A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Jaromír Pečírka | |
---|---|
MUDr. Jaromír Pečírka | |
Narození | 19. dubna 1864 Praha Rakouské císařství |
Úmrtí | 13. března 1933 (ve věku 68 let) Dubí Československo |
Děti | Ivan Pečírka |
Vojenská kariéra | |
Hodnost | Generál zdravotnictva IV. hodnostní třídy |
Doba služby | 1888-1923 |
Sloužil | Rakousko-uherská armáda Československá armáda |
Války | První světová válka |
multimediální obsah na Commons |
Jaromír Pečírka (19. dubna 1864 Praha – 13. března 1933 Dubí[1][p 1]), byl český vojenský lékař, generál rakousko-uherské i československé armády. Od roku 1888 působil ve vojenské zdravotní službě. S rakouským námořnictvem uskutečnil cestu kolem světa. V roce 1912 byl povýšen na šéflékaře, od roku 1916 na generálního štábního lékaře. Po vzniku ČSR se podílel na budování československého vojenského zdravotnictví jako generál zdravotnictví a šéf odboru na Ministerstvu národní obrany. Měl široké zájmy: zabýval se také entomologií (zejména výzkumem kovaříkovitých) a botanikou, sbíral obrazy, věnoval se lyžování a horolezectví.
Život
Mládí a vojenská kariéra
Narodil se 19. dubna 1864 v Praze. Po absolvování pražské lékařské fakulty[2] vstoupil do služeb rakouského vojenského námořnictva. Uskutečnil s ním cestu kolem světa. Poté byl přeložen k zeměbraně.[3] Roku 1912 byl jmenován šéflékařem vojenské zdravotní služby[4] a v roce 1916 generálním štábním lékařem.[3] Během války byl určitou dobu velitelem posádkové nemocnice v Praze.[3]
Po vzniku Československa se zapojil do budování vojenského zdravotnictví jako generál a šéf odboru na Ministerstvu národní obrany. Roku 1923 odešel do důchodu.[3]
Vědecké, kulturní a sportovní aktivity
Pečírka měl široké vědecké a kulturní zájmy. Během cesty kolem světa s vojenským námořnictvem se z něj stal nadšený botanik a reportáže z navštívených míst posílal do časopisu Zlatá Praha. Později, jako plukovní lékař v Českých Budějovicích, se věnoval entomologii. Zkoumal hmyz na Šumavě a specializoval se na čeleď kovaříkovitých; deset druhů po něm dostalo příponu Pečirkai. Spolu s profesorem Františkem Klapálkem zakládal Českou společnost entomologickou a dlouhodobě v ní působil jako místopředseda. Rozsáhlou sbírku tisíců druhů brouků v desetitisících exemplářích věnoval ještě před válkou Národnímu muzeu.[3]
Byl také znalcem umění. V domácí sbírce měl několik cenných obrazů.[3]
V oblasti sportu se angažoval v lyžování a alpinismu. Vystoupil na několik exotických hor, například na Jávě a v Kordillerách, přičemž některé vrcholy byly i přes 5000 m nad mořem. Uskutečnil také výstupy v Dolomitech a Alpách. Patřil mezi zakladatele Klubu alpistů československých (KAČS) a od roku 1924 tomuto spolku předsedal.[5] Určitou dobu byl rovněž prvním místopředsedou Svazu lyžařů RČS.[4]
Závěr života
Poslední léta života pro něj byla těžká. 18. září 1927 mu zemřela manželka[6] a roku 1931 i syn Ivan Pečírka.[7] Jaromír Pečírka onemocněl v lednu 1933 chřipkou, k níž se přidalo onemocnění ledvin. 25. února odjel na léčení do Teplic, jeho stav se ale zhoršil[3] a podle matriky 13. března téhož roku zemřel v Dubí u Teplic.[1] (Nekrolog v Lidových novinách uvádí místo úmrtí Teplice, autoritní databáze NK ČR a portál valka.cz Prahu).[8][9] Pohřben byl 17. března ve Všenorech do rodinné hrobky.[1][10]
Rodina a příbuzenstvo
- Otec MUDr. Josef Pečírka (1818–1870) byl lékař, středoškolský profesor, spisovatel a překladatel populární lidové četby.[11]
- Matka Marianna Pečírková (1838–1904) pokračovala po smrti manžela ve vydávání jím založeného Pečírkova Národního kalendáře.[12]
- Bratr Ferdinand Pečírka (1859–1922) byl lékař, profesor dermatologie a venerologie na pražské univerzitě. Založil a řadu let vedl český spolek pro komorní hudbu.[13] Jeho syn Jaromír Pečírka mladší (1891–1966) byl historikem umění.[14]
- Manželka Božena Pečírková († 1927) byla dcerou Jana Nolče, bývalého zemského poslance.[6]
- Syn Ivan Pečírka (1894–1931) byl rovněž lékař. Pracoval jako první asistent chirurgické kliniky, ve volném čase se věnoval lyžování a horolezectví.[7][15]
Vyznamenání
Válečná medaile 1873 | |
Jubilejní pamětní medaile 1898 | |
Vojenský jubilejní kříž | |
Řád Františka Josefa, rytíř | |
Zlatý záslužný kříž s korunou | |
Vojenská záslužná medaile, bronzová | |
Řád Františka Josefa, důstojník | |
Řád železné koruny, III. třídy – rytíř | |
Vojenská záslužná medaile, stříbrná | |
Karlův vojenský kříž | |
Řád Františka Josefa, komtur |
Odkazy
Poznámky
Reference
- ↑ a b c SOA Praha, Matrika zemřelých Horní Mokropsy 21, s. 38
- ↑ Matriky Univerzity Karlovy, inv. č. 1, Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity I. (1882–1900), strana 91
- ↑ a b c d e f g Generál dr. Jaromír Pečírka zemřel. Lidové noviny. 1933-03-14, roč. 41, čís. 133, s. 5. Dostupné online .
- ↑ a b Generál MUDr. Jaromír Pečírka. Národní listy. 1933-03-16, roč. 73, čís. 53, s. 6. Dostupné online .
- ↑ Jaromír Pečírka na www.horosvaz.cz. www.horosvaz.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-21.
- ↑ a b Úmrtí. Národní politika. 1927-09-20, roč. 45, čís. 259, s. 5. Dostupné online .
- ↑ a b Dr. Ivan Pečírka mrtev. Národní politika. 1931-05-29, roč. 49, čís. 147, s. 10. Dostupné online .
- ↑ Autoritní záznam Jaromíra Pečírky na aut.nkp.cz
- ↑ Jaromír Pečírka (www.valka.cz)
- ↑ Žalov. Národní listy. 1933-03-18, roč. 73, čís. 77, s. 6. Dostupné online .
- ↑ Dr. Josef Pečírka. Květy. 1870-09-07, roč. 5, čís. 36, s. 286. Dostupné online .
- ↑ Marianna Pečírková. Národní listy. 1904-07-25, roč. 44, čís. 204, s. 4. Dostupné online .
- ↑ PEČÍRKA, Jaromír. Univ. prof. dr. Ferdinand Pečírka †. Národní listy. 1922-01-18, roč. 62, čís. 18, s. 1. Dostupné online .
- ↑ PRIMUSOVÁ, Adriana. Jaromír Pečírka (1891-1966), historik umění. Ústav dějin umění AV ČR, Praha 2003 (udu.cas.cz Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine.)
- ↑ REJSEK, Josef. Ivanovo srdce. Národní listy. 1931-06-10, roč. 79, čís. 151, s. 1. Dostupné online .
Literatura
- MAŠÁT, Martin. Hřebeny a okolí : horolezecký průvodce s útržky historie. 1. vyd. : Martin Mašát, 2020. 180 s. ISBN 978-80-270-6849-4. Kapitola Generál MUDr. Jaromír Pečírka, s. 147–154.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaromír Pečírka na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jaromír Pečírka (lékař)
- Podrobný přehled Pečírkovy vojenské kariéry v datech (valka.cz)
- Antonín Schier: Generál MUDr. Jaromír Pečírka
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk