Jiří Navrátil
Narození	22. září 1939 Valašské Meziříčí
Úmrtí	17. března 2019 (ve věku 79 let) Praha
Povolání	redaktor, prozaik, překladatel, básník a spisovatel
Alma mater	Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Témata	česká literatura, editace a překlady z angličtiny
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Jiří Navrátil (22. září 1939, Valašské Meziříčí - 17. března 2019, Praha) byl český spisovatel, prozaik.

Dětství strávil na Moravě, a to v Holešově, v Kelčanech u Kyjova a v Brně. Od roku 1948 žil v Praze.^[1] Maturoval v roce 1957 na Akademickém gymnáziu v Praze. Poté vystudoval češtinu a ruštinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Absolvoval v roce 1962, jeho závěrečná práce byla věnována Vítězslavu Nezvalovi. Poté absolvoval dvouletý základní vojenský výcvik v Litoměřicích, načež byl knihovníkem Městské lidové knihovny a průvodcem v Památníku národního písemnictví. V roce 1965 se stal redaktorem nakladatelství Mladá fronta a na tomto místě vydržel až do roku 1997. Stejnou funkci vykonával v letech 1997-2001 v nakladatelství Hynek. Poté odešel do důchodu. Jako prozaik debutoval v roce 1966 v periodiku Sešity pro mladou literaturu. První prozaická knihu mu vyšla v roce 1969. Šlo o sbírku povídek Spálená stráň.^[2] Většina jeho próz byla inspirována valašským vesnickým prostředím. Publikace Panorama české literatury uvádí, že se "vyhýbal jednoznačným a vyhroceným formulacím, preferoval náznak a šerosvit".^[3]

Bibliografie

• Spálená stráň (1969)
• Slib (1973)
• Nitky (1975)
• Štěstí (1976)
• Koštýř (1978)
• Soudcův sen o řetězech (1979)
• Událost (1979)
• Světla našich večerů (1980)
• Kamilův život po matčině smrti (1983)
• Cestičky a cesty (1989)
• Modravý večer (2000)
• Sirotci z války (2013).

Odkazy

Reference