A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Guinnessovy světové rekordy | |
---|---|
Guinnessovo muzeum v Hollywoodu, Kalifornie | |
Původní název | Guinness World Records |
Ilustrátor | Ian Bull, Trudi Webb |
Obálku navrhl | Yeung Poon |
Země | Irsko |
Jazyk | angličtina, arabština, brazilsko-portugalština, portugalština, čínština, chorvatština, čeština, dánština, nizozemština, finština, francouzština, němčina, řečtina, hebrejština, maďarština, islandština, italština, japonština, norština, ruština, slovenština, slovinština, španělština, švédština a turečtina |
Edice | Guinnessovy světové rekordy |
Námět | světové rekordy |
Žánr | informace |
Vydavatel | Hit Entertainment |
Datum vydání | 1955-současnost |
Počet stran | 656 (1999) 352 (1997, 1998) 320 (1989, 1990, 1992–1996) 312 (1991) 289 (2008) 288 (2000–2006, 2009–2011) 287 (2007, 2012, 2013) 272 (2014) 256 (2015–2021) |
ISBN | 978-1-904994-37-4 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Guinnessovy světové rekordy (před rokem 2000 Guinnessova kniha rekordů a ještě dříve v americké edici Guinnessova kniha světových rekordů) je encyklopedie, která se snaží zaznamenávat a kategorizovat světové rekordy z oblasti lidské činnosti i přírody. Každý rok je vydávána nová edice. Vydavatelem je společnost Guinness World Records Limited se sídlem v Londýně.
Historie
Desátého listopadu 1951 byl sir Hugh Beaver, který byl v té době generálním ředitelem pivovaru Guinness, na setkání myslivců ve Wexfordské zátoce u řeky Slaney v Irsku. Během večírku se dostal do sporu o tom, které lovné ptactvo je nejrychlejší v Evropě. Jestli je to kulík zlatý nebo koroptev.[zdroj? Ten večer v Castlebridge Beaver dospěl k názoru, že neexistuje spolehlivý zdroj, který by dovedl rozsoudit podobné spory o rekordy. Nápad na sepsání takové encyklopedie rekordů byl uskutečněn poté co mu Christopher Chataway, zaměstnanec pivovaru Guinness, doporučil dva studenty, dvojčata Norrise a Rosse McWhirterovy, kteří v té době provozovali v Londýně informační agenturu. Bratři McWhirterovi dostali pověření shromáždit informace pro první Guinnessovu knihu rekordů, která byla vydána v srpnu 1954 v nákladu tisíc výtisků.[zdroj?
V roce 2011 byl držitelem největšího počtu zaznamenaných rekordů český kouzelník Zdeněk Bradáč.[1]
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Guinnessova kniha rekordov na slovenské Wikipedii a Guinness World Records na anglické Wikipedii.
- ↑ Češi lámou Guinnessovy rekordy! Nejvíce jich má Zdeněk Bradáč. tn.nova.cz . 2011-03-29 . Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Guinnessova kniha rekordů na Wikimedia Commons
- (anglicky) Oficiální stránky Guinnessových světových rekordů
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk