A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Hanuš Folkmann | |
---|---|
ak. sochař, prof. Hanuš Folkmann | |
Narození | 30. prosince 1875 Praha Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 10. května 1936 (ve věku 60 let) Praha Československo |
Místo pohřbení | Vinohradský hřbitov |
Alma mater | Akademie výtvarných umění v Praze Akademie výtvarných umění v Mnichově |
Povolání | sochař, ilustrátor, učitel a loutkář |
Rodiče | Alois Folkmann otec |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hanuš Folkmann, křtěný Jan Alexandr Adolf (30. prosince 1875 Praha[1] – 10. května 1936 Praha[2]), byl český akademický sochař, ilustrátor, pedagog a loutkář.
Život
Narodil se v Praze v rodině akademického sochaře Aloise Folkmanna. Již v mládí měl Hanuš nesporný umělecký talent a jeho otec mu poskytl dobré podmínky k jeho rozvíjení. V letech 1897–1900 studoval Akademie výtvarných umění v Praze u prof. J. V. Myslbeka, kterému pomáhal při dokončovacích pracích na pomníku sv. Václava. V letech 1900–1901 pokračoval ve studiu na mnichovské akademii u profesora W. Rümanna, kde za plastiku "Vrchol hory" obdržel cenu bavorské akademie. Následně pobýval dva roky v Paříži, kde se zabýval studiem francouzského sochařství, pronajal si ateliér a pracoval zde na dekorativních zakázkách. Přivydělával si na různých zakázkách portrétů i náhrobků a postupně zapadl do pařížského života tak, že se stal členem společnosti "Société académique d’histoire internationale". Poté odjel do Frankfurtu, do Berlína a obesílal své plastiky do vídeňských výstav.
Mezitím se roku 1902 v Poděbradech oženil[3] s Boženou Birnbaumovou.[4] Měli spolu tři dcery, Boženu (1903–1960)[5], Annu (1905–1996)[6] a Hanu (1912–1987).[7] V roce 1903 se vrátil do Prahy a věnoval se zakázkám dekorativního a portrétního charakteru, vystavoval ve Vídni a Wiesbadenu, pracoval pro Berlín a Frankfurt nad Mohanem, v Německu portrétoval členy rodiny významného výrobce koncertních křídel F. W. C. Bechsteina.
V roce 1910 založil s malířem O. Bubeníčkem Loutkové divadlo „Umělecké výchovy“[8] na Vinohradech a pro své dcery vyřezal loutky,[9] které byly patrně jako první v Čechách zavěšené na nitích na pohyblivém vahadle. V roce 1911 získal cenu České akademie věd a umění za plastiku "Poznání" a v následujícím roce se stal členem spolku "Umělecká výchova"[8]. První představení se konalo ve "Folkmanové divadélku", které se nacházelo v salóně obchodního domu ve Vodičkové ulici a hrála se Lermontovova hra "Ašik Kerib"[10] ve prospěch Červeného kříže. V roce 1913 spolu s otcem pracoval na výzdobě budovy Wilsonova nádraží v Praze.
V roce 1916 se rozhodl, že se bude věnovat kantorské profesi a obhájil docenturu v modelování na České technice v Praze. Za pět let byl jmenován řádným profesorem modelování na ČVTU, fakulta architektury a pozemního stavitelství a v témže roce uskutečnil se svými žáky sochařskou exkurzi na Balkán. V roce 1925 pak uspořádal první výstavu jejich žákovských prací. V roce 1922 po zásadních neshodách opustil "Uměleckou výchovu" a loutky prodal do Ameriky. Mezi jeho studenty patřili např. Karel Šmíd, Oldřich Zezula, Jaroslav Bureš a další.
Hanuš Folkmann zemřel v Praze roku 1936 a pohřben byl do rodinné hrobky na Vinohradském hřbitově pod náhrobkem, který sám navrhl.
Hanuš Folkmann patřil k sochařům převážně dekorativního zaměření, vypracoval se však ve vynikajícího a vysoce ceněného portrétistu. Byl autorem pamětních desek básníka R. Pokorného a lékaře L. Fritze, portrétů gynekologů V. Rubešky a K. Pawlíka, knihtiskaře A. Wiesnera, portrétu mineraloga K. Vrby pro Národní muzeum v Praze, figurální výzdoby pražského hlavního nádraží a Zemské banky[11] v ulici Na Příkopě č. 20, "Piety" na Vyšehradském hřbitově, erotické plastiky "Eva po hříchu", sochařské výzdoby pro okresní soud v Českém Těšíně a mnoha dalších.
Galerie (sochy)
-
Akt nahého muže (bronz)
-
Portrét docenta MUDr. N. (bronz)
-
Na vrcholu hory (bronz)
-
Johannes Gutenberg
-
Eva po hříchu (mramor)
Galerie (ilustrace)
-
Bílý medvěd - vykonání cesty
-
O třech mečích - boj a vítězství
-
Zvíře Norka - boj a vítězství
Výstavy (výběr)
Společné
- 1921–1922 – Loutkářská výstava, Topičův salon, Praha
- 1928 – Československé výtvarné umění 1918–1928, Brno (Brno-město), Brno
Odkazy
Literatura
- 1936 – Kulturní adresář ČSR (Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic)
- 1984 – Benešová Marie, Česká architektura v proměnách dvou století 1780–1980, Státní pedagogické nakladatelství, n.p., Praha
- 1986 – Vlček Tomáš, Praha 1900 (Studie k dějinám kultury a umění Prahy v letech 1890–1914), Panorama, nakladatelství a vydavatelství, Praha
- 1993 – Nový slovník československých výtvarných umělců (I. díl; A–K)
- 2005 – Encyklopedie výtvarníků loutkového divadla v českých zemích a na Slovensku od vystopovatelné minulosti do roku 1950 (A–L)
- 2011 – Jirásek Pavel, Jirásková Marie, Loutka a moderna (Vizualita českého loutkového rodinného divadla, spolkového divadla a uměleckých scén v první polovině dvacátého století jako osobitý odraz avantgardních a modernistických snah českých výtvarných umělců), Arbor vitae, Řevnice (Praha-západ)
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu Jana Folkmanna farnosti při kostele sv. Štěpána na Novém Městě pražském
- ↑ Moravská zemská knihovna v Brně, Technik, Číslo 12, Datum vydání 05.06.1936, str. 200, Památce prof. Hanuše Folkmanna
- ↑ Matriční záznam o sňatku Hanuše Folkmanna s Boženou Birnbaumové farnost Poděbrady
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu Boženy Birnbaumové farnost Döbling Dolní Rakousy
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu Boženy Folkmannové farnosti při kostele sv. Ludmily na Vinohradech v Praze
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu Anny Folkmannové farnosti při kostele sv. Ludmily na Vinohradech v Praze
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu Jany Folmannové farnosti při kostele sv. Ludmily na Vinohradech v Praze
- ↑ a b Česká divadelní encyklopedie, Loutkové divadlo Umělecké výchovy
- ↑ Topičův sborník literární a umělecký, Datum vydání: 01.1922,Číslo 4, str.189,Folkmanovy loutky ….
- ↑ Csfd.cz, Ašik-Kerib
- ↑ Národní památkový ústav, Památkový katalog, Zemská banka
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hanuš Folkmann na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Hanuš Folkmann
- Hanuš Folkmann v informačním systému abART
- Encyklopedie Prahy 2 kulturně historické dědictví, Hanuš (Hana) Folkman
- prazskypantheon.cz, Alois a Hanuš Folkmann
- Databáze českého amatérského divadla, Osobnosti: FOLKMAN, Hanuš, Praha, LD
- Historický ústav AV ČR, Biografický slovník, Folkmann Hanuš 30.12.1876–10.5.1936
- Payne.cz Hanuš (Hana) Folkmann * 30.12.1876 † 10.5. 1936
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk