A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Jaroslav Kvapil | |
---|---|
Skladatel Jaroslav Kvapil, 1928 | |
Základní informace | |
Narození | 21. dubna 1892 Fryšták, Morava Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 18. února 1958 (ve věku 65 let) Brno Československo |
Místo pohřbení | Ústřední hřbitov v Brně |
Žánry | opera a klasická hudba |
Povolání | hudební skladatel, dirigent, sbormistr, klavírista, varhaník, libretista, učitel a hudební pedagog |
Nástroje | píšťalové varhany a klavír |
Ocenění | zasloužilý umělec (1955) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jaroslav Kvapil (21. dubna 1892 Fryšták – 18. února 1958 Brno[1]) byl český klavírista, dirigent, hudební skladatel a pedagog.
Život
Studoval na gymnáziu v Olomouci. Současně byl fundatistou, tj. uživatelem fundace olomoucké katedrály. Zde byl žákem dómského varhaníka a skladatele Josefa Nešvery. Neúspěšně se pokusil o přijetí na Pražskou konzervatoř, ale byl přijat na brněnskou varhanní školu, kde v letech 1906–1909 studoval skladbu u Leoše Janáčka. Kromě toho studoval ještě hru na klavír a varhany, kontrapunkt a zpěv. Pokračoval na konzervatoři v Lipsku u Maxe Regera skladbu, Hanse Sitta dirigování a Roberta Teichmüllera hru na klavír.
Po návratu do Čech se stal dómským varhaníkem v Olomouci, učil na Varhanní škole v Brně a v hudební škole Žerotína a byl činný i jako klavírní virtuóz. V době 1. světové války bojoval na italské a ruské frontě. Po vzniku Československa učil opět na Varhanní škole v Brně a v roce 1919 byl jmenován profesorem klavíru na brněnské konzervatoři. Souběžně byl korepetitorem operního souboru a učil na hudební škole Filharmonického spolku Beseda brněnská. V roce 1920 se stal jejím ředitelem a v této funkce setrval až do roku 1946. Ve Filharmonickém spolku se stal sbormistrem a v široké spolupráci s divadelním orchestrem a sólisty uvedl na brněnská koncertní pódia vrcholné skladby světové oratorní a kantátové tvorby. Za své úspěchy byl v roce 1929 jmenován čestným členem České akademie věd a umění.
Nepřestal ani vystupovat jako klavírní virtuóz: Kromě samostatných koncertů spolupracoval s předními českými komorními soubory a na koncertech doprovázel i sólisty Národního divadla v Praze. Poslední veřejné vystoupení se konalo na počest jeho šedesátin v roce 1952.
Po osvobození byl profesorem skladby a vedoucím katedry skladby a hudební teorie na Janáčkově akademii múzických umění v Brně.
Rodinný život
Byl ženat s Ludmilou Kvapilovou, se kterou měl tři děti. V roce 1957 odešel do důchodu. Zemřel a je pohřben v Brně.[2]
Dílo
Opera
- Pohádka máje (podle Viléma Mrštíka, 1943)
Kantáty
- Píseň o čase, který umírá (A. Suaréz, 1924)
- Lví srdce (1931)
- Italská (Milan Kundera, 1950)
Orchestrální skladby
- 4 symfonie
- Nocturno d-moll (1911)
- Thema con variazioni a fuga c-moll (1912)
- Burleska pro komorní orchestr (1935)
- Z těžkých dob, symfonické variace (1939)
- Jubilejní slovanská ouvertura (1944)
- Svítání, symfonická báseň (1948)
- Dnes a zítra,symfonická předehra
Koncerty pro sólové nástroje s orchestrem
- 1. koncert pro housle a orchestr G-dur(1928)
- Burleska pro flétnu a orchestr (1944)
- Koncert pro hoboj a orchestr (1951)
- 2. koncert pro housle a orchestr G-dur(1952)
- Koncert pro klavír a orchestr (1954)
- Suita pro violu a komorní orchestr (1956)
Komorní hudba
- 4 sonáty pro housle
- 5 smyčcových kvartetů
- Klavírní trio E-dur (1912)
- Dvě skladby pro housle a klavír (1913)
- Violoncellová sonáta e-moll (1913)
- Klarinetový kvintet (1914)
- Klavírní kvintet a-moll (1915)
- Variace na vlastní téma pro trubku (1929)
- Suita pro pozoun (1930)
- Intimní obrázky pro housle a klavír (1934)
- Dechový kvintet f-moll (1935)
- 2. dechový kvintet (1935)
- Fantasie pro varhany e-moll (1935)
- Houslová sonatina D-dur (1941)
- Nonet (1944)
- Pastorální suita pro klarinet a klavír (1944)
- Kvartet pro flétnu, housle, violu a violoncello (1948)
- 3 skladby pro violoncello (1949)
- Duo pro housle a violu (1949)
- Commodo e giocoso pro violoncello a klavír (1951)
- Suita pro violu a klavír (1955)
Klavírní skladby
- Pět dětských skladeb (1906)
- Sonáta g-moll (1910)
- Písně prósy a poezie (1911)
- Variace na vlastní téma (1914)
- Údolím stesku a žalu (1912)
- Sto slováckých písní pro klavír (1914)
- Na sklonku mládí (1919)
- Vánoce (1924)
- Sonáta e-moll (1925)
- Lví silou, variace (1932
- V říši snů (1932)
- Scherzo (1932)
- Smutná píseň (1935)
- Polka (1938)
- Sonáta Des-dur (1946)
- Fantasie ve formě variací (1952)
- Sonatina (1956)
Písně
- Cyklus Písní na slova Adolfa Heyduka a Antonína Sovy (1911)
- Dva dvojzpěvy v národním tónu (1914)
- Pět písní na slova Antonína Sovy (1918)
- Písně pro nižší hlas (slova Jaroslava Vrchlického aj., 1918)
- Déšť v samotě (1919)
- Jarní noc (Otokar Březina, 1920)
- Čtyři písně (1922)
- Herbář pro baryton a orchestr (1933)
- Písně pro vyšší hlas (1934)
- Koleda (1934)
- Tři písně pro tenor a klavír (1947)
Sbory
- Ženské
- Chvíle úsměvů a snů (1921)
- Tři ženské sbory s klavírem (1927)
- Heslo Besedy brněnské (1941)
- Mužské
- Stesk (1912)
- Večerní tábor (Rudolf Medek, 1928)
- Čtyři mužské sbory (1937)
- Horské růže (Jiří Wolker, 1940)
- Dělnická balada (1952)
- Sbory na slova Petra Bezruče, (1953)
- Smíšené
- Noční nálady (1920)
- Píseň veselé chudiny (1934)
Odkazy
Reference
- ↑ Zemřel hudební skladatel Jaroslav Kvapil. Rudé právo. 19. 2. 1958, s. 3. Dostupné online.
- ↑ Encyklopedie dějin města Brna
Literatura
- Československý hudební slovník osob a institucí I. (A–L), 1963, Státní hudební vydavatelství, Praha, s. 797
- Janota, D. - Kučera, J. P.: Malá encyklopedie české opery. Praha 1999
- Šlechtová, A. - Levora, J.: Členové České akademie věd a umění 1890-1952. Praha 2004
- Kundera, L.: Jaroslav Kvapil. Praha 1944
- Chmel, Z.: Galerie brněnských osobností. 2. K-P. Brno 1999
- The New Grove Dictionary of Music and Musicians. Second Edition.(ed. John Tyrrell, London 2001))
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaroslav Kvapil na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jaroslav Kvapil (skladatel)
- Encyklopedie dějin města Brna
- Katalog vědecké knihovny Olomouc
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk