A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Inna Lasovská | |
---|---|
Osobní informace | |
Narození | 17. prosince 1969 (54 let) Moskva, Sovětský svaz |
Stát | ![]() |
Kariéra | |
Disciplína | trojskok |
Účasti na LOH | 1996, 2000 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
![]() | ||
stříbro | LOH 1996 | trojskok |
Mistrovství Evropy v atletice | ||
stříbro | ME 1994 | trojskok |
Halové MS v atletice | ||
bronz | HMS 1993 | trojskok |
zlato | HMS 1997 | trojskok |
Halové ME v atletice | ||
zlato | HME 1994 | trojskok |
Inna Alexandrovna Lasovská (rusky Инна Александровна Ласовская; * 17. prosince 1969, Moskva) je bývalá ruská atletka, která se věnovala trojskoku.
Kariéra
V roce 1993 vybojovala výkonem 14,35 m bronzovou medaili na halovém MS v Torontu. V témže roce na MS v atletice ve Stuttgartu, kde se konal ženský trojskok poprvé v historii šampionátu postoupila z kvalifikace třetím nejlepším výkonem.[1] Ve finále však třikrát přešlápla a skončila bez platného pokusu poslední.[2]
V roce 1994 se stala v Paříži halovou mistryní Evropy, když zvítězila výkonem 14,88 m. Stříbro získala její krajanka Anna Birjukovová, která skočila o 16 centimetrů méně. V opačném pořadí stály na stupních vítězů obě Rusky na evropském šampionátu v Helsinkách, kde Birjukovová porazila Lasovskou o čtyři centimetry.[3] Bronz vybojovala Ukrajinka Inessa Kravecová. Na Mistrovství světa v atletice 1995 v Göteborgu skončila na 4. místě.
Na letních olympijských hrách 1996 v Atlantě získala výkonem 14,98 m stříbrnou medaili. O stříbro bojovala také Šárka Kašpárková, která skočila ve třetí sérii do stejné vzdálenosti. Nakonec však vybojovala bronz, když druhý lepší pokus měla Lasovská, která v páté sérii skočila 14,70 m a Kašpárkovou porazila o jediný centimetr.[4] V roce 1997 se stala v Paříži halovou mistryní světa, když si ve finále vytvořila výkonem 15,01 m nový osobní rekord. Poslední velký závod absolvovala na letních olympijských hrách 2000 v australském Sydney, kde skončila v kvalifikaci.
Osobní rekordy
Její výkon v hale ji řadí na sedmé místo v dlouhodobých tabulkách.[5] Dál skočily jen Jolanda Čenová, Yargelis Savigneová, Marija Šestaková, Olga Rypakovová, Ashia Hansenová a světová rekordmanka Taťána Lebeděvová (15,36 m).
Odkazy
Reference
- ↑ Results - TRIPLE JUMP - Women - Qualification. www2.iaaf.org . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-02-14.
- ↑ Women Triple Jump World Championship 1993 Stuttgart. www2.iaaf.org . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-06-27.
- ↑ Women Triple Jump European Championships 1994
- ↑ Women Triple Jump Olympic Games Atlanta (USA)
- ↑ Trojskok žen (hala) - dlouhodobá tabulka
Externí odkazy
- Inna Lasovská na stránkách Světové atletiky (anglicky)
- Inna Lasovská v databázi Olympedia (anglicky)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk