A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Paris-Austerlitz | |
---|---|
Nádražní budova | |
Stát | Francie |
Region | Île-de-France (chef-lieu) |
Město | Paříž |
Ulice | boulevard de l'Hôpital, place Valhubert a Quai d'Austerlitz |
Souřadnice | 48°50′32″ s. š., 2°21′57″ v. d. |
Paris-Austerlitz | |
Provozovatel dráhy | SNCF |
Nadmořská výška | 37 m n. m. |
V provozu od | 1840 |
Dopravní koleje | 21 + 4 podzemní |
Počet cestujících | 85 000/den [1] |
Návazná doprava | |
Kód památky | PA75130001 |
Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Paris-Austerlitz (česky doslovně Paříž-Slavkov) je železniční stanice v Paříži, znamá též jako Gare d'Austerlitz (Slavkovské nádraží). Hlavová stanice se nachází ve 13. obvodu na Place. Architektem nádražní budovy, která je zapsaná na seznam historických památek, je Pierre-Louis Renaud. Název nádraží je odvozen od německého jména moravského města Slavkov, kde Napoleon Bonaparte 2. prosince 1805 zvítězil v Bitvě tří císařů. Na počest v této vítězné bitvy bylo v Paříži pojmenováno nábřeží Quai d'Austerlitz, u kterého se nádraží rozkládá.
Historie
První nádraží bylo otevřeno již 20. září 1840 při zprovoznění tratě do Juvisy. Architektem byl Félix Emmanuel Callet (1791–1854), držitel Prix de Rome. Železnice byla v roce 1843 prodloužena až do Orléans. V roce 1846 bylo nádraží poprvé rozšířeno.
V letech 1862–1870 bylo nádraží přestavěno do současné podoby. Nová hala z kovu má rozpětí konstrukce 51,25 m a je 280 m dlouhá. Velký prostor byl během obléhání Paříže v roce 1870 využíván k výrobě horkovzdušných balónů. V roce 1900 u příležitosti světové výstavy rozšířila společnost Compagnie du chemin de fer de Paris à Orléans stávající železniční trať do centra města Paříže a Gare d'Orsay se stalo novou konečnou stanicí.
V roce 1906 byla nádražní hala proražena kvůli výstavbě nadzemní tratě linky 5 pařížského metra, která překonává Seinu po viaduktu.
Od roku 1926, kdy byla dokončena elektrifikace trati Paříž-Vierzon, již na nádraží jako první v Paříži přestaly zajíždět parní lokomotivy.
V roce 1939 se Gare d'Orsay začalo používat pouze pro dopravu na předměstí a Gare d'Austerlitz se stalo konečnou stanicí dálkových spojů. Až do roku 1990 zde byly vypravovány spoje do jihozápadní Francie. Poté byly uvedeny do provozu linky TGV z Gare Montparnasse, takže se objem přepravy snížil.
3. března 1969 byla otevřena podzemní nástupiště a od 26. září 1979 je využívá linka RER C.
Budova nádraží byla v roce 1997 zanesena mezi historické památky.
Na počátku 90. let se zvažovalo propojit Slavkovské nádraží podzemním tunelem s pohyblivým chodníkem s Gare de Lyon, které leží na druhém břehu Seiny, protože mezi oběma stanicemi není přímé spojení metrem, ale tento projekt byl posléze pro velké náklady odložen.
V letech 2004–2006 byly bývalé administrativní budovy prodány a přestavěny. Původní fasáda zůstala zachována, ale objekt byl kompletně přestavěn na kancelářskou budovu.
Rozvoj
Od poloviny 90. let probíhá ve čtvrti rozsáhlá modernizace v rámci projektu Paris Rive Gauche, která se dotkne i samotného nádraží. Jedním z projektů je zakrytí kolejiště, nad kterým by vznikly nové užitné plochy. Rovněž se plánuje, že by na nádraží mohly zajíždět vlaky TGV.
Spojení
Od uvedení do provozu TGV na Gare Montparnasse, ztratilo zdejší nádraží většinu dálkovách spojů směrem na jihovýchod. Ze stanice vyjíždějí vlaky ve směru Toulouse (přes Châteauroux, Limoges, Brive-la-Gaillarde, Cahors a Montauban), Perpignan – Cerbère, Bourges – Montluçon, Orléans – Blois – Tours.
Z nádraží vyjíždí i mnoho nočních vlaků do jižní Francie a Španělska: Barcelona (přes Gérone), Madrid (přes Burgos), Nice (přes Toulon a Cannes), Port-Bou (přes Toulouse a Perpignan), Toulouse – La Tour-de-Carol, Briançon (přes Valence), Toulouse, Rodez – Albi, Irun (přes Biarritz), Tarbes (přes Lurdy).
V sezónně vyjíždějí noční spoje směrem na Luchon, Saint-Gervais-les-Bains a Bourg-Saint-Maurice.
Vlaky TER zajišťují dopravu směrem na Étampes – Orléans a Dourdan – Châteaudun – Vendôme – Tours.
Na stejnojmenné stanici pařížského metra je možné přestoupit na linky 5 a 10. Nástupiště linky 5 je neobvykle umístěno nad zemí a trať prochází nad kolejištěm přímo hlavní nádražní budovou.
Na podzemní stanici zastavují vlaky linky RER C.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gare de Paris-Austerlitz na francouzské Wikipedii.
- ↑ (francouzsky) La saturation du reseau ferre francilien, s. 5 Archivováno 2. 9. 2009 na Wayback Machine.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Paris-Austerlitz na Wikimedia Commons
- (francouzsky) Informace o nádraží[nedostupný zdroj
- (francouzsky) Historie nádražní budovy na Structurae
- (francouzsky) Záznam v evidenci historických památek
← směr C1 C3 C5 C7 | RER C | směr C2 C4 C6 C8 → |
Saint-Michel – Notre-Dame | Gare d'Austerlitz | Bibliothèque François Mitterrand |
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk