A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Igo Etrich | |
---|---|
Ignaz „Igo“ Etrich | |
Narození | 25. prosince 1879 Staré Město u Trutnova Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 4. února 1967 (ve věku 87 let) Salcburk Rakousko |
Místo pohřbení | Salzburger Kommunalfriedhof |
Povolání | pilot, inženýr a letecký inženýr |
Ocenění | čestný doktor Technické univerzity Vídeň (1944) Záslužný kříž 1. třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo (1955) medaile Rudolfa Diesela (1962) Karl Renner Prize |
Politické strany | Národně socialistická německá dělnická strana Sudetoněmecká strana |
Rodiče | Ignác Etrich[1] |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dr. Ing. h.c. Ignaz „Igo“ Etrich (25. prosince 1879, Staré Město u Trutnova – 4. února 1967, Salcburk) byl rakouský letecký průkopník a konstruktér z Trutnova. Při stavbě svého prvního kluzáku v roce 1905 se nechal inspirovat semenem tropické tykve Zanonia. Jeho další model, vycházející tentokrát ze siluety letícího holuba, mu přinesl celosvětovou proslulost. Na počátku první světové války pak představovala Taube (Holubice) nejrozšířenější školní stoj německého letectva.
Vzdělání
Navštěvoval střední školu v Trutnově, později studoval na obchodní škole v Lipsku, kde se dostal do kontaktu s díly Otto Lilienthala. Po studiích pracoval v přádelně lnu jeho otce v Horním Starém Městě. Jeho hlavním zájmem bylo letectví, problematika letu ptáků. Se svým otcem, vybudoval laboratoř pro vývoj letadel. Po smrti Lilienthala koupil Etrichův otec několik Lilienthalových kluzáků a v roce 1903 postavil Ignaz Etrich svůj první kluzák, na který získal v roce 1905 patent.
Letectví
V roce 1906 sestrojil se svým kolegou a zkušebním pilotem Franzem Xaverem Welsem první kluzák, který byl schopný letu s lidskou posádkou.
Od roku 1907 se Ignaz Etrich přesunul do své druhé laboratoře, kterou měl v Rotundě ve vídeňském Prátru. Zde postavil své první motorové letadlo "Etrich 1" s motorem vzadu. Letadlo ale mělo slabý motor (24 koní (18 kW; 24 PS)) a omezený prostor pro vzlet, a tak nevzlétlo. Později letadlo "Etrich 1" vylepšil o přední vtruli a přídavnou konvenční ocasní jednotku a jeho letadlo přezdívané Praterspatz vzlétlo.
S Franzem Welsem a později s Karlem Illnerem dále rozvíjel jednoplošník. Wels se od nich oddělil a věnoval se dvouplošníkům.
Po založení letiště ve vídeňském Neustadtu v roce 1909 si zde pronajal dva hangáry a provedl další letové zkoušky. Etrich 1 vylepšil o silnější motor, směrovka se nastavovala patkami, pro plošné kroucení (křidélka se začala používat až později) a výškovku. Zavedl ovládání pomocí volantu z automobilu. První let Etrich Taube (Holubice), Etrich II, se uskutečnil v roce 1910. Při jednom z letů se Etrich zranil a od té doby všechny zkušební lety prováděl Karel Illner. Etrich pokračoval na zdokonalování své Holubice tak, aby splňovala požadavky armády, a to včetně možnosti přistání na čerstvě zoraném poli.
Etrichova Taube byla patentována v Rakousku a díky jejím dobrým letovým výkonům uzavřel Etrich smlouvu s Edmundem Rumplerem, podle které mu bylo uděleno právo za licenční poplatek vyrábět letadlo v Německu pod jménem Etrich-Rumpler-Taube. Německý patentový úřad však nepřiznal patent na Etrich Taube, a tak mohl kdokoli jeho letadlo bezplatně vyrábět. Rumpler poté přestal platit Etrichovi a v rozporu se smlouvou vyrobil stejný letoun pod názvem Rumpler-Taube.
V roce 1912 založil Etrich Fliegerwerke v dnešní Lubavce a navrhl letadlo s uzavřenou kabinou pro cestující, které pojmenoval Luft-Limousine.
Později se přestěhoval do Německa, kde založil Brandenburgische Flugzeugwerke, ze které se poté, co ji v roce 1914 prodal Camillu Castiglionimu, stala Hansa-Brandenburg. Z Lubavky si vzal svého hlavního konstruktéra Ernsta Heinkela.
Po první světové válce se Etrich přestěhoval do Trutnova v nově založeném Československu a v roce 1929 postavil Sport-Taube. S motorem o výkonu 40 koní byl údajně rychlejší než tehdejší československá vojenská letadla. Úřady tvrdily, že postavil letadlo pro pašování a letadlo mu zabavili. Igo Etrich byl tak zklamán, že opustil své letecké projekty a věnoval se výrobě textilních strojů. Letadlo Sport-Taube je nyní vystaveno v Národním technickém muzeu v Praze.
Po roce 1945 byl Etrichovi zabaven veškerý majetek a byl vyhnán (česky odsunut) z Československa.
Etrich zemřel 4. února 1967 v rakouském Salcburku.
Numismatika
Igo Etrich byl vybrán jako hlavní motiv pro sběratelskou eurominci, pamětní minci Rakouského letectví, raženou 28. února 2007. Na rubové straně mince je zobrazen „Etrich-Taube“, kluzák „Zanonia“ a mávající Igo Etrich sedící v otevřeném kokpitu letadla.
Odkazy
Reference
- ↑ Dostupné online. .
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Igo Etrich na Wikimedia Commons
- Článek o stém výročí průkopníka Igo Etricha na Trutnovem: https://web.archive.org/web/20140222160513/http://www.trutnovinky.cz/index.php?gid=30869
- Národní technické muzeum v Praze, Igo (Ignaz) Etrich: http://www.ntm.cz/… Archivováno 5. 1. 2011 na Wayback Machine.
- Krkonoše – Jizerské hory, Průkopníci letectví (aneb na začátku bylo semínko): červenec 2007 srpen 2007[nedostupný zdroj září 2007[nedostupný zdroj
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk