A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Gossau | |
---|---|
![]() | |
Poloha | |
Souřadnice | 47°24′58″ s. š., 9°15′ v. d. |
Nadmořská výška | 638 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
Stát | ![]() |
Kanton | St. Gallen |
![]() ![]() Gossau Gossau, Švýcarsko | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 27,51 km² |
Počet obyvatel | 18 017 (31.12.2021) |
Hustota zalidnění | 654,9 obyv./km² |
Správa | |
Oficiální web | www |
PSČ | 9200 |
Označení vozidel | SG |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Gossau (pro odlišení od jiné stejnojmenné obce označováno také jako Gossau SG) je město ve švýcarském kantonu St. Gallen. Nachází se na západě kantonu, žije zde asi 18 000 obyvatel.
Geografie
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c6/Arnegg_Dorf_1.jpg/220px-Arnegg_Dorf_1.jpg)
Gossau se nachází mezi městy St. Gallen a Wil v oblasti zvané Fürstenland. Celá rozloha města činí 2 751 hektarů. S Gossau sousedí na východě St. Gallen a Gaiserwald, na severu Waldkirch a Andwil, na západě Niederbüren, Oberbüren a Flawil a na jihu Herisau.
Město Gossau zahrnuje Mettendorf, Niederdorf, Oberdorf a Watt a obce Albertschwil, Enggetschwil, Geretschwil, Hochschoren, Hueb, Matten, Neuchlen, Rain, Rüeggetschwil, Rüti, Wilen, Zinggenhueb, Erlen, Herzenwil a Stöcklen. Vesnice Hölzli, Landegg a Neuegg patří k Arneggu. Oberarnegg patří k obci Andwil.
V době ledové zde odnož Rýnského ledovce navršila před Sitterskou roklí plochou pokrývku až po Wil. Když ledovec roztál, zanechal po sobě řadu morén. Jejich pozůstatky jsou patrné například na kopcích, které podpírají tři školní budovy na severu Gossau. Dalšími svědky doby ledové jsou tzv. drumliny (ledovcové suťové kopce); řada těchto protáhlých zaoblených vyvýšenin se táhne od Arneggu směrem k Niederbürenu a Waldkirchu. Na jihu lemují protáhlou kotlinu, v níž leží Gossau, kopce Appenzellerlandu.
Tající vody doby ledové vyplnily Gossauskou rovinu obrovským množstvím písku a štěrku. Voda se vsakovala do štěrku. Kvůli neprostupné molasové vrstvě nenašla cestu dolů a dosud tvoří bohatou zásobárnu podzemní vody.
Nadmořská výška železniční stanice Gossau je 638 m n. m. Nejnižší bod v okolí města je u mlýna Henessenmühle ve výšce 570 metrů. Nejvyšší bod je na jihu v oblasti Rosengarten. Nejvyšší bod se nachází jižně od Roserwaldu u Schochenbergu ve výšce 820 m n. m.
Historie
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/05/ETH-BIB-Gossau_%28SG%29-LBS_H1-012183.tif/lossy-page1-220px-ETH-BIB-Gossau_%28SG%29-LBS_H1-012183.tif.jpg)
Kolem roku 400 př. n. l. v oblasti pravděpodobně žili Keltové. V 5./7. století oblast osídlili Alamani. Název Gossau pochází ze starohornoněmeckého Gôʒʒes ouwa, což znamená „Au des Gôʒʒo“ a připomíná alamanského osadníka, který si zde na bažinatém terénu nebo v jeho blízkosti postavil hospodářství. Místo je poprvé zmíněno 24. října 824 jako Cozesaua a Cozesouva v listině, v níž jistý Freddo daroval svůj zděděný majetek v Gossau klášteru v St. Gallen výměnou za doživotní vydržování.[1]
Od 8. století získal klášter svatého Havla v Gossau rozsáhlá území a založil zde Kehlhof, z něhož v roce 957 vznikl opatský dvůr Gossau. Patronátní právo nad dvorem bylo prodáno v roce 1166 a po několika změnách majitelů se v roce 1373 vrátilo klášteru St. Gallen. V roce 744 byl poprvé podezříván kostel a v roce 910 je zmiňován jako kostel patřící klášteru St. Gallen.
V pozdním středověku se obyvatelé snažili odtrhnout od kláštera St. Gallen a spojili se s městem St. Gallen a dalšími obcemi ve Fürstenlandu, proto bylo v roce 1428 během appenzellské války městečko vypáleno. Kníže-abbé Ulrich Rösch rozšířil svrchovanost knížecího opatství, v roce 1486 připojil farnost Gossau ke klášteru St. Gallen a v roce 1487 mohl na základě císařského privilegia převzít vrchnostenský dvůr v jádrové oblasti knížecího opatství (Alte Landschaft). Od roku 1491 tvořil dolní dvůr, který byl založen při otevření opatství v roce 1469, součást vrchního dvora St. Gallenu.
Obyvatelé Gossau se postavili na odpor proti knížecímu opatství a vybírání desátků tím, že se v letech 1528–1531 připojili k Waldkirchské alianci a reformaci. Odpor se rozhořel v 18. století proti válečným reparacím po tzv. válce dvanácti, v roce 1746 v Bossartově obchodu proti dani ze zvonů a v letech 1793–1798 vedl z Gossau k revolučnímu hnutí ve Fürstenlandu vedenému Johannesem Künzlem. Demokratické požadavky lidu z velké části uspokojil kníže-abbé Beda Angehrn smírnou smlouvou sjednanou na zemském sněmu (Landsgemeinde) v Gossau 23. listopadu 1795.[1]
Za helvétské éry vznikla v roce 1798 Fürstenlandská republika s hlavním městem Gossau, která byla zpočátku začleněna do kantonu Säntis a byla založena obec Gossau. Ta se v roce 1803 Napoleonovým zprostředkovatelským aktem stala součástí nově založeného kantonu St. Gallen.
Od 13. století až do roku 1800 bylo hlavní činností v Gossau zemědělství. Od 15. století se zde pěstoval len pro město St. Gallen a jeho obchod se lnem a později se zde také tkalo plátno. V 17. století vznikl cechovní systém pro řemeslníky. Kvůli levnému dovozu obilí bylo v 19. století pěstování obilí vytlačeno chovem skotu a mléka. V roce 1850 byla na hradě Oberberg postavena první sýrárna.
Výstavba silnic a železnic ve druhé polovině 19. století podpořila industrializaci v textilním průmyslu (především vyšívání) a později také v kovoprůmyslu a strojírenství. Důsledky krize textilního průmyslu po první světové válce popsala v roce 1938 spisovatelka Elisabeth Gerterová. Ve 20. století se Gossau stalo nejdůležitějším potravinářským centrem ve východním Švýcarsku.[1]
Obyvatelstvo
Od roku 1950 se počet obyvatel v Gossau prudce zvýšil. V roce 1961 byla poprvé překročena hranice 10 000 obyvatel a s výstavbou dálnice v roce 1969 zaznamenala obec další nárůst. Počet obyvatel tak nepřetržitě rostl až do přelomu tisíciletí. S přibližně 18 000 obyvateli je Gossau po St. Gallenu, Rapperswil-Jona a Wilu čtvrtým největším městem kantonu St. Gallen. Gossau se skládá z městských částí Oberdorf, Mettendorf, Zentrum, Rosenau, Gozenberg, Mooswies, Niederdorf a obce Arnegg. Většina obyvatel žije v Mettendorfu.
Vývoj počtu obyvatel[1] | |||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Rok | 1910 | 1930 | 1950 | 1970 | 1990 | 2010 | 2020 | ||||||
Počet obyvatel | 8434 | 7846 | 8289 | 12 639 | 15 675 | 17 688 | 17 879 |
Hospodářství
Gossau je důležitým obchodním místem východního Švýcarska. Podniky v Gossau poskytují přibližně 10 500 pracovních míst. V první řadě jsou to významné podniky potravinářského průmyslu. Svými velkými distribučními centry jsou zde zastoupeny společnosti Migros a Coop, své sídlo zde má i družstvo Migros Ostschweiz. V 19. století se v Gossau nacházela továrna na výrobu prášku Marstal.
Doprava
Výstavba appenzellské železnice z Gossau do Herisau (dnes součást Appenzeller Bahnen) a růst obce vedly v roce 1913 k přemístění nádraží v Gossau z jeho prvního umístění poblíž náměstí na současné místo.
Gossau leží na křižovatce spojovacích os St. Gallen–Curych a jižní Německo – Thurgau – Appenzellerland. Odpovídajícím způsobem jsou zde rozvinuty silnice (dálnice A1, hlavní silnice č. 7) a železnice (SBB a Appenzeller Bahn). A1 zajišťuje napojení na celostátní silniční síť; pět kantonálních silnic spojuje Gossau s okolím: hlavní silnice č. 7 do Wil a do St. Gallenu, kantonální silnice č. 8 přes Flawil na hlavní silnici č. 16 do Toggenburgu, kantonální silnice č. 9 přes Bischofszell do Thurgau.[2] Hlavní silnice č. 8 vede přes Herisau do Appenzellerlandu, který má být odlehčen dálničním přivaděčem A25 Gossau-Ost do Waldstattu.
Gossau leží na hlavní trati SBB Ženeva – Bern – Curych – St. Gallen. Existuje zde také přímé železniční spojení s Herisau a Appenzellem a také s Bischofszellem a Weinfeldenem. Autobusy Regiobus jezdí ve městě a okolí na pěti linkách, stejně jako Postbus na jedné lince.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gossau SG na německé Wikipedii.
- ↑ a b c d DORA, Cornel. Gossau (SG) . Historisches Lexikon der Schweiz, 2013-03-18 . Dostupné online. (německy)
- ↑ Bauarbeiten vergeben . Tagblatt.ch, 2011-04-14 . Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Gossau SG na Wikimedia Commons
- (německy) – oficiální stránky
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk