A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Prof. PhDr. Hugo Rokyta | |
---|---|
Narození | 24. listopadu 1912 Mazovsko |
Úmrtí | 16. března 1999 (ve věku 86 let) Třebíč |
Alma mater | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy Univerzita Karlova |
Povolání | historik, kulturní historik, učitel, památkář, historik umění a literární historik |
Ocenění | Goethova medaile (1992) |
Podpis | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Hugo Rokyta (24. listopadu 1912, Kaminsk (Polsko) – 16. března 1999, Třebíč) byl český kulturní historik, etnograf, heraldik a ochránce památek. Zabýval se zejména česko-rakouskými a česko-německými vztahy v literatuře a v kultuře vůbec.
Život
Narodil se v česko-rakouské nebo sudetoněmecké rodině[1] stavitele ve Slezsku, maturoval v Brně. V letech 1931–1938 studoval údajně na Filozofické fakultě Německé UK literární dějiny, slavistiku, germanistiku, národopis a dějiny umění.[2] Jako student byl od roku 1936 sekretářem a tiskovým tajemníkem koalice německých křesťanských demokratů v parlamentu a také asistentem německého ministra československé vlády Erwina Zajička. Zúčastnil se řady konferencí, včetně konference „Proti fašismu a válce“ roku 1938 v Paříži.
Oženil se s Brigittou Neumannovou, českou Němkou z Frýdlantu, a měli jednoho syna. Už v roce 1939 ho nacisté zatkli a do roku 1945 věznili v koncentračních táborech Dachau a Buchenwald. Brigitta se s ním i přes nátlak německých úřadu odmítla rozvést, stejně jako Hugo Rokyta s ní po roce 1945.[3]
Po návratu z koncentračního tábora jako aktivní katolík i kvůli své německé ženě obtížně hledal uplatnění. Krátce byl redaktorem v nakladatelství Orbis a poté nastoupil jako odborný pracovník v Památkovém úřadu, od roku 1958 ve Státním ústavu památkové péče a ochrany přírody, kde pracoval až do důchodu.[3]. Dostudoval na FF UK a promoval roku 1952 u prof. Karla Chotka prací o Legendě o sv. Kateřině a počátcích lidového divadla.
Po jistém uvolnění poměrů v 60. letech mohl přednášet i v cizině a Salcburská univerzita ho jmenovala čestným profesorem. Roku 1965 obdržel Herderovu cenu Vídeňské univerzity.
Církevně politické aktivity
Byl dlouholetým laickým členem Řádu maltézských rytířů.[3] Patřil do okruhu poradců a spolupracovníků kardinála Tomáška. Za českou stranu se podílel na politických kontaktech s Vatikánem, jednak prostřednictvím vídeňského arcibiskupa a kardinála Franze Königa, a v letech 1974-1986 s prezidentem Rakouska Rudolfem Kirchschlägerem. Pracoval však na obou stranách politického spektra: jako tajný spolupracovník StB pod krycím jménem Moravan i jako objekt jejího zájmu, protože jeho činnost sledovali jiní agenti StB[4]
Ocenění
- 1964 Johann-Gottfried-von-Herder-Preis, Vídeňská univerzita
- 1967 Winckelmannova medaile města Stendal
- 1972 Komenského medaile města Fulneku
- 1989 rytíř komandér Řádu sv. Řehoře Velikého
- 1989 Rakouský kříž za vědu a umění
- Goethova medaile
- Záslužný řád Spolkové republiky Německo
- 1995 čestný občan města Horní Planá
Dílo
V Památkovém úřadu se významně zasloužil o záchranu mnoha církevních památek, náhrobků i šlechtických sídel, především za komunistického režimu v 50. letech 20. století, kdy staré památky vadily při prosazování ateismu a oficiálním odsuzování buržoazní i feudální společnosti. Rokyta se zasazoval neoblomně za záchranu četných, téměř již odepsaných památek.[5] Vedl edici monografií o českých a moravských hradech a zámcích, do níž sám také přispíval.
Jako literární historik se zabýval hlavně česko-rakouskými vztahy, například dílem Rainera Maria Rilkeho, Adalberta Stiftera a dalších. Významně se podílel na založení Památníku A. Stiftera v Horní Plané, kde se stal čestným občanem. Podrobně prozkoumal literární okruh kněžny Zaháňské a dílo básnířky Emilie von Binzer, v níž nalezl prototyp komtesy Hortensie z „Babičky“ Boženy Němcové.
Bibliografie (výběr)
- Dvořákova Nelahozeves. Praha: Čedok 1951
- Bratislava, Praha 1952 (s D. Lehockou)
- Kuks a Betlem, Praha 1952, 1959 (s O. J. Blažíčkem)
- Mariánské Lázně, Praha 1952 (s V. Zikmundem)
- Kynžvart: Státní zámek. Praha: STN 1954
- Santiniho stavby ve Žďáře nad Sázavou, Praha 1956 (ed.)
- Ratibořice, Praha 1961 (s B. Štormem)
- Hrady a zámky. Praha: STN 1963
- Burgen und Schlösser in den böhmischen Ländern. STN Praha 1965 (ed. s J. Hilmerou)
- Die böhmischen Länder: Handbuch der Denkmäler und Gedenkstätten europäischer Kulturbeziehungen in den böhmischen Ländern. Linz : St. Peter 1970; Praha: Vitalis 1997
- Jihočeský zámek korneta Rilka. České Budějovice: Růže 1971
- Winckelmann und Böhmen, Berlin 1979
Reference
- ↑ Sudetoněmecký původ uvádí ŠEBEK Jaroslav, Proměny církevní situace v Československu v době perestrojky, in: Z 20. století do nového tisícíletí. Rakousko a Československo/Česká republika 1986-2016, Hildegard Schmoller-Miroslav Kunštát-Monika Březinová (eds.). Masarykův ústav a Archiv AV ČR Praha 2021, s. 77
- ↑ Ústav dějin UK a archiv UK » Ústav dějin UK a archiv UK, v žádné z matrik studentů české ani německé filozofické fakulty není zapsán
- ↑ a b c FLEGL, Michal. Vzpomínka na historika Hugo Rokytu. Rodopisná revue on-line . Tode.cz, 2012-03-14 . Dostupné online.
- ↑ , ŠEBEK Jaroslav, Proměny církevní situace v Československu v době perestrojky, in: Z 20. století do nového tisícíletí. Rakousko a Československo/Česká republika 1986-2016, Hildegard Schmoller-Miroslav Kunštát-Monika Březinová (eds.). Masarykův ústav a Archiv AV ČR Praha 2021, s. 77, pozn.4-8. ISBN 978-80-88304-76-0
- ↑ R. Švandrlík, 1999
Literatura
- Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800–2008), Sv. 2, s. 1230, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9
- Richard Švandrlík, "Hugo Rokyta ín memoriam", Hamelika 23, č. 9, s. 3
- Michal Flégl, Vzpomínka na historika Hugo Rokytu. Rodopisná revue on-line. 2012, 14(3) .
- Michal Flégl, Hugo Rokyta – kulturní historik a památkář. Sborník města Horní Planá
- Jan Tomeš, Český biografický slovník XX. století. III. díl, heslo Hugo Rokyta. Praha: 1999
- "Das Wesen Österreichs ist nicht Zentrum, sondern Peripherie". Gedenkschrift für Hugo Rokyta (1912 – 1999). Herausgegeben vom Institut für Kunstgeschichte an der Universität Salzburg. Vitalis, Praha 2002, ISBN 80-7253-039-9.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Hugo Rokyta
- Hugo Rokyta v informačním systému abART
- Životopis na Rodopisná revue 3.2012
- Výstava o H. Rokytovi v Horní Plané
- Rokyta/Horni Plana
- Hugo Rokyta – Památník Buchenwald Archivováno 30. 5. 2016 na Wayback Machine.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk