A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Ing. arch. Jaroslav Čermák | |
---|---|
Narození | 12. května 1901 Plzeň Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 12. června 1990 (ve věku 89 let) Praha Československo |
Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
Národnost | česká |
Vzdělání | Vysoká škola architektury a pozemního stavitelství |
Povolání | architekt |
Hnutí | funkcionalismus |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Jaroslav Čermák (12. května 1901, Plzeň[1] – 12. června[p 1] 1990, Praha) byl český architekt, představitel funkcionalistické sakrální architektury 20. století.
Život
Jaroslav Čermák vystudoval v Plzni pět semestrů Vysoké školy strojní a elektrotechnické. Zájem o architekturu ho přivedl do Prahy, kde vystudoval Vysokou školu architektury a pozemního stavitelství. Po dokončení studia získával praxi u renomovaných architektů. Nejprve v letech 1929 – 1933 v ateliéru Jaroslava Fragnera a potom u Františka Alberta Libry, Josefa Havlíčka a Karla Honzíka. Jaroslavem Fragnerem byl pověřen, aby dohlížel na stavbu pražského Paláce Merkur. Po jeho dokončení v roce 1936 se Jaroslav Čermák stal hlavním architektem ve stavební firmě Stalmach a Svoboda. V letech 1937 – 1948 pracoval v projekční kanceláři „Huť“, kterou sám založil. Po ukončení její činnosti z politických důvodů v roce 1948 pracoval v 50. letech ve Státním výboru pro tělovýchovu a sport a ve Výzkumném ústavu výstavby a architektury. Po politických čistkách v roce 1958 odešel do Průmstavu. Zemřel v Praze 12. června 1990 ve věku 89 let.
Dílo
Jaroslav Čermák byl aktivní římský katolík, člen III. Řádu svatého Františka. V roce 1937 založil vlastní projekční kancelář s názvem „Huť“, jejíž specializací se stala moderní sakrální architektura a design. Jeho přáteli se stali osobnosti z řad umělecké avantgardy Růžena Vacková, Ladislav Vachulka, Josef Zvěřina, František Tichý, Jan Zrzavý a další. Impulsem pro práci Jaroslava Čermáka se stala představa biskupa Antonína Podlahy postavit v okrajových čtvrtích Prahy tolik kostelů, kolik hvězd měla svatozář Panny Marie ze strženého Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze. V rámci tohoto projektu byly realizovány i dva návrhy kostelů Jaroslava Čermáka, funkcionalistický kostel svatého Jana Nepomuckého v Košířích včetně interiérů, kde ve velké míře uplatnil náboženskou symboliku a dřevěný kostel svatého Františka z Assisi v Krči. Po uzavření projekční kanceláře se s přáteli a spolupracovníky scházel v bytě malíře Miloslava Troupa, který se v roce 1949 vrátil z Paříže. Ten také spolupracoval s Jaroslavem Čermákem na rekonstrukci kostela svatého Stanislava v Pitíně, pro který navrhl čtyři vitrážová okna do presbytáře, výzdobu svatostánku a dvanáct svícnů na hlavním oltáři a dodal obrazy křížové cesty a nástěnnou malbu.
Mimo Prahu byly podle Čermákových návrhů postaveny kostely v Malém Beranově a v Českých Budějovicích a také kaple Božského Srdce Páně u Milosrdných sester III. řádu sv. Františka v areálu Fakultní nemocnice v Olomouci. Výjimkou ze sakrálních staveb je realizace funkcionalistické vily v Praze-Dejvicích.
I když byl představitelem avantgardního funkcionalismu, uznával tradiční klasické hodnoty. Ve svých prvních návrzích uplatňoval ještě u staveb venkovní sedlové střechy. Jeho stavby jsou charakteristické čistými, jednoduchými liniemi, vysokou hranolovou věží zakončenou zvonicí, nebo dobře viditelným křížem prostých tvarů. Ke konci tvůrčího období se v jeho díle objevují kubistické prvky. Inspirací mu bylo dílo německého architekta Rudolfa Schwarze, který byl považován za „velkého mystika a průkopníka nově chápaného liturgického prostoru“.[2] Některé z Čermákových staveb byly zapsány na Ústřední seznam kulturních památek České republiky.
Ke konci 50. let již nové stavby neprojektoval a věnoval se návrhům rekonstrukcí stávajících objektů.
Realizace
- Kostel Božského srdce Páně (Malý Beranov) (1937–1939)
- Kostel svatého Jana Nepomuckého (Košíře) (1938–1942)[3]
- Kostel svatého Vojtěcha (České Budějovice) (1937–11947) (1938–1939)[4]
- Kostel svatého Františka z Assisi (Krč)
- Kaple Božského Srdce Páně (Olomouc) (1947–1950)[5]
- Vlastní vila, Velvarská 3, čp. 1951 v Praze-Dejvicích[6]
- Architektonické řešení pomníku skladatele Karla Bendla v Praze-Bubenči
- Oltář v Katedrále Božského Spasitele v Ostravě
Rekonstrukce
Projekty
- Kostel svaté Anežky České v Praze-Spořilově
- Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie (Praha-Kbely)
- Kostel svatého Václava v Nemili-Filipově u Zábřehu
- Kostel svatého Václava (Nusle) - interiér 1962
- Kostel v Radotíně
- Kaple Panny Marie Lassaletské v Ostružně
- Kaple Panny Marie chudých ve Zbohově
- Kaple Panny Marie ve Spačicích
- Kostel sv. Terezie od Dítěte Ježíše v Kobylisích
- Kostel Panny Marie Lasalettské v Nuslích (1947)
- Kostel Narození Panny Marie v Šumicích (1951)
- Hřbitovní kaple ve Světlé nad Sázavou (1953)
Galerie
-
kostel svatého Jana Nepomuckého v Praze-Košířích -
kostel svatého Františka z Assisi v Praze-Krči -
kostel Navštívení Panny Marie
v Lechovicích (rekonstrukce) -
vila, Velvarská čp. 1951/3
v Praze-Dejvicích -
Pomník skladatele Karla Bendla v Praze-Bubenči (architektonické řešení)
Odkazy
Poznámky
- ↑ V některých pramenech se uvádí datum úmrtí 11. červenec 1990 (Mgr. Markéta Svobodová, Ústav dějin umění AV ČR, Košířský farní list 7-8/2007).
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti Plzeň
- ↑ VEČEŘÁKOVÁ, Markéta. Změny liturgického prostoru v pražské meziválečné sakrální architektuře. Umění. 1998, roč. 46, čís. 6, s. 548–558. (česky/anglicky)
- ↑ Kostel sv. Jana Nepomuckého v Košířích. www.slavnestavby.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-17.
- ↑ Encyklopedie Českých Budějovic – funkcionalismus
- ↑ VODA, David. Zahlušený tlukot eucharistického Srdce. Listy . . Roč. 2012, čís. 5. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-04.
- ↑ LUKEŠ, Zdeněk. Praha moderní: velký průvodce po architektuře 1900-1950. II, Levý břeh Vltavy. Vyd. 1. V Praze: Paseka, 2013. 305 s. ISBN 978-80-7432-350-8. S. 278
Literatura
- BENEŠOVÁ, Marie. Česká architektura v proměnách dvou století: 1780-1980. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984. 479 s.
- ŠVÁCHA, Rostislav. Od moderny k funkcionalismu: Proměny pražské architektury 1. poloviny 20. století. Praha: Victoria Publishing, 1994 (2. vydání). ISBN 80-85605-84-8.
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7.
- VILINSKIJ, Valerij Sergejevič. Pražský adresář 1937-1938. I. - III. díl. Praha: Státní tiskárna, 1937. 28, 1685, 83 s. Dostupné online. S. 147.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaroslav Čermák na Wikimedia Commons
- ing. arch. Jaroslav Čermák (1901–1990) Archivováno 24. 9. 2015 na Wayback Machine.
- Deset století architektury (TV cyklus), Sakrální meziválečná architektura (1999) – 38. díl (3. série)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk