A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Georg svobodný pán Schariczer von Rény | |
---|---|
![]() | |
Velitel 7. armádního sboru | |
Ve funkci: 22. listopadu 1916 – listopad 1918 | |
Předchůdce | arcivévoda Josef |
Nástupce | funkce zanikla |
Vojenská služba | |
Služba | ![]() ![]() |
Hodnost | armádní generál v.v. (1927), generál III. třídy v.v. (1921), generál pěchoty (1918), polní podmaršál (1915), generálmajor (1911) |
Narození | 6. června 1864 Vojvodina |
Úmrtí | 26. února 1945 (ve věku 80 let) Bratislava |
Titul | svobodný pán (1917) |
Alma mater | Tereziánská vojenská akademie |
Profese | voják |
Ocenění | Vojenský řád Marie Terezie (1917) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Georg svobodný pán Schariczer von Rény (německy Georg Scharitzer Freiherr von Rény, maďarsky rényi báró György Schariczer) (6. června 1864 Sombor – 26. února 1945 Bratislava) byl rakousko-uherský generál. V c. k. armádě sloužil od roku 1884, byl štábním důstojníkem u různých jednotek, vyššího postavení dosáhl jako pobočník arcivévody Evžena a náčelníka generálního štábu Franze Conrada. Na začátku první světové války byl divizním velitelem v Haliči. Od roku 1916 do konce války byl velitelem 7. armádního sboru v Itálii. Za zásluhy na východní a italské frontě získal v roce 1917 prestižní Řád Marie Terezie a téhož roku získal titul barona. V roce 1918 byl povýšen na generála pěchoty. Po zániku monarchie se usadil v Bratislavě a v roce 1927 získal v československé armádě získal hodnost armádního generála ve výslužbě.
Životopis
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0a/Promotion_d.Theres.Ritter_im_Schloss_Wartholz.17.8.17._%28BildID_15568974%29.jpg/220px-Promotion_d.Theres.Ritter_im_Schloss_Wartholz.17.8.17._%28BildID_15568974%29.jpg)
Pocházel ze staré prešpurské měšťanské rodiny, byl synem c. k. majora Attily Schariczera. První vojenskou průpravu získal na jezdecké škole v Hranicích, poté v letech 188161884 studoval na Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě. Do amády vstoupil v hodnosti poručíka k 72. pěšímu pluku v Prešpurku, kde strávil pět let (1884–1889), mezitím si doplnil vzdělání na Válečné škole (K.u.k. Kriegsschule) ve Vídni a jako nadporučík byl zařazen do sboru důstojníků generálního štábu. Krátce sloužil v Sarajevu a v Pljevlji, v letech 1892–1897 byl štábním důstojníkem u 4. armádního sboru v Budapešti[1] a 5. armádního sboru v Prešpurku.[2] Poté znovu sloužil u 72. pěšího pluku v Prešpurku a mezitím postupoval v hodnostech (kapitán 1893, major 1899).[3] V letech 1902–1904 byl šéfem štábu 14. armádního sboru v Innsbrucku[4] a v hodnosti plukovníka (1906) byl jmenován přednostou 6. odboru na ministerstvu války.[5]
V letech 1908–1912 zastával funkci křídelního pobočníka arcivévody Evžena[6] a mezitím byl v roce 1911 povýšen na generálmajora.[7][8] V letech 1912–1913 byl pobočníkem náčelníka generálního štábu Conrada von Hötzendorfa a v únoru 1913 převzal velení 27. pěchotní brigády v Prešpurku.[9] Na začátku první světové války byl se svou brigádou povolán na východní frontu, kde byl začleněn do armády generála Puhalla určené pro boje v Haliči.[10] S osobním nasazením vedl boje v jižním Polsku a v září 1914 převzal velení 16. pěchotní divize.[11] K datu 1. ledna 1915 byl povýšen do hodnosti polního podmaršála[12] a jako divizní velitel se zúčastnil ofenzívy v Karpatech. V srpnu a září 1915 byl ze zdravotních důvodů krátce mimo aktivní službu. Zúčastnil se dobytí Brestu a koncem léta 1916 byl přeložen na italskou frontu, kde krátce poté převzal velení 7. armádního sboru.[13] Na jaře 1917 podnikl úspěšný útok proti italské armádě u Terstu a k datu 1. května 1918 dosáhl hodnosti generála pěchoty.[14] Na italské frontě setrval až do závěrečných bojů na Piavě.
K datu 1. ledna 1919 byl penzionován[15] a usadil se v Bratislavě. Požádal o zařazení do československé armády a ke dni 12. února 1921 mu byla udělena hodnost generála III. třídy ve výslužbě s nárokem na penzi.[16] Nakonec k datu 16. prosince 1927 obdržel hodnost československého armádního generála ve výslužbě.[17] V Bratislavě žil ve vile ve Vegelínově ulici č. p. 9 (dnešní Partizánska). Na konci druhé světové války spáchal sebevraždu, pohřben je na bratislavském Ondřejském hřbitově.
Tituly a ocenění
Jako pobočník arcivévody Evžena byl v roce 1911 povýšen do šlechtického stavu. Během vojenské služby získal řadu ocenění v Rakousku-Uhersku i od zahraničních panovníků.[18] Za své aktivity na východní a italské frontě obdržel v roce 1917 prestižní Řád Marie Terezie[19][20] a na základě řádových stanov byl krátce poté povýšen do stavu svobodných pánů (17. srpna 1917).
Rakousko-Uhersko
Jubilejní pamětní medaile (1898)
Vojenský záslužný kříž III. třídy (1904)
Vojenský jubilejní kříž (1908)
Řád železné koruny III. třídy (1909)
Vojenská záslužná medaile (1912)
rytířský kříž Leopoldova řádu s válečnou dekorací (1914)
Řád železné koruny II. třídy s válečnou dekorací (1915)
Vojenský záslužný kříž II. třídy s válečnou dekorací (1916)
Řád železné koruny I. třídy s válečnou dekorací (1917)
Vyznamenání za zásluhy o Červený kříž s válečnou dekorací (1917)
Leopoldův řád I. třídy s válečnou dekorací (1917)
rytíř Vojenského řádu Marie Terezie (1917)
Zahraničí
Řád Medžidie IV. třídy (1894, Osmanská říše)
Řád červené orlice III. třídy (1910, Německo)
Řád vycházejícího slunce III. třídy (1910, Japonsko)
Železný kříž II. třídy (1915, Německo)
Železný kříž I. třídy (1916, Německo)
Odkazy
Reference
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1894; Vídeň, 1894; s. 183 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1896; Vídeň, 1895; s. 96, 170 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1899; Vídeň, 1898; s. 195, 512 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1904; Vídeň, 1903; s. 138 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1907; Vídeň, 1906; s. 108, 178 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1909; Vídeň, 1909; s. 101, 162 dostupné online
- ↑ Generale und Oberste des k.u.k. Heeres; Vídeň, 1912; s. 9 dostupné online
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1911; Vídeň, 1911; s. 295, 314, 708 dostupné online
- ↑ Schematismus für das k.u.k. Heer für 1914; Vídeň, 1914; s. 91, 135 dostupné online
- ↑ Přehled vrchního velení rakousko-armády na východní frontě 1914 na webu austro-hungarian army dostupné online
- ↑ Přehled velitelů divizí rakousko-uherské armády 1914–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online
- ↑ Generale und Obersten 1915; Vídeň, 1915; s. 6 dostupné online
- ↑ Přehled velitelů armádních sborů rakousko-uherské armády 1883–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online
- ↑ Přehled generálů rakousko-uherské armády 1890–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online
- ↑ Služební postup Georga Schariczera in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 160 dostupné online
- ↑ Přehled generálů III. třídy československé armády ve výslužbě 1919–1927 na webu valka.cz dostupné online
- ↑ Přehled armádních generálů československé armády ve výslužbě 1927–1953 na webu valka.cz dostupné online
- ↑ Přehled řádů a vyznamenání Georga Schariczera in: STEINER, Jörg, C.: Schematismus der Generale und Obersten der k.u.k. Armee 1918; Vídeň, 1992; s. 19 dostupné online
- ↑ MĚŘIČKA, Václav: Řád Marie Terezie; Klub pro českou heraldiku a genealogii, Praha, 1990; s. 86
- ↑ Seznam nositelů Řádu Marie Terezie na webu austro-hungarian army dostupné online
Literatura
- BALLA, Tibor: A Nagy Háború osztrák-magyar tábornokai; Národní kulturní fond, Budapešť, 2010; s. 267–269 (heslo Georg Schariczer) ISBN 978-963-446-585-0 dostupné online (maďarsky)
Externí odkazy
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk