A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
prof. Jan Nekovář, Ph.D. | |
---|---|
![]() | |
Narození | 7. července 1963 Praha |
Úmrtí | 14. listopadu 2022 (ve věku 59 let) 12. obvod |
Alma mater | Univerzita Karlova (1981–1986) Lomonosovova univerzita (1984–1985) Československá akademie věd (1987–1991) |
Povolání | matematik a vysokoškolský učitel |
Zaměstnavatelé | Kalifornská univerzita v Berkeley (1991–1993) École normale supérieure Univerzita Paříž VI Univerzita v Cambridgi Univerzita Karlova Sorbonne Université |
Ocenění | Whiteheadova cena (1998) G. de B. Robinson Award (2014) Cena Neuron za významný vědecký objev (2019) |
Web | webusers |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jan Nekovář (1963 – 14. listopadu 2022 Paříž[1]) byl český matematik působící na pařížské Sorbonně, jehož oborem byla teorie čísel (aritmetická algebraická geometrie). Celoživotně se zabýval řešením tzv. Birchovy a Swinnerton-Dyerovy domněnky, což je jeden ze sedmi Problémů tisíciletí, za jehož vyřešení je vypsána odměna 1 milionu dolarů.[2]
Nekovář studoval od roku 1981 na Karlově univerzitě v Praze a v letech 1984/85 studoval na Lomonosově univerzitě. Po ukončení studia v roce 1986 byl rok v československé armádě a v roce 1991 získal doktorát na Československé akademii věd v Praze. Jako postgraduální student byl Miller Fellow 1991 až 1993 na University of California v Berkeley. V roce 1993 byl docentem na Karlově univerzitě, od roku 1995 docent na University of Cambridge, kde byl mimořádným profesorem v letech 2001 a 1995 až 2002 Fellow of Christ's College. Od roku 2002 působil jako profesor na univerzitě v Paříži VI.
Byl hostujícím učencem na Steklowově institutu v Moskvě (1988/89), Institutu Maxe Plancka pro matematiku (1989/90) v Bonnu, Institutu Isaaca Newtona(1998), École normale supérieure (1991), University of Minnesota, CRM v Barceloně, Tokio, Nagoya, Štrasburk, Fields Institute a Erwin Schrödinger Institute for Mathematical Physics ve Vídni.
Úspěchy a ocenění
V roce 1992 byl pozvaným řečníkem na prvním Evropském kongresu matematiků v Paříži (Hodnoty L-funkcí a p-adic cohomologie).
V roce 1998 získal Whiteheadovu cenu.
V roce 2014 získal cenu G. de B. Robinsona od Canadian Mathematical Society.
Zatím mu nebyla udělena Fieldsova medaile (ekvivalent Nobelovy ceny v oboru matematika), ačkoliv některá česká média uvádí, že ji v roce 2014 získal.
V roce 2019 převzal v Národním muzeu v Praze cenu Neuron za významný vědecký objev v oboru matematika.[3]
Dílo
- s Kevinem Buzzardem, Davidem Burnsem (ed.): L-funkce a Galoisovy reprezentace. London Mathematical Society Lecture Note Series 320, Cambridge University Press 2007 (zde Nekovar Systémová metoda Eulera pro CM body na křivkách Shimura).
- Selmerové komplexy. In: Asterisque. Svazek 310. 2006.
- Beilinsonovy dohady. In: Motives. Seattle, WA, 1991, s. 537–570 (Proc. Symp. Pure Math. 55 / I. Amer. Math. Soc., Providence, 1994).
- Na p-adic výškových párováních. In: Séminaire de Théorie des Nombres. Paris, 1990–1991, s. 127–202 (Progress in Mathematics, 108. Birkhäuser 1993).
- Kolyvaginova metoda pro Chow skupiny odrůd Kuga-Sato. In: Invent. Math., 107, 1992, str. 99–125.
- Počty tříd kvadratických polí a Shimurova korespondence. In: Mathematical Annals. 287, 1990, str. 577–594.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jan Nekovář na německé Wikipedii.
- ↑ Ve věku 59 let nás opustil profesor pařížské Sorbonny Jan Nekovář | Aktuality | Co je nového | Učená společnost České republiky. learned.cz . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-11-17.
- ↑ Problém za milion dolarů. Zatím jsem mu na kloub nepřišel, říká oceněný matematik. Aktuálně.cz . Economia, 2019-11-07 . Dostupné online.
- ↑ VĚDAVÝZKUM.CZ. Cenu Neuron letos získalo osm talentovaných vědců. vedavyzkum.cz . . Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Nekovář na Wikimedia Commons
- Osobní stránka Archivováno 27. 7. 2011 na Wayback Machine.
- Projekt matematické genealogie
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk