A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Jakub IV. Mallorský | |
---|---|
![]() | |
titulární mallorský král | |
Období | 25. října 1349 – 20. ledna 1375 |
neapolský král choť | |
Období | 26. září 1363 – 20. ledna 1375 |
Narození | 1336![]() |
Úmrtí | 20. ledna 1375 (ve věku 38–39 let) Soria, ![]() |
Manželka | Johana I. Neapolská |
Rod | Barcelonští |
Otec | Jakub III. Mallorský |
Matka | Konstancie Aragonská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jakub IV. Mallorský (katalánsky: Jaume IV de Mallorca; asi 1336 – 20. ledna 1375 Soria) byl od roku 1349 až do své smrti neúspěšným žadatelem o trůn Mallorského království a Achajského knížectví. Byl také neapolským králem manželem, bez jakékoli účasti na vládě.
Mládí
Jakub se narodil kolem roku 1336 jako syn krále Jakuba III. Mallorského[1] a Konstancie Aragonské. Mallorské království vzniklo, když 27. června 1276 zemřel aragonský král Jakub Dobyvatel.[2] Své říše rozdělil mezi své dva syny. Svému staršímu synovi Petrovi III. ponechal Aragonii, Katalánsko a Valencii a mladšímu synovi Jakubovi II. Baleárské ostrovy, Montpellier, Roussillon a Cerdanyu.[2]
Petr III. Aragonský a jeho nástupci se několikrát pokusili znovu sjednotit země Aragonské koruny pod svou vládou.[2] V roce 1280 požadoval od svého bratra přísahu věrnosti; jeho starší syn, Alfons III. Aragonský, obsadil Baleárské ostrovy v roce 1287.[2] Bratr a nástupce Alfonse III., Jakub II. Aragonský, v roce 1295 ve smlouvě z Anagni vrátil ostrovy svému strýci Jakubovi II. Mallorskému, on však musel na oplátku uznat jeho suverenitu.[2] V roce 1324, po dlouhých jednáních, potvrdil právo vnuka Jakuba II. Mallorského, Jakuba III. Mallorského (otce Jakuba IV.), zdědit Mallorské království.[3] Jakub III. se oženil se sestrou Petra IV. Aragonského, ale jejich vztah byl napjatý, protože Jakub III. mu léta odmítal slíbit věrnost.[2] Petr IV. ho prohlásil za neposlušného vazala a v květnu 1344 obsadil Baleárské ostrovy, Roussillon a Cerdanyu.[2][4]
Jakub III. na počátku roku 1348 odjel do Avignonu, aby zajistil podporu papeže Klementa VI. proti Petrovi IV.[1] Jakub doprovázel svého otce.[1] Nancy Goldstoneová navrhuje, že se zde Jakub s největší pravděpodobností setkal se svou budoucí manželkou Johanou I. Neapolskou, která přijela do Avignonu stanout před soudem za údajnou účast na vraždě svého prvního manžela Ondřeje.[1] Popřela obvinění, která proti ní vznesl Ondřejův bratr Ludvík I. Uherský a papež ji v březnu 1348 prohlásil za nevinnou.[1] Jakub III. ji během procesu podporoval a ona mu slíbila, že mu půjčí neapolskou flotilu k invazi na Baleárské ostrovy.[1] Před zahájením invaze v roce 1349 musel prodat své poslední panství, Montpellier, Francii, aby získal finanční prostředky.[4] Jeho armáda byla poražena a on byl zabit[4] v bitvě u Llucmajoru dne 25. října 1349.
Uvěznění a sňatek
Jeho otec byl zabit v bitvě u Llucmajoru v roce 1349 při pokusu získat zpět své království a Jakub IV. byl zajat svým strýcem Petrem IV. Aragonským. Jakub, nyní uchazeč o Mallorské království a Achajské knížectví, byl až do roku 1362 držen v železné kleci v Barceloně. Podařilo se mu uprchnout a najít útočiště u Johany I. Neapolské, která pomohla jeho otci na Mallorce.[5]
Johana byla tehdy bezdětná a potřebovala dědice. Dne 26. září 1363 se za něj v Castel Nuovo provdala. Snad aby se vyhnula občanským rozbrojům ze svých prvních dvou manželství, manželskou smlouvou pečlivě vyloučila Jakuba z vlády nad svou říší.[5] Manželství bylo neúspěšné. V lednu 1365 bylo zjištěno, že je těhotná s jeho dítětem, ale bohužel v červnu potratila, jak bylo uvedeno v kondolenčním dopise, který jí zaslal papež Urban V. dne 19. července 1365.[1][6] Už nikdy znovu neotěhotněla.
Boj o Mallorcu
Jakub byl odhodlán dobýt své království zpět a brzy odjel do války s Aragonským královstvím. Byl poražen a nucen uprchnout do Bordeaux. Tam získal podporu černého prince Eduarda, o kterém doufal, že mu pomůže. Připojil se k invazi do Kastilie a 3. dubna 1367 se zúčastnil bitvy u Nájery. Ve Valladolidu ho postihla dlouhá a těžká nemoc. Protože nemohl jet na koni, nemohl opustit město a byl zajat Jindřichem II. Kastilským. Po vykoupení Johanou se nakrátko vrátil do Neapole, jen aby znovu odjel.
Jindřich zahájil válku proti Petrovi IV. Aragonskému a Jakub doufal, že toho bude moci využít k dobytí Roussillonu a Cerdanye, pevninské části říše svého otce. Jan z Gentu však mezi Kastilií a Aragonií uzavřel příměří a celá váha aragonských sil padla na Jakuba. Znovu poražený uprchl do Kastilie, kde v Sorii 20. ledna 1375, v den 32. výročí nástupu na trůn své manželky, zemřel na nemoc nebo po otravě.
Jeho nárok na Mallorku přešel na jeho sestru Isabelu, manželku Jana II. z Montferratu. Jeho právo na Achajské knížectví získala Johana, která od roku 1373, po odstoupení svého švagra Filipa II. z Taranta, vládla zbytkům knížectví.
Vývod z předků
Jakub I. Aragonský | ||||||||||||
Jakub II. Mallorský | ||||||||||||
Jolanda Uherská | ||||||||||||
Ferdinand Mallorský | ||||||||||||
Roger IV. z Foix | ||||||||||||
Esclarmonda z Foix | ||||||||||||
Brunissenda de Cardona | ||||||||||||
Jakub III. Mallorský | ||||||||||||
Ermengaud II. de Sabran | ||||||||||||
Isnard de Sabran | ||||||||||||
Laudune d'Albe de Roquemartine | ||||||||||||
Isabela ze Sabranu | ||||||||||||
Vilém II. Villehardouinský | ||||||||||||
Markéta Villehardouinská | ||||||||||||
Anna Komnenovna Dukaina | ||||||||||||
Jakub IV. Mallorský | ||||||||||||
Petr III. Aragonský | ||||||||||||
Jakub II. Aragonský | ||||||||||||
Konstancie Sicilská | ||||||||||||
Alfons IV. Aragonský | ||||||||||||
Karel II. Neapolský | ||||||||||||
Blanka z Anjou | ||||||||||||
Marie Uherská | ||||||||||||
Konstancie Aragonská | ||||||||||||
Bernat Guillem d'Entença | ||||||||||||
Gombau d’Entença | ||||||||||||
Teresa d'Entença | ||||||||||||
Sancho de Antillon | ||||||||||||
Constance de Antillon | ||||||||||||
Leonor d'Urgell | ||||||||||||
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku James IV of Majorca na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g GOLDSTONE, Nancy Bazelon. The lady queen : the notorious reign of Joanna I, Queen of Naples, Jerusalem, and Sicily. New York: Walker&Company, 2009. 380 s. Dostupné online. ISBN 978-0-8027-1670-5. S. 157–161, 220, 235–236. (anglicky)
- ↑ a b c d e f g BISSON, Thomas N. The Medieval Crown of Aragon: A Short History. : Clarendon Press, 1986. Dostupné online. ISBN 0-19-820236-9. S. 69, 72, 87, 90, 92, 105–106. (anglicky)
- ↑ ABULAFIA, David. The western Mediterranean kingdoms, 1200-1500 : the struggle for dominion. : London ; New York : Longman, 1997. 330 s. Dostupné online. ISBN 978-0-582-07821-5, ISBN 978-0-582-07820-8. S. 175. (anglicky)
- ↑ a b c ABULAFIA, David. A Mediterranean emporium: The Catalan kingdom of Majorca. : Cambridge University Press, 1994. Dostupné online. ISBN 0-521-89405-0. S. 17. (anglicky)
- ↑ a b GRIERSON, Philip; TRAVAINI, Lucia. Medieval European Coinage: Volume 14, South Italy, Sicily, Sardinia: With a Catalogue of the Coins in the Fitzwilliam Museum, Cambridge, Volume 14, Part 3. : Cambridge University Press, 1998. ISBN 0521582318. S. 230, 511. (anglicky)
- ↑ CASTEEN, Elizabeth. From She-Wolf to Martyr: The Reign and Disputed Reputation of Johanna I of Naples. : Cornell University Press, 2015. Dostupné online. ISBN 978-0-8014-5386-1. S. 130. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jakub IV. Mallorský na Wikimedia Commons
- Historie Aragonie a Katalánska
— TITULÁRNÍ — Mallorský král | ||
---|---|---|
Předchůdce: Jakub III. |
1349–1375 Jakub IV. |
Nástupce: Isabela |
— TITULÁRNÍ — Achajský kníže | ||
---|---|---|
Předchůdce: Jakub III. |
1349–1375 Jakub IV. |
Nástupce: Johana I. |
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk