A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Johann Lukas von Hildebrandt | |
---|---|
![]() | |
Narození | 14. listopadu 1668 Janov |
Úmrtí | 16. listopadu 1745 (ve věku 77 let) Vídeň |
Povolání | architekt |
Významná díla | Bazilika svatého Vavřince a svaté Zdislavy Zámek Mirabell Loretánská kaple v Rumburku Zámek Halbturn Palác Kinských |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Johann Lucas von Hildebrandt (14. listopadu 1668, Janov – 16. listopadu 1745, Vídeň[1]) byl rakouský architekt, jenž navrhl mnoho majestátních staveb a kostelů. Jeho nejvýznamnějším dílem je Belveder ve Vídni, který postavil pro prince Evžena Savojského.
Životopis
Byl synem italské matky a německého otce. Studoval civilní a vojenské stavitelství v Římě a vojenské stavitelství v Piemontu. Věhlas získal ve Vídni kde pracoval pro mnoho šlechtických rodů, například pro Dauny, Harrachy, Schönborny a Starhembergy a pro prince Evžena Savojského, do jehož služeb vstoupil jako pevnostní architekt a vystavěl pro něj např. palác Belveder, Zimní palác na Himmelpfortgasse ve Vídni či venkovský zámek Hof. Mezi lety 1713 a 1716 pracoval pro velkou a mocnou rodinu Kinských na její rezidenci, Daunském paláci ve Vídni. Od roku 1723 byl generálním inspektorem císařských staveb. Obě jeho nejznámější stavby, Horní Belvedér (1721–1722) i Dolní Belvedér (1714–1716) byly zadány také Evženem Savojským.
J. L. Hildebrandt byl všestranně nadaný architekt. Do střední Evropy přenesl dynamické baroko ovlivněné F. Borrominim a G. Guarinim, které však osobitě dotvořil, zejména originálním architektonickým článkováním. Jeho významnými patrony byla rodina Schönbornů, pro niž postavil řadu rezidenčních staveb (letohrádek v Landongasse ve Vídni, 1706–1717; zámek Göllersdorf, 1710–1717). Dále se podílel například na stavbě zámku Weissenstein v obci Pommersfelden. V zámecké architektuře rozvinul francouzské podněty a jeho stavby se staly vzorem pro středoevropskou architekturu.
Více než 30 let působil jako domácí stavitel hraběcí rodiny Harrachů, pro niž postavil např. zahradní palác na Ungargasse ve Vídni, významným způsobem přebudoval letní arcibiskupskou rezidenci Mirabell v Salcburku nebo hlavní venkovské sídlo v Brucku an der Leitha.
Mezi několik nemnoho staveb tohoto vynikajícího architekta na panství hrabat Harrachů na Moravě na Novojičínsku náleží zámek v Kuníně a fara v Suchdole nad Odrou.
Dílo
- městský palác Daun-Kinských ve Vídni (1713–1716)
- přestavba kláštera Göttweig po požáru (od 1719)
- Harrachovský palác ve Vídni
- přestavba rezidence ve Würzburgu (společně s J. B. Neumannem)
- přestavba Hofburgu ve Vídni (dokončeno J. B. Fischerem z Erlachu).
- letní rezidence Evžena Savojského Belveder ve Vídni – Horní Belveder (1721–1723) a Dolní Belveder (1714–1716)
- zámek Weissenstein v Pommersfeldenu
- zámek Mirabell v Salcburku
- zámek v Bruck an der Leitha
- bazilika sv. Vavřince a sv. Zdislavy v Jablonném v Podještědí (1699–1702)
- piaristický kostel Maria Treu ve Vídni (po 1699)
- Schwarzenberský palác ve Vídni (původně Mansfeldský, stavěn od 1697, v letech 1720–1723 dokončen J. B. Fischerem z Erlachu)
- kostel sv. Petra ve Vídni (1702)
- dohlížel na výstavbu klášterního kapucínského kostela a především loretánské kaple v Rumburku (1704–1709)
- návrh fasády zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou (asi 1718).
- projekt pro hraběnku Marí Eleonoru Harrachovou (1705–1757), rozenou princeznu z Liechtensteinu, na její zámek v Kuníně u Nového Jičína (1726–1734)
- Přestavba zámku v Odrách (nedaleko Kunína) z renesančního na barokní roku 1730, přestavba probíhala 1730–1736.[2]
- návrh fary na harrachovském panství v Suchdole nad Odrou (kolem 1734)
Galerie
-
Bazilika svatého Vavřince a svaté Zdislavy
(1699–1702) -
Piaristický kostel Maria Treu (po 1699–1716)
-
Palác Schönburgů
(1700–1706) -
Horní Belveder
(1721–1723) -
Dolní Belveder
(1714–1716) -
Zámek Kunín
(1726–1734) -
Fara v Suchdole nad Odrou
(1730) -
Palác Mirabell v Salcburku
Reference
- ↑ Matriční záznam o úmrtí[nedostupný zdroj farnosti Vídeň - Sv. Štěpána; s. 04-Tod_0201, profese uvedena "Kayl: Könl: Rath und Erster Hoff Architect", datum 18. 11. je datum pohřbu
- ↑ Odry průvodce a historie
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Johann Lukas von Hildebrandt na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk