A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Horké Jupitery jsou zvláštní třídou exoplanet, jejichž hmotnost je podobná nebo vyšší než je hmotnost Jupiteru (1,9×1027 kg). Na rozdíl od našeho Jupiteru, který Slunce obíhá ve vzdálenosti 5 AU, však horké Jupitery obíhají svou mateřskou hvězdu ve vzdálenosti přibližně 0,05 AU, což je pouhá 1/8 vzdálenosti mezi Merkurem a Sluncem.
Horké Jupitery mají tyto společné vlastnosti:
- Kvůli vysoké míře insolace (světelného toku od centrální hvězdy) mají nižší hustotu než je obvyklé u těles jejich velikosti.
- Všechny mají nízkou excentricitu, protože jejich dráhy byly zformovány do tvaru kruhu nebo jsou formovány procesem librace. Tyto faktory způsobují i vázanou rotaci planety s oběžnou dobou – ke hvězdě jsou natočeny stále stejnou stranou.
- Předpokládá se, že všechny tyto planety se musely tak blízko ke hvězdě dostat až později po svém vzniku, neboť v takové blízkosti by nemohly nastřádat dostatek materiálu pro svůj vznik.
Z důvodu tak blízké oběžné dráhy u nich existuje mnohem větší pravděpodobnost pozorování jejich transitu přes svou mateřskou hvězdu než u stejných planet obíhajících ve větší vzdálenosti. Tyto planety jsou nejlépe detekovatelné metodou radiálních rychlostí, protože oscilace jejich hvězd jsou poměrně velké a rychlé.
Terestrické planety v systémech s horkými Jupitery
Simulacemi bylo prokázáno, že migrace planet o hmotnosti podobné Jupiteru skrz vnitřní protoplanetární disk není (vzhledem k ostatním tělesům nacházejícím se v této oblasti) tolik destruktivní, jak by se na první pohled mohlo zdát. Více než 60 % hmoty této části disku je rozptýleno a zahrnuje např. planetesimály nebo protoplanety. Takové množství hmoty umožňuje její přeměnu v plynného obra.[1] V simulaci byly planety do velikosti dvojnásobku Země schopny se uchytit na vhodné pozici i poté, co jejich okolím pronikl horký Jupiter a který se posléze stabilizoval na oběžné dráze vzdálené 0,1 AU od mateřské hvězdy.
Na základě míchání hmoty z vnějšího a vnitřního disku bylo také pomocí simulace zjištěno, že terestrické planety, které se zformovaly až po průniku horkého Jupiteru by mohly být poměrně bohaté na vodu.[1]
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Hot Jupiter na anglické Wikipedii a Horúci Jupiter na slovenské Wikipedii.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Horké Jupitery na Wikimedia Commons
- Inside Exoplanets: Motley Crew of Worlds Share Common Thread
- NASA: Global temperature map of an exoplanet Archivováno 16. 10. 2007 na Wayback Machine.
- First known theoretical prediction about existence of Hot Jupiters – by Otto Struve in 1952.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk