A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Josep Pijoan | |
---|---|
Narození | 22. srpna 1881 Barcelona |
Úmrtí | 16. června 1963 (ve věku 81 let) Lausanne |
Povolání | architekt, spisovatel, historik umění, historik, kritik umění, profesor a básník |
Zaměstnavatelé | Barcelonská univerzita Pomona College Escuela Española de Historia y Arqueología en Roma |
Nábož. vyznání | Kvakeři |
Choť | Teresa Mestre i Climent (Desetiletí od 1910 – 1948) Geneviève Bugnion (1950–1963)[1] |
Děti | Michel Pijoán[2] Rose Pijoan[3] Irene Pijoan[1] |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
José Pijoán (katalánsky Josep Pijoan i Soteras; 22. srpna 1879 Barcelona[4] – 16. června 1963 Lausanne[5]) byl katalánský architekt, historik a kritik umění, esejista, básník a propagátor katalánské kultury.
Život
V roce 1902 dokončil studium architektury v rodné Barceloně a v následujícím roce podnikl svou první cestu do Itálie, kde dále studoval. Zde objevil dílo Ramona Llulla a začal o něm šířit povědomí v rodném Katalánsku. Po návratu z Itálie se aktivně zapojoval do kulturního života. Stal se členem Rady muzeí (Junta de Museus), spoluorganizoval 1. mezinárodní kongres katalánského jazyka, který se konal v Barceloně v roce 1906, a následující rok Mezinárodní výstavu výtvarného umění.
Jako člen Rady muzeí se podílel na založení několika institucí v Barceloně, například byl z jeho iniciativy vytvořen Institut katalánských studií (Institut d'Estudis Catalans), jehož byl prvním generálním tajemníkem, či Katalánská knihovna (Biblioteca de Catalunya). Díky jeho úsilí bylo zřízeno Barcelonské muzeum umění (Museu d'Art de Barcelona), které se později stalo Katalánským národním uměleckým muzeem (MNAC). Popularizoval katalánské románské umění doma i v zahraničí. Jeho aktivity výrazně uspíšily kulturní rozvoj Katalánska, pro který razil termín pankatalanismus (v deníku La Renaixensa v 1899).[6]
V roce 1910 odešel do Itálie, kde studoval na Španělské škole. Španělskou vládou byl poslán do Britského muzea, aby tam studoval rukopisy. V roce 1911 v Římě založil a stal se tajemníkem a prvním úřadujícím ředitelem Španělské školy umění a archeologie.
V lednu 1913 odcestoval do Švýcarska, kde se seznámil s Terezou Mestre i Climent, jež opustila svého manžela (průmyslník Jaume Baladia) a děti, a v březnu se spolu přestěhovali do Toronta v Kanadě. Tam začal Pijoán nový profesní život věnovaný práci architekta a stavitele. Do roku 1922 žil v Torontu, v letech 1922 až 1929 v Claremontu a 1930 až 1938 v Chicagu . V těchto třech městech pracoval jako univerzitní profesor (Pomona College v Clermontu, Chicagská universita) a věnoval se hispánské kultuře.[7] Během svého pobytu ve Spojených státech se stal součástí Náboženské společnosti přátel, tzv. kvakerů. Po odchodu do důchodu v roce 1938 se přestěhoval do New Yorku, kde byl velmi aktivní v humanitární pomoci dětem během španělské občanské války právě prostřednictvím kvakerského hnutí. Na začátku 40. let bydlel v Mexiku. Byl také poradcem Společnosti národů v otázkách kultury.
V prosinci 1945 Pijoan a Teresa Mestre opustili Spojené státy a usadili se ve švýcarském Lausanne. V červenci 1947 se vrátili do New Yorku, kde Teresa Mestre zemřela. V roce 1950 se Pijoan ve Francii oženil znovu s Geneviève Bugnion (1911–1996), která byla jeho sekretářkou. Až do své smrti v roce 1963 žil ve Švýcarsku. S Teresou Mestre měl dvě děti: Michaela a Rose; s Geneviève Bugnion další dceru, pozdější malířku Irene Pijoan (1953–2004).[7]
Dílo
Zajímal se o lidové písně, na katalánském venkově trávil čas sbíráním písní a příběhů pastýřů a uhelných dělníků; publikoval několik pohádek pod pseudonymem „paní Pepa“, pravděpodobně na počest babičky Pepy.
V roce 1905 vydal jedinou svou básnickou sbírku Zpěvák (El cançoner). Připravil také posmrtné vydání děl Jacinta Verdaguera.
Jeho nejambicióznější a nejrozšířenější prací byla Summa Artis, monumentální šestnáctisvazkové Dějiny umění (1927), které vyšly i v češtině, nejdříve v 10 dílech (1977–1986) a poté ve 12 dílech (1998–2002).
Některé z dalších jeho knih:
- Nástěnné malby Katalánsko (1907)
- Dějiny umění, 3 svazky, (1914)
- Světová historie, 3 svazky (1926)
- Můj Don Joan Maragall (1927)
- Obecné dějiny umění (1931–1961)
- Můj Don Francisco Giner (1932)
- Románské malby v Katalánsku (1939)
- Katalánské dílo (1963)
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Josep Pijoan i Soteras na katalánské Wikipedii.
- ↑ a b Dostupné online.
- ↑ ISBN 978-84-96786-61-5. Dostupné online.
- ↑ ISBN 978-84-96786-61-5. Dostupné online.
- ↑ Segons l'entrada número 4.269 del Registre Civil de Barcelona: https://commons.wikimedia.org?pojem=File:Pijoan-registre.jpg Fitxa biogràfica Archivováno 6. 10. 2010 na Wayback Machine. a l'IEC. Data de naixement: 22 d'agost de 1881, altres fonts: 28 agost 1879 (Archives cantonales vaudoises, PP 771/1034-1037).
- ↑ Biografia a la Figuera.net[nedostupný zdroj
- ↑ : ISBN 84-7410-513-7. Castellanos i Vila, Jordi; Pijoan i Soteras i Vila, Josep. Política i cultura. la Magrana, 1990, s. 17-19..
- ↑ a b DIGITALS, Servei de Recursos. Institut d'Estudis Catalans. dhac.iec.cat . . Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Josep Pijoan na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je José Pijoan
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk