A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Prof. RNDr. Jindřich Nečas, DrSc. | |
---|---|
Narození | 14. prosince 1929 Praha Československo |
Úmrtí | 5. prosince 2002 (ve věku 72 let) Praha Česko |
Povolání | matematik a vysokoškolský učitel |
Zaměstnavatel | Univerzita Karlova |
Ocenění | medaile Za zásluhy II. stupeň (1998) |
Děti | Jindra Nečasová Nardelli Šárka Nečasová |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jindřich Nečas (14. prosince 1929 Praha – 5. prosince 2002 Praha) byl český matematik působící v oboru parciálních diferenciálních rovnic, nelineární funkcionální analýzy a jejich aplikacích v mechanice tekutin. Za svou činnost obdržel 28. října 1998 z rukou prezidenta České republiky Václava Havla medaili Za zásluhy II. stupně.
Kariéra
Jindřich Nečas se narodil v Praze a mládí strávil v Mělníku. V letech 1948–1952 vystudoval matematiku na přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Krátce působil na ČVUT a poté získal pozici na Matematickém ústavu Akademie věd, kde byl vedoucím oddělení parciálních diferenciálních rovnic. Působil také na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, kde byl v letech 1967–1971 vedoucím katedry matematické analýzy. Od roku 1977 přešel na fakultu definitivně a mnoho let byl vedoucím oddělení matematického modelování. Od roku 1995 působil také na Northern Illinois University v De Kalb v USA. V roce 1998 obdržel za své celoživotní dílo medaili Za zásluhy.
Jindřich Nečas byl prvním doktorským studentem významného matematika Ivo Babušky. Ve své práci se věnoval použitím funkcionálně-analytických metod při řešení parciálních diferenciálních rovnic. Při svých zahraničních cestách se setkal s J.-L. Lionsem a S. L. Sobolevem, kteří významně ovlivnili jeho další směřování. Věnoval se eliptickým rovnicím a v tomto oboru sepsal knihu Les methodes directes en theorie des equations elliptiques, která mu v roce 1966 vynesla titul DrSc. Poté se věnoval nelineární funkcionální analýze a spektrální teorii operátorů, v těchto oborech je mj. autorem knih Spectral Analysis of Nonlinear Operators a Introduction to the Theory of Nonlinear Elliptic Equations. Později se věnoval aplikacím těchto oborů v mechanice kontinua a mechanice tekutin, mimo jiné i matematické teorii Navierových–Stokesových rovnic. Mezi jeho obor zájmu patřily také numerické metody spojené s problémy mechaniky kontinua, především metoda konečných prvků.
Patřil mezi zakladatele studijního oboru matematické modelování ve fyzice a technice na Matematicko-fyzikální fakultě UK. Jeho jméno nesou tradiční semináře na Matematicko-fyzikální fakultě a na Matematickém ústavu Akademie Věd a také Nečasovo Centrum matematického modelování – společný vědecký projekt několika vědeckých institucí v České republice.
Jindřich Nečas s manželkou Zdeňkou mají dvě dcery. Starší Jindra Nečasová Nardelli je skladatelka vážné hudby, jejíž díla byla prezentována i v zahraničí. Mladší Šárka Nečasová, kráčí v otcových stopách. Po vystudování Matematické analýzy na MFF UK působí jakožto vedoucí vědecký pracovník na Matematickém ústavu Akademie věd ČR v Praze[1][2] v oboru parciálních diferenciálních rovnic, mechaniky proudění a soustavy Navierových–Stokesových rovnic.
Zemřel roku 2002. Byl zpopelněn a pohřben na Vinohradském hřbitově[3].
Odkazy
Reference
- ↑ Applied Nonlinear Analysis. link.springer.com . KLUWER ACADEMIC PUBLISHERS NEW YORK, BOSTON, DORDRECHT, LONDON, MOSCOW, 2000 . Dostupné online.
- ↑ Šárka Nečasová. www.math.cas.cz . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-01-09.
- ↑ Putování po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů IV: Vinohradský hřbitov poprvé | Matfyz.cz. www.matfyz.cz . . Dostupné online.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jindřich Nečas
- Vzpomínková stránka (MFF UK) (anglicky)
- Biografie (MU v Brně)
- Informace o oborech matematické modelování (MFF UK)
- Nečasovo centrum matematického modelování (anglicky)
- Nečasův seminář z mechaniky kontinua Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk