A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
![]() | |
---|---|
![]() | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
![]() málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | savci (Mammalia) |
Řád | šelmy (Carnivora) |
Čeleď | lasicovití (Mustelidae) |
Podčeleď | jezevci (Melinae) |
Rod | jezevec (Meles) |
Binomické jméno | |
Meles meles Linnaeus, 1758 | |
![]() Mapa rozšíření | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jezevec lesní (Meles meles) je šelma z čeledi lasicovitých. Obývá kromě severní Skandinávie celou Evropu, Krétu, Blízký východ a odtud je rozšířen až na Dálný východ. Na lovení jezevců bylo vyšlechtěno speciální psí plemeno – jezevčík.
Stavba těla
Na území ČR je jezevec největší lasicovitou šelmou, váží 10 až 20 kg, dlouhý je až 85 cm a s ocasem má metr. V porovnání s ostatními lasicovitými šelmami má jezevec zcela odlišný tvar těla, je zavalitý. Má téměř bílou hlavu, jen přes oči má široké černé pruhy. Srst je žlutošedá s černými a bílými konci, hrubá a štětinatá. Došlapuje na celá chodidla (ploskochodec) a tlapy má opatřeny pěti velkými drápy. Uši má malé. Pohybuje se pomalu.
Z jiných než lasicovitých se jezevci podobá nejvíc psík mývalovitý (psovití), jehož populace jsou trvalé již i v ČR. Má však jiný tvar hlavy, větší uši a jinou kresbu na obličeji – tmavé skvrny kolem očí nemají tvar pruhů.[2]
Způsob života
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6a/SettEntrance.png/220px-SettEntrance.png)
Vyhrabává si noru ve vyvýšeném terénu. Chodby o průměru 20–25 cm vedou do hloubky až pěti metrů a mohou být dlouhé několik desítek až 100 metrů.[3] Nora je vždy hodně členitá, s mnoha chodbami a komorou ve středu, kde jezevec spí. Přes zimu omezuje aktivitu, hodně spí, ale do skutečného zimního spánku se sníženou tělesnou teplotou neupadá[4] (tzv. nepravý zimní spánek).[5] Je velmi čistotný – trus ukládá mimo noru, neobjevují se zde ani zbytky potravy na rozdíl třeba od nor lišek.[3]
Potrava
Jezevec je typický všežravec. Živí se hmyzem a jeho larvami, jinými bezobratlými, žížalami, měkkýši, drobnými savci (např. hraboši), ptačími mláďaty a vejci, obojživelníky, plody a semeny rostlin, houbami, kořínky a různými zdechlinami.[3][6] V čelisti má 38 zubů. Trháky a všechny zadní zuby postrádají ostré řezací korunky, což naznačuje, že jezevec je spíše všežravec než masožravec. Hrbolky třenáků a stoliček jsou tupě zaoblené, a proto umožňují lepší žvýkání a drcení rostlinné potravy.[7]
Jezevec opouští brloh za soumraku a vydává se za potravou. Protože nemá příliš dobrý zrak, využívá výborný čich a dobrý sluch.
Rozmnožování
Jezevčí páření se nazývá chrutí. Mláďatům, kterých se rodí 1–5, se otevírají oči po třech týdnech. Jsou kojena přibližně 10 týdnů a po pěti měsících se osamostatňují. Dospělosti dosahují ve věku 1,5–2 let.[8] Jezevci se dožívají věku až 15 let,[4] v zoo až 20 let.
Početnost
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6d/Foot_print_of_Meles_meles_in_Kladsk%C3%A9_ra%C5%A1eliny.jpg/220px-Foot_print_of_Meles_meles_in_Kladsk%C3%A9_ra%C5%A1eliny.jpg)
Počet jedinců v posledních desetiletích na většině míst výskytu buď vzrůstá, nebo je stabilní, což je dáno například redukcí vztekliny. Druh je tedy IUCN veden jako málo dotčený.[9] V Česku populace rovněž roste a pro roky 1996–1999 byla odhadnuta na 13 500 jedinců.[10]
Rozšíření
Jezevec obývá mírné pásmo Evropy a Asie. Rozšířen je téměř v celé Evropě (včetně britských ostrovů) jižně od polárního kruhu a v celé Asii až po Japonsko na východě, po střední Ob na severu a po Izrael, Írán, Tibet a jižní Čínu na jihu. Rád vyhledává lesy prostoupené poli a loukami, kde nachází dostatek potravy a možnost budovat své složité nory.[11]
Jezevec a člověk
Jezevci se objevují již v počátcích našeho letopočtu v keltské a germánské mytologii. Jezevec byl v Evropě pokládán za symbol odvahy a zmužilosti. V době renesanční byl ochočován a chován jako domácí zvíře na vodítku.
Tradiční skotská tobolka, zvaná sporran, bývá vyráběna z jezevčí kůže. Z chlupů jezevce se vyráběly také holicí štětky. Jezevčí maso je poživatelné, oblíbené bylo hlavně v Rusku.
Jezevci se loví především norováním.
Odkazy
Reference
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. .
- ↑ GAISLER, Jiří a DUNGEL, Jan. Atlas savců České a Slovenské republiky. Praha: Academia, 2002, s. 102, 108. ISBN 80-200-1026-2.
- ↑ a b c GAISLER, Jiří a DUNGEL, Jan. Atlas savců České a Slovenské republiky. Praha: Academia, 2002, s. 102. ISBN 80-200-1026-2.
- ↑ a b REICHHOLF, Josef. Savci. Praha: Ikar, 1996. ISBN 80-85944-37-5. S. 146-149.
- ↑ GAISLER, Jiří a DUNGEL, Jan. Atlas savců České a Slovenské republiky. Praha: Academia, 2002, s. 103. ISBN 80-200-1026-2.
- ↑ HANZÁK, Jan. Naši savci. Praha: Albatros, 1970. Kapitola Jezevec lesní, s. 284.
- ↑ WANG, Annie. Meles meles (Eurasian badger). Animal Diversity Web . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ PELIKÁN, Jaroslav; GAISLER, Jiří a RÖDL, Pavel. Naši savci. Praha: Academia, 1979, s. 83. Živou přírodou.
- ↑ KRANZ, A. a kol. Eurasian Badger Meles meles . The IUCN Red List of Threatened Species, 2015 . Dostupné online.
- ↑ ANDĚRA, Miloš; GEISLER, Jiří. Savci České republiky. 2. vyd. Praha: Academia, 2019194. S. 194–195.
- ↑ MATYÁŠTÍK, Tomáš; BIČÍK, Vítězslav; ŘEHÁK, Libor. Jezevec lesní: jeho biologie a význam v ekosystému. 1. vyd. Praha: Venator, 2000. 191 s. ISBN 80-902849-1-4.
Literatura
- GAISLER, Jiří a DUNGEL, Jan. Atlas savců České a Slovenské republiky. Praha: Academia, 2002. 150 s. ISBN 80-200-1026-2.
- MATYÁŠTÍK, Tomáš; BIČÍK, Vítězslav; ŘEHÁK, Libor. Jezevec lesní, jeho biologie a význam v ekosystému. Praha: Venator, 2000. 200 s. Dostupné online. ISBN 80-902849-1-4. Se svolením autorů.
- PELIKÁN, Jaroslav, GAISLER, Jiří a RÖDL, Pavel. Naši savci. Praha: Academia, nakladatelství Československé akademie věd, 1979. 163 s., 24 nečísl. s. obr. příloh. Živou přírodou.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu jezevec lesní na Wikimedia Commons
Galerie jezevec lesní na Wikimedia Commons
Taxon Meles meles ve Wikidruzích
- Jezevec v ZOO Děčín Archivováno 6. 8. 2020 na Wayback Machine.
- Jezevec lesní v myslivosti
- jezevec lesní na BioLibu
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk