Hamrnický zámeček
Hamrnický zámeček v roce 2016
Základní informace
Architekt	Kryštof Dientzenhofer
Poloha
Adresa	Hamrníky, Mariánské Lázně, Česko Česko
Ulice	třída Vítězství
Souřadnice	49°57′16,75″ s. š., 12°41′15,92″ v. d.
Hamrníky
Další informace
Rejstříkové číslo památky	25863/4-62 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hamrnický zámeček, dříve Hamrnický dvůr (německy Hammerhof), je jedna z nejstarších staveb v blízkosti Mariánských Lázní. Nachází se mezi nádražím Mariánské Lázně a sídlem Hamrníky, v dnešním katastrálním území Úšovice. Objekt je památkově chráněn jako zámek Hammerhof,^[1] v současnosti je však v dezolátním stavu.

Hamerský dvůr

Záznam z roku 1657 uvádí existenci svobodného dvora na Kosím potoce, zvaného Froschhammer. Toto jméno bylo nejspíše převzato podle mlýna, který stál u Kosího potoka ještě před dvorem, resp. podle hamru, který zde byl ještě před ním.^[2]

22. března dvůr odkoupil tepelský klášter a po požáru jej dal opat kláštera Raymund I. Wilfert znovu vystavět jako Hammerhof, tj. Hamerský dvůr, Když v roce 1706 stavba znovu vyhořela, stavitel Kryštof Dientzenhofer nechal postavit v jihovýchodním cípu dvora zámeček a po dokončení stavby v roce 1708 získal přední trakt dvora název Villa Hammerhoviana.^[2]

Zámeček po přestavbě v roce 1708

Nově vystavěný zámeček byl určen k rekreaci tepelských premonstrátů a byly zde prováděny i léčebné kúry. K tomuto léčení však byly využívány prameny z Františkových Lázní. Po otevření klášterních lázní přímo u pramenů, se zámeček stal častým místem výletů lázeňských hostů. Byl zde hostinec, kavárny a od lázní sem vedla silnice lemovaná kaštanovou alejí. V roce 1832 byl v okolí zámečku vybudován park, v němž byly pěšiny a lavičky. Do dnešních dnů z parku přetrval pouze Dub u Hamrnického zámečku, který je chráněn jako památný.^[2]

Po vybudování železnice přes Mariánské Lázně ve druhé polovině 19. století byla silnice odkloněna k nádraží a zámeček začal být opět využíván převážně jako hospodářské stavení. Klášter zde choval skot a počátkem 20. století zde vznikla klášterní mlékárna, která dodávala mléko do lázní.^[2]

Po první světové válce v roce 1920 byl Hamrnický dvůr převzat pozemkovým úřadem v Praze a správcem se stal Ing. Dr. Rudolf Procházka, starosta místní obce Sokolské. V roce 1938 byl dvůr připraven k prodeji, ale německé vojsko obsadilo pohraničí dříve, než k prodeji došlo a statek převzala saská společnost Sächsische-Bauernsiedlung. Během války ve dvoře pracovaly ženy a služba s pracovní povinností.^[2]

Po roce 1948 se majitelem zámečku staly Státní statky. V roce 1970 je zde uváděno 66 dojnic a v přilehlém zahradnictví pracovalo 15 zaměstnanců. Po sametové revoluci byl dvůr nevyužitý, v 90. letech 20. století přešel zámeček s dvorem do soukromých rukou a chátral. Postupně se přilehlé stavby začaly bortit a 30. července 2007 zámeček, opuštěný a obývaný pouze bezdomovci, vyhořel.^[2] Během požáru a jeho hašení došlo k definitivnímu zániku stropních maleb.^[3]

Odkazy

Reference

Literatura

• Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Hamrníky – zámek, s. 77–78. 
• BUCHTELE, Zdeněk; SLAVÍK, Jiří. Historie zámku a vznik obce Hamrníky. Cheb: HB Print, 2019. 228 s. ISBN 978-80-87252-21-5. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hamrnický zámeček na Wikimedia Commons