A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Gathorne Gathorne-Hardy, 1. hrabě z Cranbrooku | |
---|---|
![]() | |
Narození | 1. října 1814 Bradford |
Úmrtí | 30. října 1906 (ve věku 92 let) Hempstead |
Alma mater | Oriel College Shrewsbury School |
Povolání | politik, soudce a barrister |
Politická strana | Konzervativní strana |
Choť | Jane Orr (od 1838)[1][2] |
Děti | Alfred Gathorne-Hardy John Gathorne-Hardy, 2nd Earl of Cranbrook Lady Margaret Evelyn Gathorne-Hardy[3] Lady Edith Elizabeth Gathorne-Hardy[3][1] Charles Gathorne Gathorne-Hardy[3] |
Rodiče | John Hardy a Isabel Gathorne[3] |
Příbuzní | Sir John Hardy, 1st Baronet (sourozenec) G. M. Gathorne-Hardy[3], Isabel Edith Gathorne-Hardy[3] a Alfred Cecil Gathorne-Hardy[3] (vnoučata) |
Funkce | člen 16. parlamentu Spojeného království (1856–1857) Člen 17. parlamentu Spojeného království (1857–1859) Člen 18. parlamentu Spojeného království (1859–1865) Člen 19. parlamentu Spojeného království (1865–1868) Člen 19. parlamentu Spojeného království (1865–1866) … více na Wikidatech |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Gathorne Gathorne-Hardy, 1. hrabě z Cranbrooku (příjmení Gathorne-Hardy od roku 1878) (Gathorne Gathorne-Hardy, 1st Earl of Cranbrook, 1st Viscount Cranbrook, 1st Baron Medway) (1. října 1814, Bradford, Anglie – 30. října 1906, Hemsted Park, Anglie) byl britský státník, významný představitel Konzervativní strany 19. století. Patřil k přátelům a dlouholetým spolupracovníkům Benjamina Disraeliho, v konzervativních vládách zastával funkce ministra vnitra (1867-1868), ministra války (1874-1878) a ministra pro Indii (1878-1880). Politickou kariéru završil jako prezident Tajné rady (1886-1892), mezitím s titulem vikomta vstoupil do Horní sněmovny (1878), nakonec byl povýšen na hraběte (1886).
Politická kariéra
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7f/Hemsted_Park%2C_Benenden.jpg/220px-Hemsted_Park%2C_Benenden.jpg)
Pocházel z bohaté podnikatelské rodiny, byl mladším synem Johna Hardyho (1773-1855), majitele železáren v Bradfordu. Vystudoval v Oxfordu a od mládí působil jako úspěšný právník. Do Dolní sněmovny kandidoval poprvé neúspěšně v roce 1847, poté byl poslancem v letech 1856-1878[pozn. 1]. Na půdě parlamentu brzy vynikl jako řečník Konzervativní strany a již v letech 1858-1859 zastával nižší funkce státního podsekretáře vnitra. V Derbyho vládě byl prezidentem chudinského úřadu (President of the Poor Law Board) (1866-1867) a státním sekretářem vnitra (1867-1868), od roku 1866 byl též členem Tajné rady. Jako ministr vnitra předložil volební zákon z roku 1867, který významně rozšířil volební právo. V letech 1868-1874 byl v opozici a v případě Disraeliho nepřítomnosti byl vůdčí osobností konzervativců v parlamentu. Do vlády se znovu vrátil s Disraelim a v jeho kabinetu byl ministrem války (1874-1878). V této funkci se zasloužil o vypracování prvního mobilizačního plánu pro Spojené království.
V roce 1878 získal titul vikomta a vstoupil do Sněmovny lordů, téhož roku přijal příjmení po matce a začal užívat jméno Gathorne-Hardy. V rekonstruované Disraeliho vládě po odchodu 15. hraběte z Derby přešel do funkce ministra pro Indii (1878-1880)[pozn. 2], v níž musel řešit druhou britsko-afghánskou válku a obnovení britského vlivu v Afghánistánu. Poté byl šest let v opozici, do vlády se vrátil v Salisburyho kabinetu krátce znovu v úřadu ministra války (1886), poté byl v letech 1886-1892 lordem prezidentem Tajné rady (1886-1892). Kvůli neznalosti jazyků odmítl nabídku na post ministra zahraničí, nepřijal ani nabízenou funkci místokrále v Irsku. V roce 1892 byl povýšen na hraběte a o tři roky později odešel do soukromí.
Rodina
V roce 1857 koupil sídlo Hemsted Park (Kent), které nechal zbořit a následně vystavět nový zámek v novorenesančním stylu. Zámek dnes slouží jako internátní škola. Nachází se poblíž města Cranbrook, od jehož názvu byl odvozen peerský titul.
S manželkou Jane Orr (†1897) měl pět dětí. Dědicem titulů byl nejstarší syn John Gathorne-Hardy, 2. hrabě z Cranbrooku (1839-1911), který byl před vstupem do Sněmovny lordů dvacet let poslancem Dolní sněmovny. Druhý syn Charles Gathorne-Hardy (1841-1919) sloužil v armádě a dosáhl hodnosti plukovníka, třetí syn Alfred Gathorne-Hardy (1845-1918) byl poslancem Dolní sněmovny. Dcera Margaret (1858-1943) byla manželkou 2. vikomta Goschena, guvernéra v Madrasu. Současným představitelem rodu je Gathorne Gathorne-Hardy, 5. hrabě z Cranbrooku (*1933), jeho syn John Jason Gathorne-Hardy jako dědic užívá titul lorda Medwaye.
Jeho starší bratr Sir John Hardy (1809-1888) byl též dlouholetým poslancem a v roce 1876 získal titul baroneta. Jeho sídlem byl zámek Dunstall Hall (Staffordshire).
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Gathorne Hardy na Wikimedia Commons
- Gathorne Hardy na webu thepeerage
- Rodokmen hrabat z Cranbrooku Archivováno 25. 5. 2018 na Wayback Machine.
Literatura
- Ottův slovník naučný, díl V.; Praha, 1892 (reprint 1997), s. 700 ISBN 80-7185-102-7
Poznámky
- ↑ Původně byl poslancem za nevelké město Leominster, v roce 1865 kandidoval ve volbách za prestižní volební obvod oxfordské univerzity. Za konzervativní stranu byl jeho spolukandidátem William Heathcote z vlivné podnikatelské rodiny, jejich liberálním protikandidátem byl pozdější premiér William Gladstone. William Heathcote získal 47% hlasů, Gathorne Hardy 28% a William Gladstone 25%. Gathorne Hardy měl tedy nad Gladstonem mírnou převahu, v následujících všeobecných i doplňovacích volbách za oxfordskou univerzitu uspěl bez problémů. Když v roce 1878 přešel do Sněmovny lordů, za Oxford jej jako poslanec nahradil konzervativní kolega John Gilbert Talbot, náměstek ministra obchodu.
- ↑ V souvislosti s okupací Kypru došlo v roce 1878 k rezignaci několika ministrů, kteří nesouhlasili s britskou zahraniční politikou. Namísto hraběte z Derby se novým ministrem zahraničí stal markýz Salisbury. Jím uvolněný post ministra pro Indii obsadil Gathorne Hardy. Ministrem války se místo něj stal mladší bratr hraběte z Derby Frederick Stanley.
Reference
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk