A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Hanka Krawcec | |
---|---|
Narození | 13. března 1901 Drážďany |
Úmrtí | 19. října 1990 (ve věku 89 let) Filipov |
Místo pohřbení | hřbitov Varnsdorf |
Bydliště | Varnsdorf (1947–1986) |
Povolání | malířka, loutkářka a grafička |
Ocenění | Ćišinského cena |
Rodiče | Bjarnat Krawc |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hanka Krawcec (13. března 1901, Drážďany, Německé císařství – 19. října 1990, Filipov (Jiříkov), Československo) byla lužickosrbská výtvarnice – grafička a malířka.
Život
Narodila se v Drážďanech jako dcera lužickosrbského skladatele Bjarnata Krawce. Vyrůstala v uměleckém prostředí plném hudby a zpěvu a po matce zdědila výtvarný talent. Navzdory nesouhlasu otce, který chtěl, aby se stala sekretářkou, si prosadila své přání stát se malířkou.
V roce 1916 nastoupila na dvouletou uměleckou přípravku v Drážďanech, poté pokračovala studiem na Uměleckoprůmyslové škole u Arnolda Dreschera a Georga Ehrlera. Po jeho dokončení se vyučila umělecké knižní vazbě v nakladatelství Steingräber v Lipsku.
V letech 1922–1924 pracovala jako prodavačka. Na konci roku 1924 získala stipendium Lužického semináře a začala studovat na Umělecko-průmyslové škole v Praze. Docházela do speciální třídy užité grafiky k profesoru Františku Kyselovi a navštěvovala večerní hodiny aktu u profesora Karla Špillara. V Praze se setkala s významnými osobnostmi české meziválečné kultury, např. V. V. Štechem, E. F. Burianem nebo Maxem Brodem, seznámila se tu i s dílem Mikoláše Alše, který se stal jejím největším uměleckým vzorem. Během studia také krátce pobývala také v Paříži.
Po návratu do Německa (1928) pracovala do konce 2. světové války v reklamním ateliéru Egona Judy v Berlíně, kde získala cenné zkušenosti v reklamní grafice, knihařství a modelářství. Tehdy se také úspěšně zhostila grafického zpracování propagace a realizace velké výstavy čínského umění v berlínské Akademii věd. V hlavním městě Německa žila celkem 18 let a během války zde zažila nálety i čelila nacistickým represím.
Po válce působila v Budyšíně jako grafička organizace Domowina, která usilovala o zachování národní identity Lužických Srbů uprostřed Německa. Připravovala propagační materiály, plakáty a různé pozvánky, navrhla i oficiální symbol organizace – stylizovanou třílistou lípu, která se v základní formě používá dodnes.
V roce 1947 přesídlila za otcem do Varnsdorfu a zůstala zde až do roku 1986. V roce 1948 požádala o československé státní občanství, které o rok později získala. Roku 1949 také vstoupila do liberecké pobočky Svazu československých výtvarných umělců. V letech 1953–1955 pracovala ve Varnsdorfu jako pokladní, dále se ale věnovala i výtvarné činnosti. Přivydělávala si prodejem drobných grafik a vytvářela první ex libris. Stále také přijímala umělecké objednávky od Domowiny a dalších lužickosrbských institucí a střídavě pracovala pro organizace i soukromé osoby na obou stranách hranice. Mimo vlastní výtvarnou činnost učila nadané děti nebo předváděla různé výtvarné techniky v hodinách výtvarné výchovy na základní škole.
Výtvarné práci se intenzivně věnovala až do roku 1985. V lednu 1986 onemocněla těžkým zápalem plic a byla hospitalizována v nemocnici v Ústí nad Labem a později v léčebně v Krásné Lípě. Od roku 1988 pobývala v Domově důchodců ve Filipově, kde 19. října 1990 v osamění zemřela.
Dílo
Autorka grafických listů, ilustrací, užité grafiky (plakáty, diplomy, exlibris, loga), maleb (kvaš, tempery, malba na skle) a návrhů loutek. Za nejvýznamnější je považován grafický cyklus Člověk by člověku světlem měl být (1961–1975).
Její dílo je zastoupeno ve sbírkách Národní galerie v Praze, Národního muzea ad. Značná část jejího díla je uložena ve varnsdorfské pobočce Oblastního muzea Děčín a v Lužickosrbském muzeu v Budyšíně (Serbski muzej, Budyšin). Je považována za první profesionální lužickosrbskou výtvarnici.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hanka Krawcec na Wikimedia Commons
- HAINCOVÁ, Jitka: Hanka Krawcec. Výběr kulturních výročí 2020 . Ústí nad Labem: Severočeská vědecká knihovna, 2020, XLIX(2), 1–5 . ISSN 1803-6953. (obsahuje bibliografii)
Literatura
- Milan Hrabal: Hanka Krawcec. Varnsdorf 1996. 2. rozšířené vydání Varnsdorf 2001. ISBN 80-238-7019-X (tamtéž rozsáhlá personální bibliografie).
- Milan Hrabal: Hanka Krawcec - výtvarné dílo / tworjace wuměłstwo. Varnsdorf 2011. ISBN 978-80-86409-29-0
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Hanka Krawcec
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk