A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Giv'atajim גבעתיים | |
---|---|
Celkový pohled na Giv'atajim | |
Poloha | |
Souřadnice | 32°4′11″ s. š., 34°48′42″ v. d. |
Nadmořská výška | 10 m n. m. |
Stát | Izrael |
distrikt | Telavivský |
Giv'atajim | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 3,246 km²[1] |
Počet obyvatel | 59 500 (2017[2]) |
Hustota zalidnění | 18 351,9 (r.2017) obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Ran Kunik (רן קוניק) |
Vznik | 1922 |
Oficiální web | www |
PSČ | 53100–53113 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Giv'atajim (hebrejsky גִּבְעָתַיִם, doslova „dva kopce“, v oficiálním přepisu do angličtiny Giv'atayim[3] je město v Izraeli v Telavivském distriktu. Starostou je Ran Kunik.
Geografie
Leží v nadmořské výšce 10 metrů na východním okraji Tel Avivu v metropolitní oblasti Guš Dan, nedaleko od pobřeží Středozemního moře. Leží v hustě osídlené oblasti, která je etnicky zcela židovská.
Město je na dopravní síť napojeno pomocí četných komunikací v rámci aglomerace Tel Avivu, zejména dálnice číslo 20, probíhají po západním okraji města společně s železniční tratí a korytem toku Nachal Ajalon. Zde se nachází i hlavní komerční zóny. V únoru 2012 zde byla odsouhlasena výstavba nejvyššího mrakodrapu v Izraeli, Eurocom Tower, o výšce 241 metrů.[4]
Dějiny
Město bylo založeno 2. dubna roku 1922[3] pionýry druhé aliji vedenými Davidem Schneidermanem. Tato skupina zakoupila 75 akrů půdy na předměstí Tel Avivu, které se později staly čtvrtí Borochov. Byla pojmenovaná po zakladateli dělnické strany Poalej Cijon Ber Borochovovi. Ke skupině se později připojilo dalších 70 rodin. Půda byla zakoupena za jejich vlastní úspory a následně byla dobrovolně předána Židovskému národnímu fondu, který v té době organizoval židovské osídlení.
V roce 1942 byla obec povýšena na místní radu (malé město). Tehdy došlo ke sloučení šesti obytných souborů do jedné obce. Šlo o čtvrti Borochov (založena roku 1922), Šenkin (1925), Kirjat Josef (1934), Rambam (1933), Arlozorov (1936) a Po'alej ha-Rakevet (1931). Poslední jmenovaná byla zřízena pro ubytování zaměstnanců železniční společnosti.[5]
Roku 1959 získal Giv'atajim status města. Název města odkazuje na dva nevýrazné pahorky, které se tu vypínaly z jinak zcela ploché pobřežní planiny.[5]
Archeologické výzkumy objevily v prostoru města osídlení z doby měděné (eneolit).
Starostové
- Šimon Ben Cvi (1941–1965)
- Kuba Kraizman (1965–1978)
- Jicchak Jaron (1978–1993)
- Efi (Efrajim) Štencler (1993–2006)
- Iris Avram, nahradil předcházejícího starostu kvůli jeho předčasné rezignaci (9. října 2006–16. ledna 2007)
- Re'uven Ben Šachar (2007–2013)
- Ran Kunik (2013–současnost)
Demografie
Podle údajů z roku 2009 tvořili naprostou většinu obyvatel Židé - přibližně 51 500 osob (včetně statistické kategorie „ostatní“, která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu, ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, přibližně 53 000 osob).[3]
Jde o velkou obec městského typu s dlouhodobě stagnující populací. K 31. prosinci 2017 zde žilo 59 500 lidí.[2]
Rok | Obyvatelé |
---|---|
1948 | 9 632 |
1949 | 11 000 |
1950 | 12 000 |
1951 | 12 600 |
1952 | 14 500 |
1953 | 15 500 |
1954 | 18 200 |
1955 | 19 800 |
1956 | 23 300 |
1957 | 25 100 |
Rok | Obyvatelé |
---|---|
1958 | 26 700 |
1959 | 28 000 |
1960 | 30 000 |
1961 | 32 300 |
1962 | 33 800 |
1963 | 35 600 |
1964 | 37 300 |
1965 | 38 800 |
1966 | 40 000 |
1967 | 40 900 |
Rok | Obyvatelé |
---|---|
1968 | 42 100 |
1969 | 44 400 |
1970 | 46 000 |
1971 | 47 600 |
1972 | 48 500 |
1973 | 50 400 |
1974 | 50 200 |
1975 | 50 000 |
1976 | 49 900 |
1977 | 49 600 |
Rok | Obyvatelé |
---|---|
1978 | 49 300 |
1979 | 49 300 |
1980 | 49 200 |
1981 | 48 600 |
1982 | 48 300 |
1983 | 46 700 |
1984 | 46 600 |
1985 | 46 100 |
1986 | 45 800 |
1987 | 45 900 |
Rok | Obyvatelé |
---|---|
1988 | 45 600 |
1989 | 45 600 |
1990 | 46 600 |
1991 | 47 500 |
1992 | 47 800 |
1993 | 47 200 |
1994 | 46 500 |
1995 | 48 961 |
1996 | 48 329 |
1997 | 47 546 |
Rok | Obyvatelé |
---|---|
1998 | 46 828 |
1999 | 46 800 |
2000 | 47 031 |
2001 | 47 270 |
2002 | 47 400 |
2003 | 47 200 |
2004 | 47 900 |
2005 | 48 700 |
2006 | 49 400 |
2007 | 49 600 |
Rok | Obyvatelé |
---|---|
2008 | 52 100 |
2009 | 53 000 |
2010 | 54 000 |
2011 | 54 700 |
2012 | 55 700 |
2013 | 56 200 |
2014 | 56 800 |
2015 | 57 500 |
2016 | 58 500 |
2017 | 59 500 |
Rok | Obyvatelé |
---|---|
2018 | 60 200 |
Partnerská města
Odkazy
Reference
- ↑ נתונים פיזיים - עיריות ומ.מקומי . Izraelský centrální statistický úřad . Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-26. (hebrejsky)
- ↑ a b POPULATION AND DENSITY PER SQ. KM. IN LOCALITIES NUMBERING 5,000 RESIDENTS AND MORE ON 31.12.2017 . Ročenka Centrálního statistického úřadu 2018 . Dostupné online. (anglicky, hebrejsky)
- ↑ a b c יישובים 2009 . Izraelský centrální statistický úřad . Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-03. (hebrejsky)
- ↑ Goldstein, Tani: Tallest building in Israel approved, 02.03.12, 14:34 . Ynetnews . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Giv'atayim (Israel) . Flags of the World . Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Giv'atajim na Wikimedia Commons
- (hebrejsky) Oficiální internetové stránky Archivováno 1. 10. 2017 na Wayback Machine.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk