Jihomoravská lignitová pánev je území o rozloze asi 320 km²^[1], kde se nacházejí ložiska méně kvalitního uhlí - lignitu, druhu hnědého uhlí Tato pánev je součástí geomorfologické oblasti Jihomoravská pánev. Pánev se dále dělí na kyjovský a dubňanský revír.

Uhelné sloje

V oblasti jsou dvě souslojí: kyjovské a dubňanské. Obě souslojí mají mocnost až 4 m a nacházejí se v hloubce 0 až 260 m. Pravděpodobné pokračování dubňanských slojí se nachází na západním Slovensku, např. v okolí Gbel a Kút^[1].

Těžba

Těžba lignitu v pánvi byla zahájena v roce 1824. Od roku 1825 do roku 1994 bylo v celém revíru vytěženo 93 180 200 tun lignitu^[2]. Těžba probíhala hlubinným způsobem. V 90. letech 20. století byl postupně zlikvidován Důl Osvobození v Ratíškovicích, Důl Dukla v Šardicích a Důl 1. máj v Dubňanech. Na počátku 3. tisíciletí byl v provozu jediný činný důl - Důl Mír v Mikulčicích, který ročně vytěžil cca 460 000 tun uhlí. Těžba uhlí v tomto dole a tím i v celé pánvi byla ukončena v prosinci 2009.^[3]

Reference