A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Giovanni Papini | |
---|---|
Narození | 9. ledna 1881 Florencie |
Úmrtí | 8. července 1956 (ve věku 75 let) Florencie |
Příčina úmrtí | amyotrofická laterální skleróza |
Místo pohřbení | Cimitero delle Porte Sante |
Povolání | básník, novinář, spisovatel, literární kritik, životopisec, autor sci-fi a filozof |
Žánr | báseň v próze |
Ocenění | Vena Marzotto |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Giovanni Papini (9. ledna 1881 Florencie – 8. července 1956 tamtéž) byl italský novinář, esejista, prozaik, povídkář, básník, literární kritik a filozof. Od počátku do poloviny dvacátého století byl v Itálii známým a kontroverzním veřejným intelektuálem. Papini byl obdivován pro svůj styl psaní a angažoval se ve vášnivých polemikách. Střídal avantgardní směry jako futurismus a dekadenci, přecházel z jedné politické a filozofické polohy do druhé, ale vždy zůstával neuspokojený. Mimo jiné byl nejranějším a nejnadšenějším představitelem a propagátorem italského pragmatismu. Dále také konvertoval od antiklerikalizmu a ateismu ke katolicismu (1921) a od přesvědčeného intervencionismu před rokem 1915 dospěl až k averzi vůči válce. Ve 30. letech 20. století přešel od individualismu ke konzervatismu a nakonec se stal fašistou, přičemž si však zachoval odpor k nacismu.
Jako jeden ze zakladatelů časopisů Leonardo (1903) a Lacerba (1913) pojímal literaturu jako „akci“ a jeho spisy měly rétorický a neuctivý tón. Ačkoli byl přes své samouctví značně vzdělaný, zastával jako ikonoklastický redaktor a spisovatel vedoucí roli v italském futurismu a raných literárních hnutích mládeže. Působil ve Florencii a aktivně se účastnil zahraničních literárních filozofických a politických hnutí, jako byl francouzský intuicionismus Bergsona a angloamerický pragmatismus Peirceho a Jamese. Propagoval rozvoj italské kultury a státu, a pak se svým individualistickým a idealistickým pojetím života a umění působil jako mluvčí katolické víry.
Papiniho literární úspěch začal textem Il crepuscolo dei filosofi (Soumrak filozofů), vydaným v roce 1906, a pokračoval roku 1913 vydáním autobiografického románu Un uomo finito (Hotový člověk).
Papiniho dílo bylo kvůli jeho katolicismu a fašismu po jeho smrti téměř zapomenuto,[1] ačkoli bylo později znovu přehodnoceno a doceněno: v roce 1975 argentinský spisovatel Jorge Luis Borges označil Papiniho za „nezaslouženě zapomenutého“ autora.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Giovanni Papini na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Giovanni Papini na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk