A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Geografie Francie | |
---|---|
Nejvyšší bod | Mont Blanc (4 808 m n. m.) |
Nejnižší bod | delta Rhône (-2 m n. m.) |
Nejdelší řeka | Loira (1 020 m) |
Rozloha | 547 030 km² |
Stát | Francie |
Nadřazená jednotka | Evropa |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Francie je země v západní Evropě, rozkládající se mezi moři a zálivy Atlantského oceánu – Biskajským zálivem, Lamanšským průlivem a Středozemním mořem. Šestiúhelníkový tvar pevninské části dal vzniknout populární francouzské přezdívce: l'hexagone.
Celková rozloha Francie, včetně zámořských území, je 674 843 km². Rozloha metropolitní Francie je 547 030 km².
Vnitřní dělení
Metropolitní Francie je rozdělena do 13 regionů (ačkoli Korsika je spíše zámořské společenství, ale obecně se o ní mluví jako o regionu), které jsou dále rozděleny na 96 departementů, 341 okresů (arrondissements), 4039 kantonů a 36 568 obcí (communes).
Dále Francie ovládá následující zámořské oblasti:
- 5 zámořských regionů (régions d'outre-mer): Guadeloupe, Francouzská Guyana, Martinik, Mayotte a Réunion, které mají stejný status jako metropolitní regiony. Každé z těchto území je také zároveň zámořským departementem (département d'outre-mer) se stejným statusem, jako má metropolitní departement. Tato dvojitá struktura (region / departement) vznikla nedávno kvůli rozšiřování regionálních pravomocí mezi zámořská území. Může se však opět změnit v jednoduchou strukturu díky spojování regionálních a departementálních shromáždění. Výjimkou je např. Réunion, kde se uvažuje o vytvoření druhého departementu na jihu ostrova, tudíž by vznikl region Réunion s dvěma departementy.
- 4 zámořská společenství (collectivités d'outre-mer): Saint Pierre a Miquelon, Wallis a Futuna, Svatý Bartoloměj a Svatý Martin
- 1 společenství sui generis: Nová Kaledonie — unikátní status v rámci Francie, ale prakticky má skoro stejné postavení jako zámořská území
- 1 zámořský stát (pays d'outre-mer): Francouzská Polynésie
- 1 zámořské území (territoire d'outre-mer): Francouzská jižní a antarktická území (skládá se z 5 okresů: Roztroušené ostrovy, Crozetovy ostrovy, Kerguelenovy ostrovy, Ostrovy Svatý Pavel a Amsterdam a Adélina země)
- 1 neobydlený ostrov v Tichém oceánu poblíž pobřeží Mexika, který je spravovaný Vysokým komisařem pro Francouzskou Polynésii: Clipperton.
Podnebí
Ve Francii bývají chladné zimy a mírná léta, u Středozemního moře pak mírné zimy a horká léta. V zemi jsou výrazné rozdíly klimatu dle jednotlivých regionů.
Povrch
Většina území je plochá a nížinná, sever a západ Francie je mírně zvrásněný, ve vnitrozemí se nachází významná pahorkatina Massif Central. Na jihozápadě se tyčí vysoké Pyreneje a na jihovýchodě Alpy, kde najdeme i nejvyšší vrchol Evropy – Mont Blanc (4810 m). Nejnižším bodem Francie pak je delta řeky Rhôny, která je 2 metry pod úrovní moře.[1]
Využití půdy
- orná půda: 33.4 %
- pastviny: 17.5 %
- lesy: 29.2 %
- ostatní: 18.1 %
Přírodní zdroje
Francie se vyznačuje bohatými zásobami uhlí, železné rudy, bauxitu, potaše a zinku. Významně se na státní ekonomice podílí i ryby a dřevo.
Města
Hlavním městem Francie je Paříž. Další velká, či historicky důležitá města jsou:
Abbeville, Ajaccio, Albertville, Albi, Amiens, Angers, Angoulême, Aurillac, Avignon, Bastia, Besançon, Bordeaux, Belfort, Brest, Brive, Caen, Cahors, Calais, Cannes, Carcassonne, Chamonix-Mont-Blanc, Charleville-Mezieres, Châtellerault, Cherbourg-en-Cotentin, Chinon, Clermont-Ferrand, Colmar, Deauville, Dieppe, Digne-les-Bains, Dijon, Dole, Domremy, Dreux, Dunkerque, Evreux, Grenoble, La Baule, La Rochelle, Le Havre, Lille, Lyon, Marseille, Mende, Metz, Mont-de-Marsan, Montauban, Montpellier, Nantes, Nice, Nîmes, Orléans, Pau, Perigueux, Perpignan, Poitiers, Quimper, Reims, Rennes, Rodez, Roubaix, Rouen, Saint-Gaudens, Saint-Etienne, Saint-Nazaire, Saint-Tropez, Saumur, Sete, Soissons, Strasbourg, Tarbes, Toulon, Toulouse, Tours, Tourcoing, Valence, Vichy
Krajní body
Metropolitní Francie
- Nejsevernější bod — Bray-Dunes, Nord; 51°5′ s. š., 2°32′ v. d.
- Nejjižnější bod — ostrovy Lavezzi, Korsika; 41°20′ s. š., 9°15′ v. d.
- Nejzápadnější bod — ostrov Ouessant, Bretaň; 48°27′ s. š., 5°8′ z. d.
- Nejvýchodnější bod — Cervione, Haute-Corse; 42°17′ s. š., 9°33′ v. d.
Včetně zámořských regionů
- Nejsevernější bod — Bray-Dunes, Nord; 51°5′ s. š., 2°32′ v. d.
- Nejjižnější bod — Saint-Joseph, Réunion; 22°23′ j. š., 55°38′ v. d.
- Nejzápadnější bod — La Pointe-Noire, Guadeloupe; 16°16′ s. š., 61°48′ z. d.
- Nejvýchodnější bod — Sainte-Rose, Réunion; 21°11′ j. š., 55°50′ v. d.
Odkazy
Reference
- ↑ The World Factbook — Central Intelligence Agency. www.cia.gov . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-05-30. (anglicky)
Související články
- Francie
- Největší jezera ve Francii
- Seznam měst ve Francii
- Národní parky ve Francii
- Řeky ve Francii
- Největší ostrovy Francie
- Seznam obcí ve Francii
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu geografie Francie na Wikimedia Commons
- (francouzsky) geoportail.fr Archivováno 15. 12. 2010 na Wayback Machine. – geografický portál věnovaný Francii
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk