A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Iva Kotrlá | |
---|---|
Rodné jméno | Ivanka Brázdová |
Narození | 16. prosince 1947 (76 let) Tasovice |
Povolání | básnířka, prozaička, redaktorka a spisovatelka |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Iva Kotrlá (* 16. prosince 1947, Tasovice) je česká spisovatelka katolické orientace. Za komunistického režimu působila aktivně jako signatářka a aktivní členka disentu spolu s manželem Zdeňkem Kotrlým.
Život a dílo
Mládí
Iva Kotrlá se narodila v Tasovicích (okres Znojmo) jako Ivanka Brázdová. Byla vnučkou vídeňského krejčího, který se v roce 1945 vrátil na rodnou Moravu i se dvěma nejmladšími ze čtyř dětí, tedy i s tehdy 17letou matkou Ivy Kotrlé. Ta se seznámila Němcem Rudolfem Schlesingerem, otcem Ivy, jehož v mládí nepoznala. Po smrti babičky, Iva s matkou žily u svých tet mezi Znojmem a Kyjovem. S otcem se setkala až v dospělosti. Matka se znovu vdala a měla další dítě. S nevlastním otcem měla dobrý vztah, s matkou si blízké nebyly.[1]
Osudový muž
Od roku 1966 studovala občanskou výchovu a český jazyk na Pedagogické fakultě brněnské univerzity. V té době se seznámila se svým pozdějším manželem Zdeňkem Kotrlým – studentem práv. Spojoval je společný zájem o literaturu. V roce 1968 již byla vdaná a čekala první dceru, proto tehdy s manželem zrušili plánovanou emigraci. V roce 1970 byla ze školy vyloučena za své aktivity v roce 1968, také její manžel musel odejít ze studií. Pracovala jako uklízečka. V roce 1972 se jim narodila dvojčata, tak manžel kromě zaměstnání na domovní správě ještě pracoval jako noční hlídač.[2] Od roku 1974 byla v domácnosti.
Katolická podzemní činnost
Na konci 60. let začala přispívat do časopisu Host do domu (1965-69). Od roku 1967 začala navštěvovat křesťansky zaměřený debatní kroužek. S manželem se stýkali s katolickými básníky Klementem Bochořákem nebo Zdeňkem Rotreklem. Seznámili se také s jezuitou, otcem Josefem Koláčkem. Ten odešel v září 1968 do Rakouska do Innsbrucku, poté co byl v Československu tajně vysvěcen. Posléze se přestěhoval do Říma, kde se stal ředitelem českého vysílání Vatikánského rozhlasu. Iva i její manžel opisovali texty a posílali je do Říma, kde se tiskly nebo byly použity ve vysílání.[1]
Samizdat
V roce 1978 jí v exilovém nakladatelství Křesťanská akademie v Římě vyšla první básnická sbírka Zde v pochybnosti. Po roce Ludvík Vaculík v samizdatové edici Petlice vydal Ivě druhou sbírku Února. Od roku 1981 byla redaktorkou samizdatového časopisu Obsah, kam psala především literární kritiky.
Přispívala též do ročenky Moravská čítanka a do exilových almanachů Čtení na léto. V roce 1983 byla v exilu vydána sbírka Olium a v samizdatu román Odchyt andělů, který popisuje začátek normalizace na moravském venkově. V roce 1986 podepsala Chartu 77. Její soubor povídek Návštěva v ETC., který vyšel v exilu roku 1987, patří k jejím nejoceňovanějším dílům.
Porevoluční léta (od roku 1989)
Po listopadu 1989 spoluzakládala nakladatelství Atlantis. Také vedla s manželem katolický časopis Akord až do jeho zániku. Vydala knihu Athény z Hlíny (1992) věnovanou Boženě Němcové a básnickou sbírku Knot (2000), která se jako i její předchozí básnická díla, zaměřuje na vztah muže a ženy v křesťanském kontextu.
Časopis Akord
Katolicky orientovaný měsíčník pro literaturu, umění a život Akord byl vydáván (v období 1928–1944; 1945–1948) Sdružením katolických spisovatelů a publicistů. Z beletrie publikoval především práce zavedených i mladších představitelů křesťanské orientace (např. Jana Zahradníčka, Klementa Bochořáka, básníka a esejistu Ivana Diviše, Jana Dokulila, Emanuela Fryntu, a další). Středem zájmu listu byly rozsáhlé kritické a umělecké studie. Poslední číslo Akordu vyšlo v roce 1948 a poté bylo vydávání měsíčníku z politických důvodů zastaveno. Na předúnorové ročníky navázal stejnojmenný časopis, který byl založený jako samizdat v roce 1989. V 90. letech vydávala Akord Iva Kotrlá a její rodina. V lednu 2002 byl obnoven prvním číslem XXIII. ročníku, řídila ho Iva, která pracovala aktivně také jako redaktorka. Mimo jiné vytiskli memoáry literárního kritika – katolíka Ladislava Jehličky s názvem Křik koruny svatováclavské, zaměřené na charakter české národní kultury a literatury a také na politické poměry meziválečné a poválečné.[3] Poslední číslo je z prosince roku 2011. Jako prémii pro věrné čtenáře vydala Iva Kotrlá v grafické úpravě časopisu vlastní básnickou sbírku Vnouče.
Rozsáhlé a často velmi kontroverzní příspěvky do recenzní rubriky O knihách psala zejména Iva. Patřila k hlavním organizátorům vydávání samizdatové ročenky Moravská čítanka.[4]
Závěr
Iva Kotrlá dostala v roce 1990 Cenu Egona Hostovského za literární exilovou činnost. V tomto roce, kdy se její manžel aktivně angažoval v polistopadové politice, se jí narodilo šesté dítě.[2] Její jméno je možno nalézt také u řady polistopadových textů a rozhovorů.[5]
Reference
- ↑ a b Spisovatelka a disidentka Iva Kotrlá měla dětství na román. iDNES.cz . 2009-08-15 . Dostupné online.
- ↑ a b Iva Kotrlá: Z každé strany jsem dostávala kopance do břicha. zenyvdisentu.soc.cas.cz . . Dostupné online.
- ↑ Katolický časopis jako postrach farářů?. Reflex.cz . . Dostupné online.
- ↑ Slovník české literatury. www.slovnikceskeliteratury.cz . . Dostupné online.
- ↑ LINKOVÁ, Marcela (ed.); STRAKOVÁ, Naďa (ed.). Bytová revolta. Jak ženy dělaly disent. 1. vyd. Praha: Academia, 2017. 413 s. ISBN 978-80-200-2794-8, ISBN 978-80-7330-302-0. OCLC 1029788377
Literatura
- VANĚK, Miroslav, URBÁŠEK, Pavel (eds.). Vítězové? Poražení? Životopisná interview. Praha: Prostor, 2005. Svazek 1 (Disent v období tzv. normalizace) 828 s. ISBN 80-7260-140-7; Svazek 2 (Politické elity v období tzv. normalizace) 1121 s. ISBN 80-7260-141-5.
- Charta 77 očima současníků: po dvaceti letech. 1. vyd. Praha: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR 331 s. Dostupné online. ISBN 80-85270-58-7, ISBN 978-80-85270-58-7. OCLC 37859282
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Iva Kotrlá
- Časopis Akord
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk