A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Herbert von Bismarck | |
---|---|
Stranická příslušnost | |
Členství | Freikonservative Partei |
Rodné jméno | Nicolaus Heinrich Ferdinand Herbert von Bismarck |
Narození | 28. prosince 1849 Berlín, Pruské království |
Úmrtí | 18. září 1904 (ve věku 54 let) Friedrichsruh, Německé císařství |
Místo pohřbení | Bismarckovo mauzoleum |
Choť | Markéta Hoyosová ze Stichsensteinu |
Rodiče | Otto von Bismarck a Johanna von Puttkamer |
Děti | Hana Leopoldina von Bismarck-Schönhausen Gottfried von Bismarck-Schönhausen Otto Christian von Bismarck Albrecht von Bismarck Goedela von Keyserling |
Příbuzní | Wilhelm von Bismarck a Marie von Bismarck (sourozenci) Leopold Bill von Bredow (vnuk) |
Profese | politik a diplomat |
Commons | Herbert von Bismarck |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Nikolaus Heinrich Ferdinand Herbert Fürst (kníže) von Bismarck (28. prosince 1849 Berlín – 18. září 1904 Friedrichsruh) byl německý politik.
Životopis
Herbert von Bismarck se narodil v Berlíně jako nejstarší syn říšského kancléře Otto von Bismarcka a Johanny , roz. von Puttkamer. Měl ještě starší sestru Marii (nar. 1847) a mladšího bratra Viléma (nar. 1852).
Studoval práva, účastnil se francouzsko-pruské války v řadách kavalerie (v srpnu 1870 byl raněn u Mars-la-Touru). V roce 1873 vstoupil do diplomatických služeb, na přání svého otce, a nejprve působil převážně jako jeho osobní sekretář. Během tohoto působení se ovšem také podílel na zahraničních cestách. Takto byl vyslán jako velvyslanecký rada do Londýna (1882), Petrohradu a Haagu (oba 1884). V roce 1885 byl jmenován státním podsekretářem (podtajemníkem), a o rok později se stal státním sekretářem pro zahraniční záležitosti (Německé císařství nemělo ministerstvo zahraničí, byl tedy jakýmsi kvazi ministrem zahraničí). V Pruském království se stal v roce 1888 ministrem. Se svým otcem měl od roku 1881 velmi komplikovaný vztah, neboť Herbert zamýšlel sňatek s o 10 let starší rozvedenou katoličkou, kněžnou Elisabeth von Carolath-Beuthen. Prostřednictvím výhrůžek a vydírání, že jej vydědí, nakonec otec dosáhl svého. Právě tato zkušenost přispěla k tomu, že se z Herberta stal zahořklý muž, jehož zálibou byl alkohol. Díky svému hodně nevlídnému vystupování se stal u svých současníků velmi neoblíbeným. Byly mu přisuzovány dobré vyhlídky na nástupnictví v úřadu kancléře po svém otci.
Roku 1892 se nakonec oženil s hraběnkou Marguerite Hoyos, která pocházela ze zámožného rodu uherských magnátů původem ze Španělska, přičemž sama byla napůl Angličanka. Jejím dědečkem byl Robert Whitehead, vynálezce torpéda. Společně s Herbertem měli 5 dětí.
Poté, co císař Vilém II. Pruský v březnu 1890 požadoval demisi jeho otce Otto von Bismarcka, opustil svůj úřad pár dní poté také Herbert, a to navzdory Vilémovým protestům.
V roce 1893 byl zvolen do Reichstagu za Svobodně-konzervativní stranu (Freikonservative Partei).
Když roku 1898 zemřel jeho otec, Herbert po něm zdělil titul knížete von Bismarck-Schönhaussen.
10 let po své smrti obdržel Herbert k uctění své památky v mramoru vytvořený epitaf v kostele v Schönhausenu (sochařská práce Wilhelma Wandschneidera).
Je autorem díla „Politische Reden 1878–1898" (Politické hovory 1878–1898).
Děti
- 1. Hannah von Bismarck (22. 11. 1893 Schönhausen – 12. 6. 1971 Hamburk), manž. 1915 Leopold von Bredow (31. 10. 1875 Brieselang – 1. 10. 1933 Lausanne)[1]
- 2. Goedela von Bismarck (4. 3. 1896 Schönhausen – 12. 6. 1981 Darmstadt), manž. 1919 hrabě Hermann Keyserling (20. 7. 1880 Könno – 26. 4. 1946 Innsbruck)[1]
- 3. Otto von Bismarck (25. 9. 1897 Schönhausen – 24. 12. 1975 Friedrichsruh), politik, diplomat, poslanec Bundestagu za DNVP a CDU, manž. 1928 Ann-Mari Tengbom (26. 7. 1907 Stockholm – 22. 9. 1999 Marbella)[1]
- 4. Gottfried von Bismarck-Schönhausen (29. 3. 1901 Berlín – 14. 9. 1949 Verden), říšský poslanec, spolu s manželkou tragicky zahynul při autonehodě, manž. 1937 hraběnka Melanie z Hoyos (29. 2. 1916 Vídeň – 14. 9. 1949 Verden)[2]
- 5. Albrecht von Bismarck-Schönhausen (6. 7. 1903 Friedrichsruh – 16. 10. 1970 Ženeva), manž. 1955 Mona Strader (5. 2. 1897 Louisville – 10. 7. 1983 Paříž)[1]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Herbert von Bismarck na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d Bismarck. www.angelfire.com . . Dostupné online.
- ↑ :: worldhistory :: Personen der Weltgeschichte ::. worldhistory.de . . Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Herbert von Bismarck na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk