A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
RNDr. Jiří Litochleb | |
---|---|
Jiří Litochleb v prosinci 2013 | |
Jiná jména | ložiskový geolog a mineralog |
Narození | 29. září 1948 Praha, Československo |
Úmrtí | 26. února 2014 (ve věku 65 let) Příbram, Česko |
Národnost | česká |
Vzdělání | Univerzita Karlova |
Povolání | geolog a mineralog |
Zaměstnavatel | Národní muzeum |
Titul | RNDr. |
Choť | Eva Litochlebová |
Děti | 2 |
Funkce | ředitel muzea |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
RNDr. Jiří Litochleb, (29. září 1948, Praha – 26. února 2014, Příbram) byl český ložiskový geolog a mineralog, jehož odborný zájem se zaměřoval na výzkum zlata, stříbra a uranu.
Životopis
Jeho matka pocházela z Ukrajiny od Kyjeva a otec byl od Čáslavi.[1] Již jako student gymnázia pracoval ve Speleoklubu Praha a v geologickém kroužku při muzeu v Jílovém u Prahy. Během prázdninových brigád spolupracoval s Dr. Petrem Morávkem jako vzorkař a mapér u Rudných dolů (RD) v Jílovém. Tuto zkušenost a praxi později v životě bohatě využil.
V letech 1966-1971 studoval ložiskovou geologii a rudní mineralogii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Během vysokoškolských studií pracoval jako demonstrátor na katedře ložiskové geologie a podílel se na řešení fakultních výzkumných úkolů. Studium zakončil státní zkouškou a obhajobou diplomové práce na téma: Magnetitové ložisko Hraničná ve Slezsku.[1]
Na náborové stipendium od Československého uranového průzkumu (ČSUP) nastoupil v roce 1971 do Geologického průzkumu Příbram, kde pracoval jako samostatný geolog a později jako vedoucí geolog vyhledávacího průzkumu pro oblast jižních i západních Čech. O tři roky později v roce 1974 obhájil doktorskou práci na téma: Magnetitové a sulfidické zrudnění na ložisku Hraničná ve Slezsku.[1] V roce 1971 se oženil s Mgr. Evou Litochlebovou, která pracovala v letech 1980 – 2011 jako kurátorka/geoložka v Hornickém muzeu v Příbrami.[zdroj? V roce 1977 se jim narodila dvojčata, Martin a Petra.[1]
Ze zdravotních důvodů nastoupil Jiří Litochleb v roce 1977 do Národního muzea v Praze k dr. Jaroslavu Švenkovi jako odborný pracovník Mineralogicko-petrologického oddělení, kde se kromě odborné muzejní činnosti podílel na činnosti celé řady sekcí několika muzeí v České republice.[1]
V roce 1979 se znovu vrátil do Příbrami na Uranový průzkum, kde postupně pracoval v různých vedoucích funkcích geologického provozu. Přes náročnost profese se věnoval specializovanému geologickému výzkumu, publikační, recenzní a oponentní činnosti, aktivně se zúčastňoval akcí sympozia Hornická Příbram ve vědě a technice a České geologické společnosti. Spolupracoval s Národním muzeem, Národním technickým muzeem a řadou regionálních muzeí, zejména v Příbrami, Jílovém u Prahy, Českých Budějovicích, a řadou výzkumných a průzkumných organizací v rámci celé republiky.[1]
V letech 1989 – 1991 absolvoval postgraduální kurz v Ústavu aplikované ekologie a ekotechniky se zaměřením geologie – ekologie.[1] Po 13 letech práce a reorganizaci v rámci Československého uranového průzkumu (ČSUP) se v lednu roku 1992 znovu vrátil do Národního muzea v Praze, kde postupně pracoval jako vedoucí Mineralogicko-petrologického oddělení a od roku 2001 až do konce roku 2013 působil ve funkci ředitele Přírodovědeckého muzea.
Od roku 2001 do 31.1.2014 působil jako ředitel Přírodovědeckého muzea Národního muzea.[2][3] Jiří Litochleb pracoval v Národním muzeu až do své smrti. Zemřel náhle dne 26. února 2014[2] v době, kdy se po těžké nemoci vrátil na Mineralogicko-petrologického oddělení NM jako řadový zaměstnanec.
Dílo
Je autorem či spoluautorem téměř 400 odborných prací,[1] desítek nepublikovaných zpráv v archivech ČSUP, aktivně se podílel na tvorbě několika knih týkajících se problematiky výskytu a geneze zlata (Zlato v Českém masivu (1992),[4] Jílovské zlaté doly (2002),[5] Zlato na Novoknínsku (2003)). K jeho dalším aktivitám patřily četné přednášky a nedělní mineralogické určovací besedy v Národním muzeu, práce v příbramské pobočce České geologické služby(ČGS), byl také u zrodu a založení nového periodika Bulletinu mineralogicko-petrologického oddělení NM v Praze, který vychází nepřetržitě již od roku 1993.
Minerál litochlebit
Na počest Jiřího Litochleba byl v roce 2011 z lokality Zálesí u Javorníka pojmenován nový minerál litochlebit (Ag2PbBi4Se8).[6]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f g h Fišera M., Sejkora J., Šreinová B. (2008): RNDr. Jiří Litochleb šedesátníkem, Bulletin mineralogicko-petrologického oddělení, 16 (2), 253-255.
- ↑ a b Stránky Národního muzea. www.nm.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-04.
- ↑ Výroční zpráva Národního muzea
- ↑ http://www.geology.cz/1919/historie/publikace/1992-zlato-web.pdf.
- ↑ http://biblio.hiu.cas.cz/authorities/120622;jsessionid=C4A51D843B7D866D3F6E53DB3068696A Archivováno 4. 5. 2014 na Wayback Machine..
- ↑ Sejkora J., Makovický E., Topa D., Putz H., Zagler G. and Plášil J. (2011): Litochlebite, Ag2PbBi4Se8, A new selenide mineral species from Zálesí, Czech Republic: Description and crystal structure, Can. Mineral., vol 49, 2, 639 - 650.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jiří Litochleb na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk