Gjergj Kastrioti Skanderbeg
Narození	6. května 1405 Sinë
Úmrtí	17. ledna 1468 (ve věku 62 let) Lezhë
Příčina úmrtí	malárie
Místo pohřbení	Lezhë Saint Nicholas Church
Alma mater	Enderun School
Povolání	aristokrat, státník a vojenský velitel
Ocenění	Athleta Christi
Nábož. vyznání	pravoslaví (do 1423) katolicismus (1423–1443) islám (1423–1443) východní katolická církev (od 1443) křesťanství
Choť	Donika Kastrioti[1]
Děti	Giovanni Castriota Granai
Rodiče	Gjon Kastrioti a Voisava Tripalda
Rod	Kastrioté
Příbuzní	Mara Kastrioti (sourozenec) Irene Castriota Scanderbeg (pravnučka) Costantino Castriota a Ferdinand Castriota Scanderbeg (vnoučata)
Funkce	panovník
Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gjergj Kastrioti (srbsky Đurađ Kastriot; 1405 – 17. ledna 1468 Lezhë), řečený Skanderbeg (někdy také Skanderbej, albánsky Skënderbeu; Skander je albánská forma jména Alexandr, jímž se hlásil k velikosti Alexandra Makedonského) byl albánský vojevůdce a státník z rodu Kastriotů. Jeho otec Jovan, původem Srb, byl první, kdo se naučil albánsky, řeč svých poddaných, jeho matkou byla srbská princezna z rodu Brankovićů. V Albánii je přes rodové pravoslavné vyznání (které nicméně později příležitostně měnil za islám, či římský ritus)^[zdroj? považován za národního hrdinu, přední postavu albánských dějin.

Popis

Proslavil se jako bojovník proti Osmanské říši, vybojoval v čele křesťanských armád desítky bitev, z velké části vítězných. Bývá také nazýván jako „Drak z Albánie“ a je albánským národním hrdinou, ačkoliv Albánci byli většinovým etnikem na obou stranách konfliktu. Skanderbegova sláva se po dobytí Balkánu Osmany uchovala v křesťanské Evropě, zatímco v převážně islamizované Albánii postupně vybledla. Byl znovuobjeven ve druhé polovině 19. století v období albánského národního obrození, kdy podrobili nacionalisté Skanderbegovu postavu procesu albanizace až do dnešní podoby národního hrdiny.

Jeho sochy se nacházejí v mnoha městech, včetně hlavního města Tirany (jezdecká socha). Sjednotil drobná knížectví a vytvořil samostatný albánský stát. Sídlil v pevnosti Krujë, která byla rekonstruována v šedesátých letech 20. století. Podporoval mírové úsilí Jiřího z Poděbrad. Spolu s kardinálem Palem Engjëllim často cestoval do zahraničí, aby sháněl podporu pro boje proti Osmanské říši.

V roce 1981 mu bylo v městě Lezhë postaveno mauzoleum. Jeho helma s kozlí hlavou byla ve třicátých letech dvacátého století vyobrazena i na albánské vlajce. Nyní je vystavena v Uměleckohistorickém muzeu ve Vídni.^[2] 1. listopadu 1982 bylo otevřeno Skanderbegovo muzeum v rodném městě Krujë.

Obraz v umění

• 1735 François Francœur a François Rebel: Scanderberg, opera – tragédie en musique, libreto: Antoine Houdar de La Motte a Jean-Louis-Ignace de La Serre, premiéra 27. října 1735, Académie Royale de Musique, Paříž.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Gjergj Kastrioti Skanderbeg na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.