrého díla ve Staré Říši . . Dostupné online.
- ↑ Dobré dílo Josefa Floriana ze Staré Říše na Moravě | České galerie. ceskegalerie.cz . 2020-10-12 . Dostupné online.
- ↑ Anna Florianová
- ↑ Marie Stritzková-Florianová
- ↑ DATABAZEKNIH.CZ. Gabriel Florian - životopis a ocenění. www.databazeknih.cz . . Dostupné online.
- ↑ DATABAZEKNIH.CZ. Být dlužen za duši - kniha. www.databazeknih.cz . . Dostupné online.
- ↑ Miriam Prokopová (1963). www.pametnaroda.cz . . Dostupné online.
- ↑ DATABAZEKNIH.CZ. Magdalena Křenková - životopis a ocenění. www.databazeknih.cz . . Dostupné online.
Literatura
- HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. 308 s. ISBN 80-7325-029-2.
- KOSATÍK, Pavel. Česká inteligence : od Jaroslava Golla po Magora. Praha: Mladá fronta, 2011. 392 s. ISBN 978-80-204-2373-3.
- PUTNA, Matin C. Česká katolická literatura v evropském kontextu 1848-1918. Praha: Torst, 1998. 801 s. ISBN 80-7215-059-6.
- STANKOVIČ, Andrej. Josef Florian a Stará Říše. Praha: Triáda, 2008. 1.136 s. ISBN 978-80-86138-92-3.
- KOUDELKA Ivo, Celoživotní přátelství českého nakladatele Josefa Floriana s filozofem Léonem Bloy a malířem Georgesem Rouaultem. Praha, Listy umění 1/2017, ISBN 978-80-905784-5-6
- FLORIAN Jan. Umělecká sbírka Josefa Floriana a okruh jeho přátel, 2014, Krajanské sdružení na podporu české kultury, Ženeva
- Oldřich Sirovátka, heslo Josef Florian, in: Lexikon české literatury, díl. 1 (A-G), Praha, Academia 2000, str. 721–723;
- FUČÍK, Bedřich. Čtrnáctero zastavení. Melantrich 1992. str. 73–88.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Florian na Wikimedia Commons
- Osoba Josef Florian ve Wikicitátech
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Florian
- Josef Florian v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk