A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Jazíd I. | |
---|---|
![]() | |
Narození | 646 Damašek |
Úmrtí | 11. listopadu 683 (ve věku 36–37 let) Damašek |
Potomci | Mu‘ávija II., Atikah bint Yazid, Jazíd Chálid a Abd Allah ibn Yazid |
Otec | Mu'ávija I. |
Matka | Maisun bint Bahdal |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jazíd I. (645? – 683, Damašek) druhý chalífa z dynastie Umajjovců, který vládl Arabské říši v letech 680–683. V době vlády svého otce Mu´áviji vedl arabská vojska, která se v letech 669–679 pokoušela ve válce s Byzantskou říší dobýt Konstantinopol.
Vláda
Poté, co Mu'ávija I. v dubnu 680 zemřel, byl v Damašku Jazíd přijat za nového chalífu. Mezi arabskými elitami se však tento čin nesetkal s pochopením, protože zde žilo mnoho jiných významnějších mužů, kteří si nárokovali nástupnictví. Prakticky okamžitě došlo k povstání dvou pretendentů, a to al – Husajna (syna Alího a Fatimy) a Abdulláh ibn az-Zubajr.
Vládl od dubna 680 až do své smrti v listopadu 683. Jeho jmenování bylo první dědičnou posloupností chalífátu v islámské historii. Jeho chalífát byl poznamenán smrtí Mohamedova vnuka Husajna ibn Aliho a začátkem krize známé jako druhá fitna. Jazidovo jmenování v roce 676 (56 AH) jeho otcem Mu'awiya I bylo proti několika muslimským grandeeům z oblasti Hidžáz, včetně Husayna a Abd Allaha ibn al-Zubajra. Dva muži odmítli uznat Jazida po jeho nástupu a ukryli se v Mekce. Když Husajn odešel do Kufy v Iráku, aby vedl povstání proti Jazidovi, byl se svou malou skupinou stoupenců zabit Jazidovými silami v bitvě o Karbalu. Husajnova smrt vyvolala nelibost v Hidžáz, kde Ibn al-Zubayr svolal poradní shromáždění, které mělo zvolit nového chalífu. Lidé z Medíny, kteří podporovali Ibn al-Zubajra, měli vůči Umajjovcům další stížnosti. Poté, co se nepodařilo získat loajalitu Ibn al-Zubayra a lidu Hejaz prostřednictvím diplomacie, Yazid vyslal armádu, aby potlačila jejich povstání. Armáda porazila Mediňany v bitvě u al-Harra v srpnu 683 a město bylo vydrancováno. Poté byla Mekka několik týdnů obléhána, než se armáda v důsledku Jazidovy smrti v listopadu 683 stáhla. Chalífát upadl do téměř deset let dlouhé občanské války, která skončila založením dynastie Marwanidů (umajjovský chalífa Marwan I. a jeho potomci). Jazíd pokračoval v Mu'awiyaově decentralizovaném modelu vládnutí a spoléhal se na své provinční guvernéry a kmenovou šlechtu. Opustil ctižádostivé nájezdy Mu'awiya proti Byzantské říši a posílil vojenskou obranu Sýrie. Za jeho vlády nebyla dobyta žádná nová území. Jazid je mnohými muslimy považován za nelegitimního vládce a tyrana kvůli jeho dědičné posloupnosti, smrti Husajna a jeho útoku na Medinu. Moderní historici zastávají mírnější názor a považují ho za schopného vládce, i když méně úspěšného než jeho otec.
Dětství
Jazid se narodil v Sýrii. Jeho rok narození je nejistý, pohybuje se mezi 642 a 649. Jeho otec byl Mu'awiya ibn Abi Sufyan, tehdejší guvernér Sýrie za chalífy Uthmana (r. 644–656). Mu'awiya a Uthman patřili k bohatému klanu Umajjovců z kmene Kurajšovců, seskupení mekkských klanů, ke kterým patřil islámský prorok Mohamed a všichni předchozí chalífové. Yazidova matka Maysun byla dcerou Bahdala ibn Unayfa, náčelníka mocného beduínského kmene Banu Kalb. Byla křesťankou, stejně jako většina jejího kmene. Yazid vyrostl se svým příbuzným Kalbite z matčiny strany, trávil své mládí v Syrské poušti, po zbytek roku byl ve společnosti řeckých a syrských dvořanů svého otce, který se stal chalífou v roce 661.
Vláda
Poté, co Mu'ávija I. v dubnu 680 zemřel, byl v Damašku Jazíd přijat za nového chalífu. Mezi arabskými elitami se však tento čin nesetkal s pochopením, protože zde žilo mnoho jiných významnějších mužů, kteří si nárokovali nástupnictví. Prakticky okamžitě došlo k povstání dvou pretendentů, a to al – Husajna (syna Alího a Fatimy) a Abdulláh ibn az-Zubajr.
Jazíd se nejprve obrátil proti al – Husajnovi, který se mezitím z Mekky přesunul na území dnešního Iráku, kde shromažďoval své šíitské stoupence. Husajnova váhavost způsobila, že Jazídovy oddíly obklíčily jeho vojsko u Karbalá, kde se 10. října 680 strhla proslulá bitva. Husajn s celou svou rodinou padl a bitevní pole se stalo poutním místem.
Nebezpečnějším protivníkem byl Abdulláh ibn az – Zubajr, který zůstával pod ochranou posvátné Mekky. Dokonce se zde nechal prohlásit chalífou. Jazíd proti němu vypravil roku 683 vojsko 12 000 bojovníků, kteří zvítězili nedaleko Medíny a poté oblehli Mekku. Sem však 11. listopadu téhož roku dorazila zpráva, že Jazíd I. zemřel. Obléhání skončilo a vojsko nabídlo hold Abdulláhovi, a to za podmínky přesídlení do Damašku, ten však odmítl, čímž paradoxně zachránil umajjovskou dynastii.
Ve vnitřní politice pokračoval Jazíd v politice svého otce. Posiloval administrativu říše a snažil se upevňovat svou moc v centru moci Umajjovců – Sýrii. Snažil se také zdokonalit finanční systém, když snížil daně některým křesťanským obcím a naopak opustil některé daňové úlevy u svých arabských souvěrců.
V zahraniční politice došlo pouze k tažení v severní Africe, kde se stal místodržícím Ukba ibn Nafi al-Fihrí. Jeho vojsko v letech 681 - 683 proniklo na území dnešního Alžírska a Maroka a dospělo až k Atlantskému oceánu. Odpor Berberů v oblasti byl však silný a při ústupu byl Ukba ibn Nafi al-Fihrí poražen a zabit.
Smrt
Jazid zemřel 11. listopadu 683 ve středosyrském pouštním městě Huwwarin, jeho oblíbené rezidenci, ve věku mezi 35 a 43 lety a byl tam pohřben. Raní analisté jako Abu Ma'shar al-Madani († 778) a al-Waqidi († 823) neuvádějí žádné podrobnosti o jeho smrti. Zdá se, že tento nedostatek informací inspiroval k vymýšlení popisů autorů s protiumajjovskými sklony, které podrobně popisují několik příčin smrti, včetně pádu koně, nadměrného pití, zánětu pohrudnice a pálení. Podle veršů současného básníka Ibn Arada, který v té době bydlel v Khurasan, Jazid zemřel ve své posteli s pohárem vína po jeho boku.
Literatura
- TAUER, Felix, Svět islámu, Praha, Vyšehrad, 1984.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jazíd I. na Wikimedia Commons
Chalífové - Umajjovci | ||
---|---|---|
Předchůdce: Mu‘ávija I. |
680–683 Jazíd I. |
Nástupce: Mu‘ávija II. |
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk