A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Harbin Z-6 | |
---|---|
![]() Harbin Z-6, Muzeum čínského letectví v Pekingu | |
Určení | víceúčelový užitkový vrtulník střední hmotnostní kategorie |
Původ | ![]() |
Výrobce | Harbin Aircraft Manufacturing Corporation Institut pro vývoj a výzkum helikoptér |
První let | 15. prosince 1969 |
Zařazeno | 1969 |
Uživatel | Letectvo Čínské lidové osvobozenecké armády |
Vyrobeno kusů | 15 ks |
Vyvinuto z typu | Harbin Z-5 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Harbin Z-6 (označován někdy také jako Zh-6) je víceúčelový užitkový vrtulník střední hmotnostní kategorie s čtyřlistým nosným rotorem a třílistým tlačným vyrovnávacím rotorem. Vrtulník vznikl na konci 60. let úpravou čínských licenčně vyráběných strojů Harbin Z-5. Ve své době se jednalo o vrtulník podobný úspěšným sovětským strojům Mil Mi-8.
Historie a vývoj
Od roku 1963 produkoval čínský výrobce Harbin Aircraft Manufacturing Corporation v Charbinu vrtulníky Harbin Z-5. Jednalo se o licenčně vyráběné sovětské vrtulníky Mil Mi-4. V roce 1966 se rozhodli čínští konstruktéři osadit vrtulník Z-5 turbohřídelovým motorem Wozhou WZ-5 o výkonu 1618 kW. Šlo o vůbec první čínský vrtulník vybavený turbohřídelovým motorem.[1] Vzhledem k tomu, že byl motor umístěn pod hlavní rotor, došlo k přesunu pilotní kabiny až do přídě vrtulníku. Současně došlo k úpravám celé přídě a zvětšila se také nákladová kabina. S využitím výkonnějšího motoru vzrostl rovněž dolet i rychlost vrtulníku. Nový stroj získal brzy označení Harbin Z-6. První prototyp byl dokončen již v roce 1967, ale první let uskutečnil až 15. prosince 1969.[2] Druhý prototyp vzlétl 25. prosince téhož roku.[1] Prvním pilotem se stal Wang Pejmin, který byl již dříve testovacím pilotem pro vrtulníky Z-5.[3]
Po čínsko-sovětských ozbrojených střetech na hranicích obou zemí byl vývoj vrtulníků Z-6 přesunut z Charbinu do Čchang-čou a Changhe.[4] Zde se na vývoji spolupodílel Institut pro výzkum a vývoj helikoptér.[2] 7. srpna 1972 došlo k havárii jednoho ze strojů Z-6, při které zahynulo šest osob. Jako příčina nehody byla určena špatná konstrukce motoru, který se při letu zadřel.[1] Vzhledem k tomu, že tou dobou se ve velkém množství prosazovaly nové sovětské vrtulníky Mil Mi-8, kterým se stroje Z-6 konstrukčně podobaly, rozhodla se čínská vláda výrobu ukončit. Celkem bylo vyrobeno 15 kusů.[5] V Čínské lidové republice byly vrtulníky certifikovány až v roce 1977.[3]
V roce 1979 byl experimentálně jeden z vrtulníků Z-6 osazen turbohřídelovým motorem Pratt & Whitney Canada PT6T-6, ovšem výsledky zkoušek nejsou známy.[3]
Uživatelé
Specifikace
Data podle publikace Chinese aircraft : China's aviation industry since 1951.[2]
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/66/Harbin_Z-6_DATANGSHAN_CHINA_AVIATION_MUSEUM_BEIJING_OCT_2012_6.jpg/220px-Harbin_Z-6_DATANGSHAN_CHINA_AVIATION_MUSEUM_BEIJING_OCT_2012_6.jpg)
Technické údaje
- Užitečná zátěž: 12 osob nebo 1200 kg vnitřního nákladu
- Délka trupu: 20,962 m
- Výška trupu: 5,593 m
- Průměr nosného rotoru: 21,0 m
- Maximální vzletová hmotnost: 7600 kg
- Pohonná jednotka: 1 × turbohřídelový motor Wozhou WZ-5 o výkonu 1618 kW[1]
Výkony
- Maximální rychlost: 192 km/h
- Dolet: 651 km
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d FOJTÍK, Jakub. Víceúčelový vrtulník Mi-4. 1. vyd. Nevojice: Jakab, 2011. 80 s. ISBN 978-80-87350-06-5. S. 30. (česky, anglicky)
- ↑ a b c JEFIM, Gordon; KOMISAROV, Dmitrij. Chinese aircraft : China's aviation industry since 1951. Manchester: Hikoki Publications, 2008. 312 s. Dostupné online. ISBN 9781902109046. S. 267. (anglicky)
- ↑ a b c FOJTÍK, Víceúčelový vrtulník Mi-4, s. 31
- ↑ Harbin Z-6 . Aircraft Walkaround Center . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Chinese Helicopter . helis.com . Dostupné online. (anglicky)
Literatura
- FOJTÍK, Jakub. Víceúčelový vrtulník Mi-4. 1. vyd. Nevojice: Jakab, 2011. 80 s. ISBN 978-80-87350-06-5. S. 30–31. (česky, anglicky)
- JEFIM, Gordon; KOMISAROV, Dmitrij. Chinese aircraft : China's aviation industry since 1951. Manchester: Hikoki Publications, 2008. 312 s. Dostupné online. ISBN 9781902109046. S. 267. (anglicky)
Související články
- Podobné vrtulníky
- Související vývoj
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Harbin Z-6 na Wikimedia Commons
- (anglicky) Fotogalerie vrtulníků Harbin Z-6 na webu airliners.net
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk