A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Géza Včelička | |
---|---|
Géza Včelička | |
Narození | 7. května 1901 Praha Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 30. prosince 1966 (ve věku 65 let) Praha Československo |
Povolání | spisovatel, novinář, redaktor, fotograf a malíř |
Ocenění | Řád práce |
Politická strana | Komunistická strana Československa |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Géza Včelička, vlastním jménem Antonín Eduard Včelička[p 1] (7. května 1901 Praha[1][2] – 30. prosince 1966 Praha), byl český levicový novinář, reportér, spisovatel (básník i prozaik), cestovatel, trampský organizátor a malíř.
Život
Mládí
Géza Včelička se narodil v chudinském židovském ghettu v Praze. Byl druhým synem sklepníka Eduarda Včeličky (1869–??) a švadleny Marie, rozené Plassové (1876–??).[3] Svatba rodičů se konala v roce 1900, až po narození staršího bratra Ladislava (1898–1919).[4] Ten se v roce 1919 (jedenadvacetiletý) utopil.[2]
Když byly Gézovi čtyři roky, přestěhovala se rodina do tmavého bytu pražské hospody U zlatého tygra, kterou měl později v oblibě spisovatel Bohumil Hrabal.[5] Rodina se stěhovala často, trvale se zabydlel až v nábřežní chudinské čtvrti Na Františku, v blízkosti pražského Anežského kláštera. Místo se opakovaně objevovalo v jeho tvorbě.
Zaměstnání a nemoc
Učil se na číšníka, z pražských hospod ale utíkal s tím, že je bit. Doma ho za to ale bil otec a Géza tak byl v začarovaném kruhu. Pokusil se o sebevraždu oběšením, které na poslední chvíli zabránil jiný číšník.[5] Po vyučení (1918) pracoval v různých kavárnách. Po absolvování jednoroční obchodní školy (1921) pracoval šest let jako praktikant a skladník v továrně na kovové zboží. V roce 1926 onemocněl plicní chorobou a po léčbě v sanatoriu se dále živil jen příležitostnou prací a jako redaktor.[6]
Tramp a cestovatel
Géza Včelička se aktivně zapsal do historie předválečného trampského hnutí, kde patřil k levicovému křídlu. S partou založili v kokořínských lesích první osadu Sunshine.[5]
Zájem o jeho názory vzrostl až v době platnosti tzv. Kubátova zákona (Vyhláška zemského presidenta v Praze ze dne 9. dubna 1931, týkající se „nepřístojného jednání nebo chování na místech veřejných“[7]). Stejně jako trampové soustředění kolem Boba Hurikána i trampové levicového křídla Gézy Včeličky organizovali nezávisle protesty proti této vyhlášce. Mnohem více trampských osad tehdy vyjadřovalo podporu Včeličkovu křídlu.[8] Přestože po roce 1948 začal být tramping pronásledován, Géza Včelička se nikdy nezřekl své trampské minulosti a nadále se k trampingu hlásil a tehdejší pronásledování trampingu těžce nesl. V roce 1964 svolal tiskovou konferenci, kde opět zdůraznil svou příslušnost k hodnotám trampingu, obhajoval tramping a vyzval zástupce tisku o prostor pro tramping. Je velmi pravděpodobné, že přispěl k tolerantnějšímu přístupu státních složek k trampingu.[8]
V letech 1928 cestoval do Bulharska a Srbska, 1929 do Turecka, v letech 1930–1932 navštívil Francii, Alžír a Tunisko. V roce 1934 se v Moskvě zúčastnil sjezdu sovětských spisovatelů.[6]
Komunista
Géza Včelička byl vždy levicového přesvědčení. Např. v době mostecké stávky na jaře 1932 působil v brigádě proletářských spisovatelů řízené Juliem Fučíkem.[9] Levicové postoje zastával i ve svém vztahu k trampingu (viz výše) a v literární tvorbě.
Od okupace po závěr života
Okupaci prožil převážně v nemocnicích, byl sledován gestapem. Po válce se stal spisovatelem z povolání a přepracovával své dílo.[6]
Géza Včelička byl celkem třikrát ženat, z toho jednou pouze formálně. Ze třetího manželství se roku 1950[p 2] narodila dcera Daniela, která se také stala novinářkou a v sedmdesátých letech se vdala za publicistu Vladimíra Kučeru,[10] se kterým vychovala dceru Kláru a vnučku Karolínu. Daniela zemřela v roce 2011. [11]
Géza Včelička zemřel v Praze dne 30. prosince 1966. Je pochován na pražských Olšanských hřbitovech (část 2ob, oddělen 15, hrob 530uhst).
Ocenění
- Za celoživotní dílo mu byl v roce 1959 udělen titul zasloužilý umělec.[12]
- V roce 1961 mu byl k šedesátinám udělen Řád práce.[13]
- V Brně-Komíně je po spisovateli pojmenována ulice Včeličkova.[14]
Dílo
Mezi jeho nejznámější literární díla patří romány Kavárna na hlavní třídě a Policejní hodina.
Novinář
Od 1929 do roku 1931 působil jako redaktor, později šéfredaktor, levicového časopisu Tramp.[15] Přispíval do řady, zejména levicových časopisů jako Rozsévačka, Rudé právo (Rudý večerník a Rudý pondělník), po válce např. Obrana lidu, Večerní Praha.[6]
Knižní vydání (pouze první vydání)
- Básník a tanečnice (bulvární příběh, Antonín Novák, Libochovice, 1928)
- Několik prokletých (novely, nákladem vlastním, Praha, 1928)
- Kavárna na hlavní třídě (Román, Karel Borecký, Praha-Karlín, 1932)
- Světoběžníci a robinsoni (reportáže a povídky, Karel Borecký, Praha, 1932)
- V zemi hákového kříže (reportáž ze současného Německa, Časopis Rozsevačka, Anežka Hodinová, Praha, 1933)
- Dvě města na světě (prózy o Moskvě a Leningradu, Karel Borecký, Praha, 1935)
- Policejní hodina (román z let devadesátých, Sfinx (Bohumil Janda), Praha, 1937)
- Mezi Marokem a Zbraslaví (tři prózy, Praha (s.n.), 1939)
- Staré zrcadlo (básně, V. Jedlička nást., Praha, 1939)
- Pěšinou snů (básně, V. Jedlička nást., Praha, 1940)
- Poutníkův návrat (povídky a prózy, V. Jedlička, nást. Ant. Neumann, Praha, 1941)
- Pražské tajemství (Josef Lukasík, Mor. Ostrava, Praha, 1944)
- Klášterní ulice (Staropražské básně, Autorův nápěv k básni Klášterní ulice upravil Jan Seidel, J. Lukasík, 1945)
- Pěšinou snů (Básně, Autorův nápěv k básni "V perleti pavučin" upravil Jan Seidel, Josef Lukasík, Moravská Ostrava, Praha, 1946)
- Poutníkův návrat. Kniha 1, Zrození poutníkovo, Kniha 2, Světoběžníci a robinsoni, Fotografie Gézy Včeličky, Josef Lukasík, Praha, 1948 a 1949)
Hudebniny
- Modrá hvězda (jedenáct písní s doprovodem kytary, podle autorových nápěvů kytarový doprovod upravil Gustav Berlinger ml., V. Jedlička nást., Praha, 1941)
- Na můstku kapitán (trampská námořnická, slova i hudba Géza Včelička Včelička, časopis "Tramp", Praha, mezi 1920–1940)
Filmografie
Géza Včelička byl autorem námětů filmů:
- Kavárna na hlavní třídě (1953, režie Miroslav Hubáček, hlavní role Karel Höger)
- Policejní hodina (1960, režie Otakar Vávra, hlavní role Marie Vášová)
Zajímavost
Zlidovělá píseň "Máňa"[16] byla původně píseň oděské galérky, kterou si Géza Včelička přivezl z cest a otextoval.[17][p 3]
Odkazy
Poznámky
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv.Františka na Starém Městě pražském
- ↑ a b Soupis pražských obyvatel, rodina Eduarda Včeličky
- ↑ Policejní přihlášky, Praha, rodina Eduarda Včeličky
- ↑ Kostel sv. Františka, matrika oddaných 1893–1907, snímek 157
- ↑ a b c HORA, Josef. Géza Včelička: komunista, který bránil tramping před stalinismem. iDNES.cz . 2021-5-9. Dostupné online.
- ↑ a b c d MERHAUT, Luboš. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, U-Ž. Praha: Academia, 2008. ISBN 978-80-200-1572-3. Kapitola Géza Včelička, s. 1268–1270.
- ↑ Svatojánské proudy.cz:Kubátův zákon
- ↑ a b Jan Krško:Géza Včelička a neblahé konce „rudého“ trampingu?
- ↑ Literární noviny, 4.2.1956, s.7
- ↑ Jiří Černý: Víte, že 30 % našich vojáků v zahraničí byli Židé?
- ↑ Archivováno 6. 10. 2015 na Wayback Machine. Archivováno 6. 10. 2015 na Wayback Machine. Petr Náhlík:Géza Včelička: literát, tramp, levičák I a II
- ↑ BLAHYNKA, Milan ed. et al. Čeští spisovatelé 20. století: slovníková příručka. Vyd. 1. Praha: Československý spisovatel, 1985. 830 s. cnb000012396. S. 679.
- ↑ Rudé právo, 31.12.1966, s.1, Zemřel Géza Včelička
- ↑ Encyklopedie města Brna:Ulice Včeličkova
- ↑ Tramp, 1929–1931 (dostupné online v NK ČR)
- ↑ Já, písnička 3, G+W Cheb, str. 99
- ↑ Píseň "Murka" v ruském originále
Literatura
- BLAHYNKA, Milan ed. et al. Čeští spisovatelé 20. století: slovníková příručka. Vyd. 1. Praha: Československý spisovatel, 1985. 830 s. cnb000012396.
- LUKÁŠOVÁ, Darina. Géza Včelička: Policejní hodina. Magisterská diplomová práce. Vedoucí práce: doc. PhDr. Jiří Kudrnáč, CSc. Masarykova univerzita v Brně. Filozofická fakulta. Ústav české literatury. Brno, 2006. 87 s. Dostupné online
- MERHAUT, Luboš. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, U-Ž. Praha: Academia, 2008. ISBN 978-80-200-1572-3. Kapitola Géza Včelička, s. 1268–1270.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Géza Včelička na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Géza Včelička
- Géza Včelička na Kinoboxu
- Géza Včelička ve Filmové databázi
- Géza Včelička: literát, tramp, levičák 1. část Archivováno 6. 10. 2015 na Wayback Machine., 2. část Archivováno 6. 10. 2015 na Wayback Machine.
- Časopis Tramp 1929, 1930
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk