A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Jelena Olegovna Serovová | |
---|---|
Kosmonaut RKK Eněrgija/CPK | |
Státní příslušnost | Rusko |
Datum narození | 22. dubna 1976 (48 let) |
Místo narození | Vozdviženka, Přímořský kraj, RSFSR, SSSR |
Předchozí zaměstnání | inženýrka |
Čas ve vesmíru | 167 dní, 5 hodin a 42 minut |
Kosmonaut od | 11. října 2006 |
Mise | Expedice 41/42 (Sojuz TMA-14M/ISS) |
Znaky misí | |
Kosmonaut do | 23. září 2016 |
Pozdější zaměstnání | poslankyně Státní dumy |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jelena Olegovna Serovová (rusky Елена Олеговна Серова, * 22. dubna 1976 Vozdviženka, Přímořský kraj, RSFSR, SSSR) je inženýrka a v letech 2006–2016 ruská kosmonautka, v oddílu kosmonautů společnosti RKK Energija, od roku 2011 v oddílu Střediska přípravy kosmonautů. Od prosince 2011 se připravovala na kosmický let na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) jako členka Expedice 41/42, let započal v září 2014 a skončil v březnu 2015. V roce 2016 byla zvolena poslankyní ruské Státní dumy.
Život
Mládí, inženýrka
Jelena Olegovna Serovová pochází z vesničky Vozdviženka v Přímořském kraji na ruském Dálném východě. Roku 2001 získala titul inženýr po absolvování studia na fakultě letectví a kosmonautiky Moskevského leteckého institutu, roku 2003 dokončila studium ekonomie na Moskevské státní akademii výroby přístrojů a informatiky.[1] Od srpna 2001 pracovala ve společnosti RKK Energija, přidělena byla do Střediska řízení letů Roskosmosu v Koroljovu.[2]
Kosmonautka
Roku 2005 se přihlásila k výběru kosmonautů, 26. února 2006 získala souhlas Hlavní lékařské komise a 11. října 2006 ji Státní meziresortní komise doporučila k zařazení do oddílu kosmonautů RKK Eněrgija. Počínaje únorem 2007 prošla dvouletou všeobecnou kosmickou přípravou ve Středisku přípravy kosmonautů ve Hvězdném městečku a 9. června 2009 získala kvalifikaci „zkušební kosmonaut“.[2]
V souvislosti s rozhodnutím Roskosmosu o soustředění ruských kosmonautů do jednoho oddílu odešla ze společnosti RKK Eněrgija a od 22. ledna 2011 je kosmonautkou Střediska přípravy kosmonautů.[2]
Dne 15. prosince 2011 byla jmenována palubní inženýrkou posádky kosmické lodi Sojuz TMA-14M a členkou Expedice 41/42 na Mezinárodní vesmírnou stanici s plánovaným startem v září 2014.[2] Jmenování oficiálně oznámil ředitel Roskosmosu Vladimir Popovkin 21. prosince 2011.[3] Do vesmíru vzlétla 25. září 2014 na palubě Sojuzu TMA-14M, s Alexandrem Samokuťajevem a Barry Wilmorem. Po necelých šesti hodinách letu se Sojuz spojil se stanicí ISS a jeho posádka se zapojila do práce Expedice 41.[4] Na ISS pracovala ve funkci palubní inženýrky. Dne 12. března 2015 se se Samokuťajevem a Wilmorem, opět v Sojuzu TMA-14M, přistála v Kazachstánu.
Serovová byla 58. žena v kosmu, ale teprve čtvrtá z Ruska/Sovětského svazu, po Těreškovové (1963), Savické (1982 a 1984) a Kondakovové (1994/95 a 1997).[5]
Manžel Jeleny Serovové Mark Serov byl v letech 2003–2011 kosmonautem RKK Energija, zůstal v Energiji i po roce 2011, mají dceru.[2]
V souvislosti se zvolením do Státní dumy k 23. září 2016 odešla z oddílu kosmonautů.[2]
Poslankyně
V ruských parlamentních volbách v září 2016 byla zvolena poslankyní Státní dumy za obvod Kolomna. V dumě vykonává funkci místopředsedkyně výboru pro ekologii a ochranu životního prostředí.[2]
Tituly a vyznamenání
- Hrdina Ruské federace (15. února 2016),[2]
- Letec-kosmonaut Ruské federace (15. února 2016).[2]
Odkazy
Reference
- ↑ НИИ ЦПК имени Ю.А.Гагарина. Биографии космонавтов СССР и РФ . Звездный городок: НИИ ЦПК имени Ю.А.Гагарина . Kapitola Серова Елена Олеговна. Dostupné online. (rusky)
- ↑ a b c d e f g h i IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote . Moskva: rev. 2012-4-15 . Kapitola Елена Олеговна Серова. Dostupné online. (rusky)
- ↑ РИА Новости. Космонавт Елена Серова отправится на МКС во второй половине 2014 года . космодром Байконур: РИА Новости, 2011-12-21 . Dostupné online. (rusky)
- ↑ Holub. Rev. 2014-9-26 . Kapitola Sojuz TMA-12M.
- ↑ МИЛКУС, Александр. Первая россиянка на МКС Елена Серова: Дочка командировала со мной зайца. Комсомольская правда . 2014-9-26 . Dostupné online. (rusky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jelena Serovová na Wikimedia Commons
- Osoba Jelena Serovová ve Wikicitátech
- КОВАЛЕВ, Александр. Космонавт Серова: я должна быть профессионалом, любящей женой и мамой . РИА Новости, 2012-3-6 . Rozhovor s Jelenou Serovovou. Dostupné online. (rusky)
- Фракция «ЕДИНАЯ РОССИЯ». Серова Елена Олеговна . Фракция «ЕДИНАЯ РОССИЯ» в Государственной Думе Федерального Собрания Российской Федерации . Jelena Serovová na webu poslaneckého klubu Jednotného Ruska. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-02-03. (rusky)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk