A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Jevgenij Něstěrenko | |
---|---|
Něstěrenko v roce 2008 | |
Základní informace | |
Narození | 8. ledna 1938 Moskva, Sovětský svaz |
Úmrtí | 20. března 2021 (ve věku 83 let) Vídeň |
Příčina úmrtí | covid-19 |
Žánry | klasická hudba |
Povolání | pěvec |
Nástroje | hlas |
Hlasový obor | bas |
Aktivní roky | od roku 1965 |
Ocenění | Leninův řád zasloužilý umělec RSFSR Leninova cena Řád praporu Maďarské lidové republiky Řád rudého praporu práce … více na Wikidatech |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jevgenij Jevgeňjevič Něstěrenko (rusky Евгений Евгеньевич Нестеренко, 8. ledna 1938 Moskva – 20. března 2021 Vídeň[1]) byl ruský operní pěvec, přední basista své generace.
Kariéra
Narodil se v Moskvě v rodině vojáka. S operou se seznámil z gramodesek, první celé operní představení viděl až v roce 1949, kdy se rodina přestěhovala do Čeljabinsku.[2] Vystudoval nejprve Leningradský inženýrsko-stavební institut (měl se po otci stát vojenským inženýrem[2]), ale už v té době začal brát soukromé hodiny od Marije Matvějevové. V roce 1965 ukončil studia na Leningradské konzervatoři Nikolaje Rimského-Korsakova (jeho spolužačkou byla např. Jelena Obrazcovová). V roce 1970 získal první cenu na IV. mezinárodní soutěži Petra Iljiče Čajkovského.
Již za studií na konzervatoři debutoval v roce 1962 jako kníže Gremin v Čajkovského Jevgeniji Oněginovi na scéně Malého operního divadla,[3] kde se pak stal sólistou (1963 až 1967), dále působil jako sólista Kirovova leningradského divadla opery a baletu a od roku 1971 až do roku 2002 byl sólistou ve Velkém divadle v Moskvě. Mimo to ale hostoval na nejpřednějších světových scénách včetně La Scaly (debut jako Boris Godunov 1975), Metropolitní opery v New Yorku, Royal Opera House v Londýně atd.
Vynikal v ruských operách (mj. Čajkovskij: René v Jolantě, Gremin v Jevgeniji Oněginovi, Musorgskij: Boris Godunov, Dosifej a Igor Chovanskij v Chovanštině, Prokofjev: Kutuzov ve Vojně a míru) a v operách Verdiho (Zachariáš v Nabuccovi, Velký inkvizitor a Filip II. v Donu Carlosovi, Attila), v Budapešti nastudoval Modrovouse v Bartókově Modrovousově hradu[3] a v Praze byl prvním ruským umělcem, který v Národním divadle vystoupil v roli Vodníka v Dvořákově Rusalce.[2] Dále vynikl jako Mefistofeles, a to jak v Gounodově Faustu a Markétce, tak v Boitově Mefistofelovi. Za jeho královskou roli je ale označován Boris Godunov,[4] ztvárnil ho např. v New Yorku, Varšavě, Vídni, Buenos Aires, Washingtonu, Aténách, Bonnu, Budapešti, Paříži, Stockholmu, Tallinnu, Miláně, Tokiu, Hongkongu a také v Praze.[2] Věnoval se též písním (Čajkovskij, Musorgskij, Rachmaninov, lidové písně a městské romance), v letech 1980 až 1981 realizoval unikátní cyklus čtyř koncertů, na kterém přednesl kompletní komorní dílo Modesta Petroviče Musorgského.[2][3] Byl uznávaným interpretem basového partu Šostakovičovy XIV. symfonie.
Měl plný hlas typicky ruské barvy a byl nadaný a expresivní herec.[3] Vynikající dikce mu dovolovala interpretaci rolí v originálním jazyce.[4]
Dlouhá léta působil rovněž jako pedagog, zejména na moskevské Čajkovského konzervatoři (1975 až 1993, od r. 1981 profesor, po dlouhá léta také člen její rady) a na Musikhochschule ve Vídni. Byl čestným profesorem Maďarské státní hudební akademie Ference Liszta. Působil v porotách mnoha mezinárodních pěveckých i jiných hudebních soutěží.[3]
Napsal celou řadu článků a publikací, zejména knihu Rozjímání o profesi (rusky Розмышления о профессии, 1985).
Mimohudební aktivity
V roce 1974 se stal členem Komunistické strany SSSR, v letech 1989 až 1991 byl členem Sjezdu lidových poslanců SSSR.
Rodina a život
Byl ženatý, s manželkou Jekatěrinou roz. Alexejevovou měl syna Maxima Něstěrenka, který působí jako grafik.[2]
Ocenění
V roce 1979 byl jmenován národním umělcem SSSR. Byl vyznamenán různými řády a vyznamenáními, např. Řádem Rudého praporu práce (1980), Leninskou cenou (1982), medailí Hrdiny socialistické práce (1988), Leninovým řádem (1988) a také maďarskými vyznamenáními Řádem Praporu a Řádem Míru a přátelství.
Získal několik zlatých desek. Byl nositelem rakouského titulu Komorní pěvec a řady oborových ocenění v různých zemích světa.
Nahrávky
Jeho hlas je zaznamenán na více než 70 nahrávkách, z toho nejméně dvou desítkách operních kompletů.[5] Vyšlo i několik alb písní v jeho podání. Jeho nahrávky vydávaly společnosti Melodija, EMI, Deutsche Grammophon, Ariola, Philips nebo Hungaroton.[2]
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Yevgeny Nesterenko na anglické Wikipedii a Нестеренко, Евгений Евгеньевич na ruské Wikipedii.
- ↑ ЛОХАНКИН, Козьма. От COVID-19 умер оперный певец, народный артист СССР Евгений Нестеренко. Rossijskaja gazeta . 2021-03-20 . Dostupné online. (rusky)
- ↑ a b c d e f g Něstěrenko Jevgenij Jevgeňjevič. In: Kto jesť kto v kulture.. : Yandex.ru, 2006—2007. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-02. (rusky) Archivováno 2. 1. 2014 na Wayback Machine.
- ↑ a b c d e BLYTH, Alan. Nesterenko, Yevgeny (Yevgen′yevich). In: Grove Music Online. : Oxford University Press (anglicky)
- ↑ a b SMIRNOV, V. S. Geroj Soc. Truda Něstěrenko Jevgenij Jevgeňjevič . Geroi strany. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Jevgenij Jevgeňjevič Něstěrenko . Belcanto.ru, 2010-10-04. Dostupné online. (rusky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jevgenij Něstěrenko na Wikimedia Commons
- The Oxford Dictionary of Music . 2007-2014. Kapitola Nesterenko, Yevgeny. (anglicky)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk