A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Houbovci Stav taxonu: přirozený (monofyletický) | |
---|---|
Tethya aurantium (houba pýchavkovitá) | |
Vědecká klasifikace | |
Doména | Eukaryota |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | houbovci (Porifera) |
třídy | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Houbovci (Porifera, z lat. porus = otvor, řec. forein = nosit) či také houby (neplést s říší Fungi) nebo živočišné houby jsou jednodušší, většinou mořští živočichové s vakovitým tělem. Výjimečně mohou dosahovat průměru až 2,5 metru (druh Xestospongia muta).[1] Bývají většinou asymetrické, jen místy s náznaky paprsčité symetrie. Žijí přisedle, jen larvy jsou plovoucí. Buňky nevytvářejí pravé tkáně, metabolizují a dýchají samy za sebe, mnohé mohou měnit funkci podle změny umístění. Živí se filtrováním drobných organismů z vody. Jsou to hermafrodité nebo gonochoristi. Množí se i nepohlavně pučením, tvořením gemulí i po odlomení části, neboť mají ohromnou schopnost regenerace.
Stavba těla
Vnější vrstva buněk se nazývá ektoderm (pinakoderm) a je tvořena převážně plochými buňkami pinakocyty. Vnitřní vrstva je tvořena tzv. gastrodermem, který je z velké části tvořen límečkovitými buňkami (choanocyty – velmi se podobají choanoflagelátům). Vnější a vnitřní vrstvu buněk spojuje mezoglea, což je rosolovitá mezibuněčná hmota, ve které se vyskytují i některé buňky (skleroblasty, spongoblasty, amoebocyty). V této vrstvě se nachází i kostra ze skleritů (jehlice) různých tvarů, pospojovaných pružným sponginem; jehlice SiO2, CaCO3 (produkovaný skleroblasty) a spongin (produkovaný spongoblasty).
Houby nemají ani náznak nervové soustavy, přesto reagují na podráždění nebo na změny prostředí otevíráním či uzavíráním vstupů vodních kanálků.
Typy buněk
- pinakocyty: krycí buňky; pokryv těla, výstelka kanálků
- choanocyty: límečkovité buňky s bičíkem, které v podstatě vytvářejí vnitřní epitel. Dochází v nich k fagocytóze potravy.
- amebocyty: roznos potravy a vynášení metabolitů
- skleroblasty: tvorba jehlic z (SiO2, CaCO3) jinak nazývaných spikuly
- spongoblasty: produkce sponginu (rohovitá pružná hmota)
- archeocyty: jsou kulovitého tvaru; nejsou rozlišené a vznikne z nich, co je právě třeba; tvoří pohlavní buňky při pohlavním rozmnožování
- pohlavní buňky: vznikají z archeocytů i z jiných typů buněk včetně choanocytů; nejsou vytvořeny pravé gonády
- porocyty: vřetenovitě protáhlé buňky s funkcí svalových buněk
Tělní typy
- ascon: nejjednodušší typ; kanálky, kterými nasává vodu, jsou v podstatě rovné a choanocyty jen ve spongocoelu (centrální dutina).
- sycon: choanocyty jsou soustředěny v přívodních kanálcích, které bývají částečně rozšířeny do komůrek.
- leucon: mohutně zesílená stěna (velké zvětšení objemu) protkána sítí kanálků (tzv. alveoly) spojujících mezi sebou komůrky vystlané choanocyty; V 1 mm³ je vytvořeno až 10 000 komůrek, v každé asi 50 choanocytů; v evoluci jsou nejdále především tím, že dokázaly zvětšit trávicí plochu vchlípením a vytvořením komůrek.
Výživa
Houby se živí filtrováním drobných organismů z vody. Pohyb vody tělem je způsoben vířením bičíků choanocytů, které vystýlají buď centrální dutinu (spongocoel), nebo kanálky a komůrky (22 cm velká houba Leucandra prožene tělem 22,5 l vody denně). Potravní částice jsou vychytávány choanocyty, potrava může být částečně rozrušena již v centrální dutině, pak je dále zpracovávána a roznášena amoebocyty. Nestrávené zbytky a produkty metabolismu odcházejí spolu s vodou osculem (otvor na vrcholu houby) zpět do vody.
Rozmnožování
Houbovci se množí pohlavně i nepohlavně.
Nepohlavně se houby množí pučením nového jedince z těla původního. Pučení může být vnější – pak vzniká přímo nový jedinec –, nebo vnitřní, pak vzniká tzv. gemule.[2] Gemule je malý kulovitý útvar, který je krytý obalem ze sponginu a jehliček (stejné jako vnitřní kostra houbovců), a uvnitř je větší množství archeocytů. Gemule tvoří převážně sladkovodní houby, které takto zajišťují přežití nepříznivého období (zimy), po jehož skončení vyroste nový jedinec (z každé buňky jeden). Gemule snesou vymrznutí i vyschnutí a mohou být přenášeny např. na peří ptáků na nová stanoviště.
Co se týče pohlavních typů rozmnožování, houby jsou mnohdy hermafrodité nebo vzácně i gonochoristé[2] a v průběhu života tyto stavy mohou měnit. Jsou však i druhy, které mají určené pohlaví a měnit ho nemohou.
Spermie vznikají většinou z choanocytů, zatímco vajíčka spíše z archeocytů, v podstatě ale mohou vznikat pohlavní buňky z jakékoliv buňky. Spermatocyty se do těla druhého jedince dostávají stejnou cestou jako potrava.[2] Plovoucím (pohyblivým) stadiem je larva, a to buď obrvená coeloblastula a amfiblastula, které se vyvíjí už mimo tělo dospělce, nebo parenchymula, která se částečně vyvíjí ještě před opuštěním mateřského těla. Vývoj se dokončí až po přisednutí larvy k podkladu.
Rozšíření
Jedná se výhradně o vodní živočichy, z nichž většina je mořská. V moři se vyskytují od hloubek 1000 m až k přílivové čáře po celém světě. Sladkovodní druhy jsou pouze ve skupině Desmospongiae. V ČR se vyskytuje asi 6 druhů, které jsou ohrožené znečištěním vod.
Systém
Systematika recentních houbovců není jednoznačná. Převládá řazení do několika tříd, ke třem „klasickým“ – vápenatí (Calcarea), křemití (Hexactinellida) a rohovití (Demospongiae) – v poslední době přibyla vyčleněním z rohovitých čtvrtá, plakiny (Homoscleromorpha). Pro vymřelé skupiny houbovců se zavádějí další třídy (Heteractinida, Archaeocyatha).
Dlouho nevyjasněné bylo i fylogenetické postavení houbovců. Původní představy vycházející z morfologie a podobnosti choanocytů s buňkami trubének kladly houbovce jako bazální skupinu živočichů, sesterskou ke všem ostatním. Molekulární analýzy pak naznačovaly, že se pravděpodobně jedná o taxon parafyletický, možná polyfyletický[3]). Novější analýzy změnily představy o bazálním postavení – první odštěpující se linií živočichů se dnes jeví žebernatky. Houbovci pak tvoří sesterskou skupinu ke zbytku živočichů (vločkovci, žahavci a bilateria). V takovém případě již vycházejí houbovci z analýz jako monofyletická skupina, tvořená dvěma větvemi. Jednou větví jsou křemití + rohovití, druhou vápenatí + plakiny.[4]
Níže uvedený systém recentních houbovců je z r. 2011,[5] české názvy taxonů dle BioLibu[6]:
Kmen PORIFERA Grant, 1826
- Třída Homoscleromorpha Dendy, 1905 – plakiny
- Řád Homosclerophorida Dendy, 1905
- Čeleď Plakinidae Schulze, 1880
- Čeleď Oscarellidae Lendenfeld, 1887
- Řád Homosclerophorida Dendy, 1905
- Třída Demospongiae Sollas, 1885 – rohovití (pravděpodobně parafyletická)
- Řád Spirophorida Bergquist & Hogg, 1969
- Čeleď Tetillidae Sollas, 1886
- Čeleď Samidae Sollas, 1886
- Čeleď Spirasigmidae Hallmann, 1912
- Řád Astrophorida Sollas, 1888
- Čeleď Ancorinidae Schmidt, 1870
- Čeleď Calthropellidae Lendenfeld, 1906
- Čeleď Geodiidae Gray, 1867
- Čeleď Pachastrellidae Carter, 1875
- Čeleď Thoosidae Cockerell, 1925
- Čeleď Thrombidae Sollas, 1888
- Řád Hadromerida Topsent, 1928
- Čeleď Acanthochaetetidae Fischer, 1970
- Čeleď Clionaidae d’Orbigny, 1851
- Čeleď Hemiasterellidae Lendenfeld, 1889
- Čeleď Placospongiidae Gray, 1867
- Čeleď Polymastiidae Gray, 1867
- Čeleď Spirastrellidae Ridley & Dendy, 1886
- Čeleď Stylocordylidae Topsent, 1928
- Čeleď Suberitidae Schmidt, 1870
- Čeleď Tethyidae Gray, 1867
- Čeleď Timeidae Topsent, 1928
- Čeleď Trachycladidae Hallmann, 1917
- Řád Chondrosida Boury-Esnault & Lopès, 1985
- Čeleď Chondrillidae Schmidt, 1862
- Čeleď Halisarcidae Vosmaer, 1885
- Řád ‘Lithistida’ (polyfyletický)
- Čeleď Azoricidae Sollas, 1888
- Čeleď Corallistidae Sollas, 1888
- Čeleď Desmanthidae Topsent, 1893
- Čeleď Isoraphinidae Schrammen, 1924
- Čeleď Macandrewiidae Schrammen, 1924
- Čeleď Neopeltidae Sollas, 1888
- Čeleď Phymaraphiniidae Schrammen, 1924
- Čeleď Phymatellidae Schrammen, 1924
- Čeleď Pleromidae Sollas, 1888
- Čeleď Scleritodermidae Sollas, 1888
- Čeleď Siphonidiidae Lendenfeld, 1903
- Čeleď Theonellidae Lendenfeld, 1903
- Čeleď Vetulinidae Lendenfeld, 1903
- Řád Poecilosclerida Topsent, 1928
- Podřád Microcionina Hajdu, Van Soest & Hooper, 1994
- Čeleď Acarnidae Dendy, 1922
- Čeleď Microcionidae Carter, 1875
- Čeleď Raspailiidae Hentschel, 1923
- Čeleď Rhabderemiidae Topsent, 1928
- Podřád Myxillina Hajdu, Van Soest & Hooper, 1994
- Čeleď Chondropsidae Carter, 1886
- Čeleď Coelosphaeridae Hentschel, 1923
- Čeleď Crambeidae Lévi, 1963
- Čeleď Crellidae Hentschel, 1923
- Čeleď Dendoricellidae Hentchel, 1923
- Čeleď Desmacididae Schmidt, 1873
- Čeleď Hymedesmiidae Topsent, 1928
- Čeleď Iotrochotidae Dendy, 1922
- Čeleď Myxillidae Topsent, 1928
- Čeleď Phellodermidae Van Soest & Hajdu, 2002
- Čeleď Tedaniidae Ridley & Dendy, 1886
- Podřád Mycalina Hajdu, Van Soest & Hooper, 1994
- Čeleď Cladorhizidae de Laubenfels, 1936
- Čeleď Desmacellidae Ridley & Dendy, 1886
- Čeleď Esperiopsidae Hentschel, 1923
- Čeleď Guitarridae Burton, 1929
- Čeleď Hamacanthidae Gray, 1872
- Čeleď Isodictyidae Dendy, 1924
- Čeleď Merliidae Kirkpatrick, 1908
- Čeleď Mycalidae Lundbeck, 1905
- Čeleď Podospongiidae de Laubenfels, 1936
- Podřád Latrunculina Kelly & Samaai, 2002
- Čeleď Latrunculiidae Topsent, 1922
- Podřád Microcionina Hajdu, Van Soest & Hooper, 1994
- Řád Halichondrida Gray, 1867
- Čeleď Axinellidae Carter, 1875
- Čeleď Bubaridae Hentschel, 1914
- Čeleď Dictyonellidae Van Soest, Diaz & Pomponi, 1990
- Čeleď Halichondriidae Vosmaer, 1887
- Čeleď Heteroxyidae Dendy, 1905
- Řád Agelasida Hartman, 1980
- Čeleď Agelasidae Lister, 1900
- Čeleď Astroscleridae Verril, 1907
- Řád Haplosclerida Topsent, 1928
- Podřád Haplosclerina Topsent, 1928
- Čeleď Callyspongiidae de Laubenfels, 1936
- Čeleď Chalinidae Gray, 1867
- Čeleď Niphatidae Van Soest, 1980
- Podřád Petrosina Boury-Esnault & Van Beveren, 1982
- Čeleď Phloeodictyidae Carter, 1882
- Čeleď Petrosiidae Van Soest 1980
- Čeleď Calcifibrospongiidae Hartman, 1979
- Podřád Spongillina Manconi & Pronzato, 2002
- Čeleď Lubomirskiidae Rezvoi, 1936
- Čeleď Malawispongiidae Manconi & Pronzato, 2002
- Čeleď Metaniidae Volkmer-Ribeiro, 1986
- Čeleď Metschnikowiidae Czerniawsky, 1880
- Čeleď Potamolepidae Brien, 1967
- Čeleď Spongillidae Gray, 1867
- Podřád Haplosclerina Topsent, 1928
- Řád Dictyoceratida Minchin, 1900
- Čeleď Ircinidae Gray, 1867
- Čeleď Thorectidae Bergquist, 1978
- Čeleď Spongiidae Gray, 1867
- Čeleď Dysideidae Gray, 1867
- Čeleď Verticillitidae Steinmann, 1882
- Řád Dendroceratida Minchin, 1900
- Čeleď Darwinellidae Merejkowsky, 1879
- Čeleď Dictyodendrillidae Bergquist, 1980
- Řád Verongida Bergquist, 1978
- Čeleď Aplysinellidae Bergquist, 1980
- Čeleď Aplysinidae Carter, 1875
- Čeleď Ianthellidae Hyatt, 1875
- Čeleď Pseudoceratinidae Carter, 1885
- Řád Spirophorida Bergquist & Hogg, 1969
- Třída Calcarea Bowerbank, 1864 – vápenatí
- Podtřída Calcinea Bidder, 1898
- Řád Clathrinida Hartman, 1958
- Čeleď Clathrinidae Minchin, 1900
- Čeleď Leucaltidae Dendy & Row, 1913
- Čeleď Leucascidae Dendy, 1893
- Čeleď Leucettidae e Laubenfels, 1936
- Čeleď Soleneiscidae Borojevic, Boury-Esnault & Vacelet, 1990
- Čeleď Levinellidae Borojevic & Boury-Esnault, 1986
- Řád Murrayonida Vacelet, 1981
- Čeleď Lelapiellidae Borojevic, Boury-Esnault & Vacelet, 1990
- Čeleď Murrayonidae Dendy & Row, 1913
- Čeleď Paramurrayonidae Vacelet, 1967
- Řád Clathrinida Hartman, 1958
- Podtřída Calcaronea Bidder, 1898
- Řád Leucosolenida Hartman, 1958
- Čeleď Leucosoleniidae Minchin, 1898
- Čeleď Amphoriscidae Dendy, 1892 - houbatkovití
- Čeleď Grantiidae Dendy, 1892
- Čeleď Heteropiidae Dendy, 1893
- Čeleď Lelapiidae Dendy & Row, 1913
- Čeleď Sycettidae Dendy, 1892
- Čeleď Jenkinidae Borojevic, Boury-Esnault & Vacelet, 2000
- Čeleď Achramorphidae Borojevic, Boury-Esnault, Manuel & Vacelet, 2002
- Čeleď Sycanthidae Lendenfeld, 1891
- Řád Lithonida Vacelet, 1981
- Čeleď Minchinellidae Dendy & Row, 1913
- Čeleď Petrobionidae Borojevic, 1979
- Řád Baerida Borojevic, Boury-Esnault & Vacelet, 2000
- Čeleď Baeriidae Borojevic, Boury-Esnault & Vacelet, 2000
- Čeleď Trichogypsiidae Borojevic, Boury-Esnault & Vacelet, 2000
- Čeleď Lepidoleuconidae Vacelet, 1967
- Řád Leucosolenida Hartman, 1958
- Podtřída Calcinea Bidder, 1898
- Třída Hexactinellida Schmidt, 1870 – křemití
- Podtřída Amphidiscophora Schulze, 1886
- Řád Amphidiscosida Schrammen, 1924
- Čeleď Hyalonematidae Gray, 1857
- Čeleď Monorhaphididae Ijima, 1927
- Čeleď Pheronematidae Gray, 1870
- Řád Amphidiscosida Schrammen, 1924
- Podtřída Hexasterophora Schulze, 1886
- Řád Hexactinosida Schrammen, 1903
- Čeleď Aphrocallistidae Gray, 1867 – křemitkovití
- Čeleď Auloplacidae Schrammen, 1912
- Čeleď Craticulariidae Rauff, 1893
- Čeleď Cribrospongiidae Roemer, 1864
- Čeleď Dactylocalycidae Gray, 1867
- Čeleď Euretidae Zittel, 1877
- Čeleď Farreidae Gray, 1872
- Čeleď Tretodictyidae Schulze, 1886
- Řád Aulocalycoida Tabachnick & Reiswig, 2000
- Čeleď Aulocalycidae Ijima, 1927
- Čeleď Uncinateridae Reiswig, 2002
- Řád Fieldingida Tabachnick & Janussen, 2004
- Čeleď Fieldingiidae Tabachnick & Janussen, 2004
- Řád Lychniscosida Schrammen, 1903
- Čeleď Aulocystidae Schulze, 1886
- Čeleď Diapleuridae Ijima, 1927
- Řád Lyssacinosida Zittel, 1877
- Čeleď Euplectellidae Gray, 1867
- Čeleď Leucopsacidae Ijima, 1903
- Čeleď Rossellidae Gray, 1872
- Řád Hexactinosida Schrammen, 1903
- Podtřída Amphidiscophora Schulze, 1886
Další zajímavosti
- Houby vytvářejí množství toxinů, které jsou schopny při ohrožení vypouštět do prostředí (jsou zkoumány za účelem hledání nových léčiv).
- Houby mívají symbiotické bakterie či sinice, které jsou někdy zodpovědné za zbarvení hub.
- U fosilních druhů často splývaly jehlice v silné desky.
- Český termín houbovci byl v odborných kruzích zaveden relativně nedávno pro odlišení skupin Porifera a Fungi.
- Jedná se pravděpodobně o tvory z příbuzenstva společného předka všech živočichů.[7]
Odkazy
Reference
- ↑ McClain C. R.; et al. (2015). Sizing ocean giants: patterns of intraspecific size variation in marine megafauna. PeerJ 3:e715 https://doi.org/10.7717/peerj.715
- ↑ a b c Bílý, M.; Hájek, J.; Koutecký, P.; Kratzerová, L. Rozmnožování organismů. Praha: Ústřední komise biologické olympiády, 2000.
- ↑ OSIGUS, Hans-Jürgen; EITEL, Michael; BERNT, Matthias, DONATH, Alexander; SCHIERWATER, Bernd. Mitogenomics at the base of Metazoa. S. 339–351. Molecular Phylogenetics and Evolution . 25. červenec 2013. Svazek 69, čís. 2, s. 339–351. Dostupné online. ISSN 1055-7903. DOI 10.1016/j.ympev.2013.07.016. PMID 23891951. (anglicky)
- ↑ WHELAN, Nathan V.; KOCOT, Kevin M.; MOROZ, Leonid L., HALANYCH, Kenneth M. Error, signal, and the placement of Ctenophora sister to all other animals. S. 1–6. Proceedings of the National Academy of Sciences USA (PNAS) . 20. duben 2015. S. 1–6. Online před tiskem. Dostupné online. ISSN 1091-6490. DOI 10.1073/pnas.1503453112. (anglicky)
- ↑ HOOPER, John N. A.; VAN SOEST, Rob W. M.; PISERA, Andrzej. Phylum Porifera. S. 13–18. Zootaxa . 23. prosinec 2011. Čís. 3148 (speciální vydání Animal biodiversity: An outline of higher-level classification and survey of taxonomic richness, ISBN 9781869778507, editor ZHI-QIANG ZHANG), s. 13–18. Dostupné online. PDF . ISSN 1175-5334. (anglicky)
- ↑ BioLib, kmen houbovci. Dostupné online
- ↑ TELFORD, Max. Is our most distant animal relative a sponge or a comb jelly? Our study provides an answer. phys.org . 2020-12-14 . Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu houbovci na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Houby v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- https://web.archive.org/web/20041205192011/http://paleo.cortland.edu/tutorial/Protista/porifera.htm
- http://www.ucmp.berkeley.edu/porifera/porifera.html
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk