A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Jan V. Palaiologos | |
---|---|
Byzantský císař | |
Jan V. Palaiologos | |
Doba vlády | 1341–1347 1354–1376 1379–1390 1390–1391 |
Narození | 18. červen 1332 Konstantinopol |
Úmrtí | 16. únor 1391 Konstantinopol |
Pohřben | Klášter Krista Pantokratora |
Předchůdce | 1.Andronikos III. Palaiologos 2.Jan VI. Kantakuzenos 3.Andronikos IV. Palaiologos 4. Jan VII. Palaiologos |
Nástupce | 1.Jan VI. Kantakuzenos 2.Andronikos IV. Palaiologos 3. Jan VII. Palaiologos 4.Manuel II. Palaiologos |
Manželka | Helena Kantakuzena |
Potomci | Andronikos Irene Manuel Theodoros Michael Marie |
Rod | Palaiologové |
Otec | Andronikos III. Palaiologos |
Matka | Anna Savojská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jan V. Palailogos (18. června 1332 – 16. února 1391 Konstantinopol) byl byzantský císař v letech 1341–1391.
Život
Na byzantský trůn dosedl jako devítiletý chlapec po otcově smrti roku 1341. Do roku 1347 vládl nezletilý Jan s pomocí regentské rady, v jejímž čele byla matka Anna Savojská, společně s patriarchou Ioannem Kalekou a vrchním velitelem byzantského loďstva Alexiem Apokaukem. Nejvýznamnější místa v radě zaujímali Palaiologovci a Kantakuzenové. Došlo však ke sporu regentské rady s vrchním velitelem armády Janem Kantakuzenem, který se roku 1341 za podpory provinciální šlechty prohlásil ve městě Didymoteichos císařem. Proti tomu však vypuklo povstání v Konstantinopoli, při němž lid vyplenil domy bohatých aristokratů. Jan Kantakuzenos se v této občanské válce opřel o vlivné athoské mnišstvo.
Kantakuzenos nakonec zvítězil a v letech 1347–1354 se stal jako Jan VI. spoluvládcem Jana V. Největší odpor k uzurpátorovi trůnu se projevil v Soluni v povstání Zélotů (1342–1350), Zéloti bojovali za pravého císaře Jana V., vyhnali aristokracii se Soluně, a ozbrojili lid, Janu VI. nezbývalo nic jiného než vyčkávat až dojdou obleženému městu zásoby. Teprve na přelomu roku 1349 a 1350 se mu město podařilo dobýt. Říše však byla v absultním hospodářském i morálním úpadku, Thrákie byla vypleněna a vylidněna. Císař Jan VI. se snažil situaci řešit snížením cel, aby tak nalákal obchodníky, ani toto opatření říši nepomohlo. Navíc roku 1347 vypukla v Byzanci morová epidemie, která zahubila třetinu obyvatelstva říše.
Roku 1354 konečně na trůn nastoupil právoplatný císař Jan V., skoncoval s vládou Jana VI., jenž se uchýlil do kláštera v Mystře. Roku 1361 Turci dobyli Adrianopol a trvale se usadili na evropském kontinentě, před tím dobyli roku 1354 významný přístav Gallipoli. Jan V. se pokoušel nalézt pomoc proti Turkům na západě, svého syna Manuela vyslal k jednání k papeži, avšak nebyl ochoten přijmout unii, protože věděl že jeho lid s ní nikdy nebude souhlasit. V roce 1366 se císař osobně vydal jednat o pomoc do Uher, byl však zajat a ze zajetí jej vysvobodil až bratranec Amadeus VI. Savojský. Počátkem léta 1369 cestoval spolu se svým švagrem, janovským patricijem Franceskem Gattilusim do Říma k papeži, kde 18. října 1369 podepsal závazek, že přijímá katolickou víru a podřizuje se „svaté římské církvi“ a papeži.
Počátkem května 1370 přibyl do Benátek, kde byly zastaveny již od roku 1343 byzantské korunovační klenoty. Benátčané nabídli jejich vrácení, poskytnutí šesti galér a další finanční sumy zato, že jim císař vydá ostrov Tenedos. To však v Konstantinopoli odmítl jeho syn a spolucísař, v té době regent Andronikos IV. Janu V. nyní zcela chyběly finanční prostředky a zůstal v Benátkách fakticky jako vězeň. Jeho propuštění zařídil druhý nejstarší syn Manuel, místodržící v Soluni, který přispěchal s penězi. Roku 1373 se císař stal sultánovým vazalem, uvázal se platit roční tribut a vojensky jej podporoval v Anatólii. Roku 1376 se trůnu zmocnil uzurpátor Andronikos IV., který byl s pomocí Turků a Benátčanů vyhnán roku 1379. Císař byl pak sesazen ještě jednou roku 1390 svým vnukem Janem VII. Zemřel v únoru 1391 a byl pohřben v konstantinopolském klášteře Krista Pantokratora.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan V. Palaiologos na Wikimedia Commons
Předchůdce: Andronikos III. Palaiologos |
Byzantský císař 1341–1347 |
Nástupce: Jan VI. Kantakuzenos |
Předchůdce: Jan VI. Kantakuzenos |
Byzantský císař 1354–1376 |
Nástupce: Andronikos IV. Palaiologos |
Předchůdce: Andronikos IV. Palaiologos |
Byzantský císař 1379–1390 |
Nástupce: Jan VII. Palaiologos |
Předchůdce: Jan VII. Palaiologos |
Byzantský císař 1390–1391 |
Nástupce: Manuel II. Palaiologos |
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk