A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Japonská architektura je tradičně definovaná jako dřevěné struktury, [1] trochu povznesené nad zemí s taškovými nebo slaměnými střechami. Posuvné dveře (fusuma)[2] sloužily jako zeď, což umožňovalo použít prostor v místnosti pro různé příležitosti. Lidé obvykle sedí na polštářcích nebo na podlaze. Židle a vysoké stoly nebyly do 20. století používány. Nicméně od 19. století Japonsko převzalo hodně elementů od západní, moderní a postmoderní architektury a teď je lídrem v moderním světovém designu a architektuře.
Starobylá japonská architektura
Ukázky architektury starého Japonska do 4. století skoro chybí. Informací o architektuře tohoto období je ve starobylých japonských textech Kodžiki a Nihonšoki velmi málo. Vzhled staveb raného Japonska známe díky nalezeným hliněným vzorům domů (Haniwa) a obrázkům na bronzových zrcadlech.
Vykopávky a výzkumy ukazují, že typické stavby raného období japonských dějin (období před naším letopočtem), které se nazývají Tate-ana-džuke („obydlí z jam“), představují zemljanky se střechou krytou slámou a větvemi. Později se objevují stavby na kolech.
V 1. až 3. století v Japonsku vzniká tradice stavění šintoistických svatyní – komplexů symetricky rozmístěných staveb. Zvláštností šintoistických svatyní jsou vrata torii[3] při vstupu do chrámu. Torii nemají veřeje, jsou ve formě «П» se dvěma horními břevny.
Od poloviny 6. století se v Japonsku šiří buddhismus[4] který měl velký vliv na architekturu Japonska té doby. Jednou z nejdůležitějších změn se stalo použití kamenného fundamentu. Důsledkem šíření buddhismu bylo také mnohem častější použití dekoračních prvků, stavby byly barveny jasnými barvami a doplňovány kovovými a dřevěnými prvky.
Jedna z nejstarších zachovaných dřevěných staveb na světě je buddhistický chrám Hórjúdži[5] ve městě Ikaruga, který byl založen princem Šótokuem v roce 607.
Japonská středověká architektura
Chrám Todaidži[6] je příkladem architektury Japonska druhé poloviny prvního tisíciletí. Chrám byl postaven v letech 743–752 a je dodnes největší dřevěnou stavbou na světě.[7]
V závislosti na krajině, kde byl chrám postaven – hory nebo roviny – se jeho architektura lišila. Pokud byl chrám postaven na rovině, jeho součásti se rozmísťovaly symetricky. Pro chrámy v horách taková symetrie nebyla možná.
Ve středověkém Japonsku třináctého století se často projevuje čínské vidění architektury.[8] Chrámový komplex „zen“ se tradičně skládal ze dvou vrat a dvou chrámů (domu božstva, kde se nacházela socha Buddhy, a budovy pro modlitbu).
Kinkakudži[9] (Chrám zlatého pavilonu) – je jedna z nejdůležitějších ukázek kulturního dědictví architektury konce 14. století. Byl postaven Jošimicuem Ašikagou v roce 1397.
Čajové domy[10] – charakteristický příklad tradiční japonské architektury. Většina budov čajových domů je prostá, bez nadbytku, protože jsou ztělesněním smíření a asketismu.
Moderní japonská architektura
Tradice, jež byly založeny v Japonsku před několika stoletími, se uchovávají i v moderní kultuře a architektuře. Většina budov postavených v 70. až 80. letech 20. století je kombinací pravoúhelníkových elementů. Nicméně v posledních deseti letech je vidět, že současné japonské budovy se trochu liší od předchozích použitím nových druhů materiálů a změnou formy. Dnes se pravoúhelníková forma spojuje s kruhovou a půlkruhovou.
Příkladem etalonu moderní architektury Japonska je Ósacké mořské muzeum (Osaka Maritime museum)[11] ve městě Ósaka, které bylo postaveno v roce 2002 francouzským architektem Paulem Andreuem. Jedná se o velkou skleněnou kupoli vysokou 70 metrů. Velké skleněné panely, z nichž se skládá fasáda budovy, byly použity pro získání přirozeného světla uvnitř muzea.
Naošima
Hlavním městem japonské moderní architektury[12] je ostrov Naošima, jehož infrastruktura se výrazněji rozvinula až v posledních 40 letech. Na začátku dvacátého století se Naošima nijak nelišil od ostatních japonských ostrovů, ale v roce 1980 se japonský podnikatel Tadaši Fukutake rozhodl vytvořit z ostrova centrum vzdělání, kde by se mohly setkávat děti z různých kultur. Tadaši ve spolupráci s primátorem města Naošima začali rozvíjet malý ostrov a vytvořili na něm několik objektů ve stylu moderní architektury.
V průběhu několika let se směr původního plánu postupně změnil a nakonec se z ostrova stalo centrum moderní architektury. Dnes tento ostrov přitahuje architekty a designéry z celého světa.
Všechna hlavní muzea Naošimy postavil Tadao Andó[13] – japonský architekt-samouk známý na celém světě. Jeho styl je typický použitím prostých materiálů, jejichž pomocí tvoří důmyslné prostory. Většina Andových budov je postavena z panelů holého betonu.
-
Řadový dům, Ósaka
-
Westin Awaji Hotel
Jedno z jeho muzeí na ostrově nese název Benese House Museum.[14] Bylo otevřeno v roce 1990. Jeho hlavní zajímavostí je kompozice betonových schodišť, můstků a balkonů.
Součástí tohoto muzea je také luxusní designerský hotel,[15] jehož pokoje vycházejí na betonový ovál.
Druhé hlavní muzeum Naošimy – Čiču Art Museum[16] bylo otevřeno v roce 2004. Čiču v japonštině znamená „v zemi“, což odpovídá jeho umístění – skoro celé muzeum se nachází pod zemí v zásobníku z betonu s pouze několika otvory. V tomto objektu vystavují pouze tři umělci – jeden z nich je Claude Monet (v jednom ze sálů se nachází jeho obraz „Lekníny"), ale jako ve všech muzeích Tadaa Andóa je hlavní především architektura a prostory budov.
-
Lekníny
-
ostrov Naošima
Odkazy
Reference
- ↑ nippon.com . 2016-10-25 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ A framed and papered sliding door used to partition off rooms in a Japanese house
- ↑ The Torii and Its Meaning in the Shinto Religion. Hub Japan . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-01-10. (anglicky)
- ↑ , Japanese Buddhism. www.japan-guide.com . . Dostupné online.
- ↑ Klášter Hórjúdži a jeho buddhistické monumenty(Hórjúdži Čiiki no Bukkjó Kenzóbucu) 法隆寺地域の仏教建造物 Japonsko - přehled. www.japonet.cz . . Dostupné online.
- ↑ A.S, MAFRA. Zahady Velkeho Buddhy v chramu Tadaidoi v japonsku prefektuje Nara. iDNES.cz . . Dostupné online.
- ↑ Největší dřevěná stavba na světě. www.drevokryty.cz . . Dostupné online.
- ↑ Chinese Influence. Nakasendo Way. 2010-12-16. Dostupné online . (anglicky)
- ↑ The Golden Pavilion (Kinkaku-ji). Inside Kyoto . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Japanese Tea Ceremony. japanese-tea-ceremony.net . . Dostupné online.
- ↑ Abandoned Spaces . 2017-11-10 cit. 2019-01-09. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CNN, By Frances Cha, for. Naoshima: Japan's surreal island of art. CNN Travel online. 2014-12-04 cit. 2019-01-09. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Spotlight: Tadao Ando. ArchDaily online. 2018-09-13 cit. 2019-01-09. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ArchEyes online. 2016-06-04 cit. 2019-01-09. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Benesse House | Stay. Benesse Art Site Naoshima online. cit. 2019-01-09. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Asian Architecture Now: Tadao Ando Architect & Associates and Chichu Art Museum. Architonic online. cit. 2019-01-09. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Japonská architektura na Wikimedia Commons
- Tradice japonské architektury
- Naoshima
- Moderní japonská architektura
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk